Vracet zvířata do jejich přirozeného prostředí, jediný důvod existence Safari Parku Dvůr Králové

Jaroslav Haimy Hyjánek ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Pavla Kindernayová, Český rozhlas

Který chovatelský úspěch nebo mládě narozené v roce 2025 u vás v safari parku považujete za nejdůležitější z hlediska ochrany druhů a proč?
Všechna mláďata jsou důležitá, protože my jsme součástí velkých záchranných programů, ale když bych se měl chlubit odchovy, tak bych rád opustil Českou republiku, protože dvorský safari park není jen Dvůr Králové, ale je to také spousta afrických projektů. Máme za sebou jeden z dalších úspěšných reintrodukčních programů, a to je návrat nosorožců dvourohých do Národního parku Akagera ve Rwandě, kde se naší nosorožčí samičce Jasiri narodilo už druhé mládě. To můžeme říci, že je úspěch a velká sláva. Jasiri má velice zajímavý příběh, byla malinkatým nosorožíčkem, který málem nepřežil, protože nedosáhl na struky své mámy, aby se nakojil. Tak to je krásné.

Hlavním účelem je, abychom všichni společně dokázali vracet zvířata zpátky do přírody a vytvářet projekty, které je v přírodě chrání.
Jaroslav Haimy Hyjánek, zoologický ředitel Safari Parku Dvůr Králové

Také vás dojímá, když se něco takového povede?
Proto to děláme. To je prostě úspěch, takže jsme velmi šťastní. Další projekt jsme rozjeli u hyenky hřívnaté, to jsou nejmenší hyenky v Evropě. Jsme úspěšní v odchovu, jsme rádi, že jsme našli partnera, zoologickou zahradu ve Zlíně, která do tohoto velice kritického projektu s námi šla. Zde už máme také druhý odchov a daří se. Proto to děláme.

Čtěte také

Čeští odborníci nasazují slonům a lvům v Africe telemetrické obojky. Data poslouží k ochraně zvířat

Je to tak, že se snažíte zvířata vracet do jejich přirozeného prostředí?
To je jediný smysl, proč existujeme. Může to znít pro naše sponzory a návštěvníky trochu drze, ale ti nejsou naším hlavním účelem. Hlavním účelem je, abychom všichni společně dokázali vracet zvířata zpátky do přírody, případně vytvářet projekty, které je chrání v přírodě. Teď jsme se s panem ředitelem Rabasem vrátili z Etiopie a vypadá to, že tam bude spoustu dalších zajímavých projektů na ochranu přírody. Třeba i za několik let návrat nosorožců dvourohých zpátky do Etiopie, kde byli vyhubeni. Vypadá to, že budeme příští rok obojkovat 10 slonů v Národním parku v Etiopii, kde sloni odchází z národních parků kvůli nedostatku potravy a vody. Migrace jim ničí vesnice, dochází k velkým konfliktům a také k zabíjení zvířat ze strany pytláků.

Kvůli klům, to stále platí?
Přesně tak, sloní kly. Tedy tohle je projekt, který už realizujeme v Národním parku Mkomazi v Tanzanii, kde máme také 10 slonů obojkovaných. Dokážeme potom analyzovat jejich chování a předcházet některým vzorcům, které mohou negativně působit.

Do nového roku jdeme s tím, aby nás společně bylo více a více za stejným účelem. To je ochrana přírody a pomoc zvířatům.
Jaroslav Haimy Hyjánek, zoologický ředitel Safari Parku Dvůr Králové

Z vašeho pohledu, je nějaké zvíře, které se stalo za letošní rok maskotem všech projektů? Dá se jmenovat jen jedno zvíře?
Nedá, protože to je obrovská pestrost. A mohu zmínit, že pravidelně hlásíme zprávy k nosorožcům, k žirafám, protože to je naše doména, ale také tučňáci se nám líhnou jako o život, což je skvělé. I husice modrokřídlé, různé husičky, kachničky, které jsou někdy mnohem vzácnější než žirafa. Líhnou se a odchovávají, jen bohužel adoptivních rodičů na husičky a husice je velmi málo. Prostě žirafa, lev nebo surikaty více táhnou.

Čtěte také

Záchrana nosorožců v Africe souvisí s pomocí lidem, kteří tam žijí. Jedině tak se to podaří

Co vás osobně práce se zvířaty v roce 2025 naučila o sobě samém nebo o fungování přírody?
Já zaměřuji své úsilí na vzdělávání, protože je potřeba hodně vše lidem vysvětlovat. Velice často se setkáváme v rámci diskuzí. Návštěvníci mě zastaví a zeptají se třeba, proč ta a ta zvířata nepustíme do Afriky? A já se zeptám, kam do Afriky? Už není nikde prostor, který by byl jen zvířátkový. Není to tak jednoduché je tam pustit, je to smutné. Už jsme vše rozparcelovali, už se tam pasou krávy, někomu to patří nebo se tam těží nerosty pro naše mobilní telefony. Takže jen vzít nějaké zvíře a vypustit ho do přírody, to prostě nejde.

