Vladimír Burjánek: Šprýmař
Můj kamarád Jaroslav je nezlomný optimista. Ačkoliv ho život na stará kolena pořádně skřípnul a potýkal se se zdravotní nepohodou, všechny nesnáze bral vždycky s úsměvem. Třeba v nemocnici bavil sestřičky a dokázal je pokaždé rozesmát. Nikdy nevynechá žádnou příležitost, aby nevymyslel nějakou kulišárnu.
Čtěte také
Jeli jsme třeba přes vesnici jeho známého myslivce. Najednou Jarda zastavil, spustil okénko u auta a na návsi stojícího kluka se zeptal. Víš, kde bydlí Láskovi? Když překvapený chlapec kývnul, řekl mu: Prosím tě, běž k nim a řekni panu Láskovi, že před vesnicí leží na silnici poražený divočák. Ty neřáde, nadával mu při prvním setkání kolega myslivec, já ti dám divočáka.
I já jsem se stal jeho obětí, když jsem hledal toho, kdo by mi porazil strom. Zajdi do krámu, vedoucí je horolezkyně a ve volnu kácí stromy, poradil mi. Tak jsem šel. V životě jsem neviděl překvapenějšího člověk nežli ji, když jsem svoji žádost vyslovil. Chvíli zamrzla, potom se začala smát a nakonec se zeptala. Kdo vás sem poslal? Jarouš, prozradil jsem. To na něho pasuje, já mu ale dám.
Čtěte také
Seděli jsme jednou na pivu v kiosku u řeky a bavili se o nemocech. Já mám tohle, já beru toto, mně předepsali tamto, Míra smutně poznamenal, že ho zase berou záda. To byla Jaroslavova chvíle. Na záda je zaručeně nejlepší oříšková metoda, řekl přesvědčivě. Míra zavětřil a chytil se. Co to je?
Na jaře, když rostou na lísce ty nové, čerstvé pruty, pružné a silné jako malíček, tak si jeden uřízneš a poprosíš někoho o pomoc. Jakou, vyhrknul nedočkavě Míra. Vysvlečeš se do půl těla, lehneš si na lavici a on tě párkrát pořádně přetáhne tím prutem po zádech. To bys nevěřil, jak vyletíš a zapomeneš na záda.
Související
-
Vladimír Burjánek: Krmivo
Ačkoliv moji předkové z otcovy strany byli sedláci, lásku k rodné hroudě jsem po nich nezdědil. Ba co víc, jakékoliv činění spojené s půdou, je mi na hony vzdálené.
-
Vladimír Burjánek: Daň vymoženostem
Vedle příjemných chvil a zážitků se člověk ve svém životě musí vyrovnávat i s opakem. Nepříjemnostmi a situacemi, které nám nedělají radost, ba co víc, přímo obtěžují.
-
Vladimír Burjánek: Poznání
Člověk se učí celý život. Základ svých vědomostí získá v rodině, potom ve škole a když nastoupí další učitel - život, máme určitý čas k tomu, abychom vědění rozhojnili.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka