Vše, co chcete vědět o roztroušené skleróze, ale bojíte se zeptat. Vyvracíme mýty a říkáme jen fakta

Diagnostika je při tomto onemocnění nesmírně důležitá. Je to ta nejsložitější fáze určit přesně, o jaké onemocnění se jedná. Roztroušená skleróza postihuje centrální nervový systém a dlouhodobě ovlivňuje celkový stav pacienta. Dočetla jsem se, že podle statistik postihuje více ženy než muže. Je to tak?
Je to onemocnění, které začíná nejčastěji mezi 20 až 40 rokem života. A opravdu postihuje častěji ženy. Ono obecně říct někomu, že má roztroušenou sklerózu, je poměrně závažné, protože v současné době říkáme, že mít roztroušenou sklerózu rovná se mít onemocnění na celý život.

Onemocnění začíná nejčastěji mezi 20 až 40 rokem života. Mít roztroušenou sklerózu rovná se mít onemocnění na celý život.
MUDr. Zbyšek Pavelek z Neurologické kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové

Stanovení diagnózy roztroušené sklerózy se opírá o několik důležitých kritérií. První a důležité, co bych chtěl říci, že roztroušená skleróza je odborným termínem, diagnóza tzv. per exclusionem. Tedy diagnóza stanovená postupným vyloučením možných příčin nemoci. Neexistuje tedy lepší vysvětlení pro mé obtíže, než je právě roztroušená skleróza.

Čtěte také

O roztroušené skleróze se říká, že je to nemoc mnoha tváří. A proč postihuje více mladé ženy?

Jedná se o onemocnění mozku a míchy, a to, že je v názvu roztroušená, znamená, že obtíže mohou být rozesety prakticky po celém těle. Takže diagnostika se opírá o obtíže člověka, které mohou být naprosto různé. Může mít problémy se zrakem, dalším projevem může být brnění poloviny těla či jen dolní končetiny, nebo mohu mít neobratnost horních končetin.

Dále motání, dvojité vidění, problémy s močením a podobně. Prakticky vidíte, že ty obtíže jsou roztroušeny po celém těle. A to je první, co může přivést člověka buď k praktickému lékaři, nebo už pak k odbornému specialistovi, kterým je neurolog, což je hlavní lékař, který se stará o pacienty s roztroušenou sklerózou.

Druhá diagnostika se opírá o vyšetření mozku a míchy. Na to máme dvě metody. První metoda je tzv. strukturální, to je magnetická rezonance mozku a míchy. Vyšetření, které trvá 30 až 40 minut v úzkém prostoru tunelu, kde se nám zobrazí mozek a mícha a lékař vidí taková speciální ložiska, která se jmenují plaky.

Důležité je, pokud obtíže přetrvávají a nějakým způsobem mě limitují v běžných životních postupech, navštívit lékaře, který mi pomůže.
MUDr. Zbyšek Pavelek z Neurologické kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové

A třetí, doplňující diagnostické kritérium, je vyšetření invazivní vyplývající z vyšetření tzv. mozkomíšního moku. Takže diagnostikovat roztroušenou sklerózu znamená mít nějaké zvláštní obtíže, které nejsem schopen ničím vysvětlit. A mít za sebou magnetickou rezonanci a vyšetření mozkomíšního moku.

Čtěte také

Roztroušená skleróza - nemoc mnoha tváří. Je léčitelná, ale nevyléčitelná. Nutná je včasná diagnóza

Stanovit diagnózu bývá tedy složité, protože potíže mohou souviset s jinými onemocněními?
To je pravda. Obecně se lidé snaží vysvětlit své obtíže něčím banálním. Když mě třeba bude brnět ruka, tak si řeknu, že jsem si ji asi přeležel. Když se motám, tak si to vysvětlím tím, že mám nízký krevní tlak nebo na mě jde nějaká viróza nebo jsem unavený a slabý.

Důležité je, pokud ty obtíže přetrvávají a nějakým způsobem mě limitují v běžných životních postupech, navštívit lékaře, který mi pomůže. Řekne buď ano, tyto potíže jsou banální, nebo mohou být určitým znakem závažného onemocnění.

Vyskytují se tyto projevy samostatně, nebo by určitým vodítkem mohlo být, že je jich několik v kombinaci?
V poslední době se hovoří o tom, že roztroušená skleróza má své prodromy. To jsou znaky, která předcházejí onemocnění, třeba i několik let, než roztroušená skleróza vznikne. Lidé popisují, že jsou delší dobu zvláštně unavení, nejsou tak výkonní, jako dříve. Bolí je hlava, mají obtíže se svou psychikou.

Čtěte také

U roztroušené sklerózy je nejdůležitější, aby byla včas rozpoznána a léčba začala co nejdřív

Necítí se dobře, jsou nervóznější, úzkostnější, plačtivější. Mnohem častěji navštěvují svého praktického lékaře a když se udělají základní vyšetření, na nic se nepřijde. Pak mohou mít pocit, jestli to není jen psychika, jestli si sám ty obtíže nevyvolává. A pak se mohou objevit prvotní obtíže, které už propuknou.

Co potom ovlivní, že se roztroušená skleróza opravdu projeví? Může to být třeba nějaký stresový spouštěč, nějaká výjimečná zátěžová situace, kterou člověk prožije?
Roztroušená skleróza sama o sobě je onemocnění takzvaně autoimunitní. Pokud bych vysvětlil vcelku jednoduše tento termín, tak to znamená, že můj vlastní imunitní systém se nějakým způsobem zblázní a začne napadat mé vlastní nervové buňky. Ty jsou rozesety v nervovém systému. A podle toho, která část nervového systému je napadena, tam mohu mít obtíže.

Čtěte také

Apiterapie využívá léčivé síly včelího jedu na zmírnění závažných stavů, např. roztroušené sklerózy

Ke vzniku onemocnění má člověk určitou genetickou predispozici, to bohužel nejsme schopni ovlivnit. Ale pak existuje spousta dalších faktorů, které mohou ovlivnit, zda nemoc vůbec vzplane. Může to být třeba nedostatek vitaminu D, nedostatek slunečního záření, dlouhodobý stres, jakákoliv infekce. Obtíže mohou vzniknout třeba i po očkování. Výjimečně.

Těch příčin je spousta. Rizikoví jsou kuřáci a lidé s obezitou. Tedy máme pro nemoc určitou predispozici a některý vnější faktor pak vede k tomu, že se rovnováha mého těla naruší a nemoc propukne.

Celou radioporadnu s MUDr. Zbyškem Pavelkem z Neurologické kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové týkající se roztroušené sklerózy si můžete poslechnout v našem audioarchivu.