Zůstáváte ovšem optimistou, je to tak? Zní to dost katastrofálně pro přírodu.
Nenazval bych to katastrofálně, ale spíše nás to bude stát mnohem a mnohem více práce. Jak jednání s místními komunitami, kterým je zapotřebí vše vysvětlit. Představte si, že by nám tady z východního Ruska dali zprávu, že tam mají 50 medvědů hnědých a že by je rádi vypustili do České republiky, protože se má medvěd vracet do přírody a kdysi jich u nás žily stovky.

Čtěte také

Na projektu záchrany zebry bezhřívé v Ugandě se podílejí také odborníci ze Safari Parku Dvůr Králové

To by lidé asi těžko přijímali.
To bychom si asi zaťukali na čelo a řekli, jste normální? Oni by nám řekli, normálně zrušíte národní parky, tam budou medvědi, nebudou žádné cyklostezky, žádné pěstování řepky na biomasu, uděláte z toho les pro medvědy. A stejně tak si i lidé po celé Africe nebo po celém světě zaťukají na čelo a řeknou, kam chcete pustit lva? Tady není kam. Kam chcete pustit další zvířata?

Která událost v zoologickém provozu vás v roce 2025 nejvíce zaskočila?
Asi ne úplně nezaskočila, ale spíše příjemně potěšila. Že se narodila nějaká mláďata, která byla očekávána. Ale co nás občas zaskočí, jsou telefonáty, kdy nám někdo zavolá, jestli nám neutekla antilopa. Lidé si ji často spletou se srnou nebo s nějakým jiným zvířetem, které běžně běhá po lese. Ale jednoho dne přišla fotografie od paní z Adršpašska, že nám utekla antilopa. A na ní byla opravdu antilopa nyala, kterou chováme. Tak jsme se trošku zděsili, jestli je máme dobře spočítané. Ona ale sama přeběhla až z Polska, z jedné zoologické zahrady. Ale tím, že náš safari park má obrovský kredit, jsme uznávaná instituce, tak jsme byli kontaktováni, jestli můžeme vyslat náš veterinární tým, uspat tuhle antilopu a přepravit ji zpátky do Polska.

Čtěte také

Dvorská samice nosorožce černého Jasiri porodila v Africe druhé mládě. Dostalo jméno Juru - „Nebesa“

Takže útěkáři nejsou v Safari Parku Dvůr Králové?
Já bych řekl, že máme více přítěkářů než útěkářů. Návštěvník si představí naše safari, to je Afrika, běhají tam žirafy a antilopy, ale neuvědomí si, že to je nádherný biotop české přírody. A díky jezerům a stromům nám tam zavítá spoustu ptáků, migrující husy, kormoráni, spoustu obojživelníků máme ve vodních plochách.

Máte v zahradě nějaké zvíře, které má vyloženě smysl pro humor?
Není vhodné zvířata polidšťovat, ale mohu říci, že inteligence zvířat je úžasná. Kolik toho ještě nevíme, jak si říkáme, ale tohle je prostě jen zvíře, není to tak inteligentní tvor. Náš safari park je celý o Africe, kromě jednoho zvířete. Uhodnete, které to je?

Vůbec netuším.
Naše orangutaní samice Žaneta. To je taková ambasadorka z Indonésie, protože spojuje kampaň palmového oleje. Safari Park Dvůr Králové byl historicky úžasný chovatel orangutanů. A tím, že jsme přešli na africkou koncepci, tak nám tady zůstala naše seniorka Žaneta. A ta, když ji pozorujete nebo máte s ní nějakou interakci, tak vidíte, jak dokáže vymýšlet spoustu věcí.

Čtěte také

Znáte fosu madagaskarskou? Menší šelmu s kulatýma ušima a hnědýma očima spatříte ve dvorské ZOO

Jaká je vaše nejoblíbenější vzpomínka na rok 2025?
Mám obrovskou radost, že se náš safari park nestal jen turistickým cílem, kde se hledá něco nového, ale se že návštěvníci naučili k nám chodit pro skvělou atmosféru. Vrací se, protože to u nás mají rádi, nejdou tam jen vyloženě proto, aby viděli něco nového a našli nějakou atrakci. Z toho mám velkou radost. A pak také, že se nám objevuje více a více sponzorů. Spousta seniorů nebo rodin nám odkáže nějaký majetek, protože ví, že se tím odkazem stanou součástí ochrany přírody. My ten majetek použijeme na ochranu přírody, na naše zahraniční projekty. Takže společně tvoříme krásnou budoucnost. A doufám, že se bude dařit víc a víc.

S čím budete vstupovat do dalšího roku?
S tím, aby nás společně bylo více a více za stejným účelem. A to je ochrana přírody, pomáhat zvířatům, ať to společně zvládneme lépe a lépe.

Říká Jaroslav Haimy Hyjánek, zoologický ředitel Safari Parku Dvůr Králové. Děkuji za rozhovor a přeji krásný rok 2026.