Vladimír Burjánek: Traktoristé
Každá vesnice nabízela a nabízí pestrou škálu figurek, lidí a lidiček i vážených postav a všichni dohromady tvoří krásnou místní galerii i nezaměnitelný koloryt místa. Třeba otec mého kamaráda byl sedlák s rozlohou polností, které ještě v padesátých letech nezavdaly příčinu kulackého cejchu.
Po tahanicích s podpisy do družstva, kam nakonec vstoupili všichni, věnoval svůj zemědělský um po zbytek života vynuceným společenským zákonům. Vedle toho měl jako koníčka myslivost a jako většina chlapů od nás i rád poseděl v jedné z místních hospod na pivku.
Zemědělskou cestou se dal i starší ze dvou synů. Když už starý pán dosluhoval jako spolehlivý traktorista, hůř viděl i pomaleji myslel, jel právě se synem po cestě, která byla trvale přehrazena dvěma stojatými žulovými patníky, aby sem zbytečně nejezdily nežádoucí stroje. Blížli se ke kritickému místu, otec se obrátil na synka. Co myslíš, vejdu se mezi ně?
Mladý, netušíc konce, chtěl udělat vtip a odpověděl tatíkovi. Jestli se hodně rozjedeš, tak jo. Muž za volantem přidal plyn, rána a urazil kolo traktoru. Co pak mladý pán dostal, dovedete si možná představit. Navigátor byl přeci on.
V družstvu byli vůbec exoti. Jako třeba další mladý traktorista Olan. Žádné přetrhdílo, ale průměrný makačenko. Ovšem rapl, jak má vypadat. Jednou, když couval traktorem do stodoly a nemohl se tam pořád trefit, vyskočil ven a chlapi úžasle koukali, co se děje. Olan mlátil traktor řetězem. Dával mu výprask a trestal stroj za svoji nešikovnost.
Související
-
Vladimír Burjánek: Moudra
Když dáš krávě do držky, ona ti dá do dížky, opakoval mi mnohokrát tuhle lidovou moudrost můj chytrý strýček sedlák. A podle ní se také sám řídil. Kravka byla prioritou.
-
Vladimír Burjánek: Ta příjmení
Že si někdy člověk nevzpomene na příjmení, to se stává. Že si poplete příjmení dvou osobností, stane se také, ale někdy je z toho velmi humorná situace.
-
Vladimír Burjánek: Obložnost
Na leteckém snímku naší vesnice jsou nejzřetelnější modrá oka domácích bazénů. Je jich požehnaně, ačkoliv máme tu výhodu, že kolem nás protéká i řeka a koupat se dá v ní.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
