Vladimír Burjánek: Počasí
Už asi třetí léto zažíváme mimořádně teplé počasí. Lidé se odjakživa zajímali o to, v jakých klimatických podmínkách žijí a díky některým máme i záznamy o počasí stovky let zpátky.
Listoval jsem si nedávno těmito dokumenty, které jsou pozoruhodné. Tak například v roce 781 byl v Čechách hlad a sucho, vyschly prameny a nepršelo osm měsíců. To se opakovalo třeba i v roce 1156, nepršelo jen 4 měsíce, ale začal zuřit mor. V dalším století, přesně v roce 1262 bylo také sucho a vedro i špatná úroda odpovídala těmto podmínkám.
Čtěte také
Zničenou úrodu horkem v roce 1380 zápis přisuzuje hojnému množství myší. Rok 1445 je uváděn jako období povodní a začátku moru, který řádil dalších šest roků. Kvalitě obilí a vinné révě svědčil rok 1540. Na druhou stranu bylo mnoho požárů a záznam uvádí i ztráty na úrodě zásahem kobylek.
O osmdesát let později bylo dokonce zemětřesení a téměř dva měsíce lekala lidi na obloze vlasatice. Rok 1775 přinesl bouřky, vítr a sucho, ale také chřipku u lidí i zvířat v Evropě. Hned na začátku osmnáctého století bylo chladno a letní úroda dozrála teprve v říjnu. V horách sváželi oves na saních.
To bylo jen pár zajímavost o počasí v dávných dobách.
Jak zjišťujeme, mnohé se opakuje. Vlivů k výkyvům počasí je dnes určitě víc než tehdy. Až vám slovní sprinterky z televizní obrazovky přemelou v rychlosti předpověď, můžete jen doufat, že to tak bude. Ale příroda je příroda.
-
Hradecké minuty
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
