O roztroušené skleróze se říká, že je to nemoc mnoha tváří. A proč postihuje více mladé ženy?

29. květen 2023

Největší audioportál na českém internetu

Roztroušená skleroza | Foto: Shutterstock

doc. MUDr. Zbyšek Pavelek, Ph.D. - vedoucí lékař Neurologické kliniky FNHK - Světový den roztroušené sklerózy. Moderuje Pavla Kindernayová

Jak se roztroušená skleróza projevuje? Proč je pro lékaře mnohdy velmi složité tuto chorobu diagnostikovat? Jaké jsou novinky v léčbě? O tom všem si povídáme s doc. MUDr. Zbyškem Pavelkem, vedoucím lékařem Neurologické kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové.

Proč je roztroušená skleróza takzvaně nemoc mnoha tváří?
Ono už to vyplývá ze samotného názvu. Pojem roztroušený znamená, že naši pacienti mohou mít různé projevy nemoci, které vyplývají z postižení různých částí nervového systému. Nejčastěji k nám přicházejí s brněním poloviny těla. Brní levá ruka, pravá ruka, levá noha, pravá noha. Pacienti si mohou stěžovat na motání, to je takový častý projev roztroušené sklerózy.

Pacienty můžeme léčit, snažíme se je udržet co nejdelší dobu v co největším klidu, ale bohužel nejsme schopni je zatím vyléčit.
doc. MUDr. Zbyšek Pavelek, vedoucí lékař Neurologické kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové

Může to být také zánět zrakového nervu, který se projevuje bolestí jednoho oka, ztrátou zraku na jednom oku, pacienti si mohou stěžovat na únavu, mohou si stěžovat na slabost končetin. Jak vidíte, těch projevů je mnoho, a já bych s nimi mohl pokračovat ještě dále.

Slovo skleróza si mnozí možná spojí se zapomínáním a s pamětí. Je tady nějaká souvislost?

Čtěte také

Je to tak. Nemusí to být jen u pacientů, kteří mají nemoc delší dobu, ale může to být i u nemocných v mladším věku. Typická porucha paměti je taková, že pokud je pacient relativně v klidu, tak to s pamětí jde, ale jakmile se dostane do stresu, tak má problém rychle zpracovat informaci, rychle si uvědomit a vytvořit nějakou náročnou odpověď. A tyto obtíže se mohou s délkou trvání nemoci zhoršovat.

Co se děje konkrétně při této nemoci?
Je to takzvané zánětlivé onemocnění nervového systému. Není to klasická zánět v pravém slova smyslu, který si představíme tak, že máme angínu a bolí nás v krku. Jde o zánět, kdy se bílé krvinky, jako součást krve, dostávají do centrálního nervového systému, to je mozek a mícha, a tam napadají obaly nervových vláken.

A podle toho, které části těch nervových vláken a která část mozku je zničena, nám pak vyplývají ony již zmíněné obtíže.

Čtěte také

Takže když to hodně zjednoduším, tak se naše vlastní tělo začne obracet proti nám?
Říkáte to úplně přesně. Odborný pojem pro toto onemocnění je tzv. autoimunitní. Já říkám zjednodušeně svým pacientům, váš imunitní systém se zbláznil a vaše tělo ho rozpoznává jako cizí. To znamená, že co má chránit, najednou poškozuje.

Je to novodobá nemoc, ale v poslední době mám pocit, že se o ní mluví stále více. Je to i díky lepší diagnostice?
Je to tak. Ta nemoc je známá už velmi dlouho, už od 15. či 16. století. První případ byl popsán ve Velké Británii. Ale tím, jak se tohle závažné onemocnění dostává víc do povědomí lidí, je lepší dostupnost vyšetření, která nám ji pomáhají diagnostikovat, tak tím pochopitelně přibývá pacientů.

A bohužel tato nemoc má spoustu rizikových faktorů, které ji mohou spustit. A čím je jich více, tak tím je pochopitelné, že bude více nemocných.

Čtěte také

Mohou ten nárůst způsobit i nějaké civilizační vlivy?
To je vcelku nepoznané. Je otázka, jaký vliv má stres na toto onemocnění, jaký vliv má nedostatek vitaminu D, který je v současné době velmi častý. Uvažuje se, jestli nemá vliv třeba i tzv. střevní mikroflóra. Protože v dřívějších dobách maminky kojily děti kratší dobu. Střevní mikroflóra je tak úplně jiná a pak může být riziko pro rozvoj těchto onemocnění, a nemusí to být pouze roztroušená skleróza, ale třeba i cukrovka, onemocnění štítné žlázy a podobně, větší.

To znamená, že faktory vnějšího prostředí a lepší diagnostika přispívají k tomu, že pacientů s roztroušenou sklerózou je v současné době bohužel mnohem více. Ty příčiny stále nejsou, bohužel, úplně známé. A v momentě, kdy neznáte příčinu, tak nemůžete nemoc vyléčit. Já pacientům říkám, my vás můžeme léčit, můžeme se snažit vás udržet co nejdelší dobu v co největším klidu, abyste mohli pracovat, abyste mohli dělat to, co děláte doposud. Ale bohužel vás nejsem schopen vyléčit.

Čtěte také

A proč trpí roztroušenou sklerózou více ženy než muži?
To je také zajímavá otázka, ale bohužel nedá se na ni úplně přesně odpovědět. Předpokládá se, že je tam určitý vliv pohlavních hormonů na toto onemocnění. Proto ženy pravděpodobně budou trpět častěji roztroušenou sklerózu, ale přesně do toho v současné době nevidíme.

Ale nemoc postihuje i muže a děti. Ten poměr mezi ženami a muže je zhruba 2 až 3 ku 1 v neprospěch žen. Nejčastěji onemocnění diagnostikujeme mezi 20 až 40 rokem života, to znamená, že to jsou mladí lidé v produktivním věku, kteří se setkávají s něčím, s čím se budou setkávat už po celý svůj život.

Bohužel nejsou to ovšem jen dospělí, mohou to být i děti už ve věku 8 nebo 10 let, kdy se toto onemocnění může poprvé projevit. Ale zase naopak mohou to být i starší nemocní, v současné době se setkáváme i s lidmi, kteří mají přes 60 let, celý život žili relativně klidně a po šedesátce je jim diagnostikováno toto onemocnění.

Celou radioporadnu o roztroušené skleróze s doc. MUDr. Zbyškem Pavelkem si můžete poslechnout v našem audioarchivu.

Související