Letošním objevem v Hradci Králové jsou pozůstatky kašen na Velkém náměstí, říká archeolog Bláha
I letos v létě se v historické části Hradce Králové kopalo a zkoumalo. Konkrétně v jednom z cípu Malého náměstí, kde se pokládal teplovod. Archeologové i tuto stavbu využili, aby měli zase o něco lepší představu o tom, jak to tady kdysi v daleké historii vypadalo. Více nám řekne Radek Bláha, archeolog z Muzea východních Čech v Hradci Králové.
Kde přesně jste na Malém náměstí zkoumali?
Asi nejlepším orientačním bodem pro Hradečany bude Hostinec u Černého koně. Jedná se o jihozápadní část náměstí, kde byl letos zaváděn nový teplovod a samozřejmě v souvislosti s tím se tam prováděl i archeologický výzkum. Ten zjistil, že oblast Malého náměstí byla osídlená už v raném středověku, což potvrzuje naše starší poznatky. Konkrétně se tam podařilo objevit pozůstatky dřevěných konstrukcí, jámy po kůlech a sloupech, které byly v pravidelnějších řadách. Takže to vytváří dojem lehčích dřevěných staveb, které klademe do období 11. a 12. století, čili do doby, kdy už bylo na hradeckém návrší významné přemyslovské hradiště.
Oblast Malého náměstí byla osídlena už v raném středověku. Konkrétně se tam podařilo objevit pozůstatky dřevěných konstrukcí.
Radek Bláha, archeolog Muzea východních Čech v Hradci Králové
Jak to v této oblasti vypadalo? Protože to centrum bylo jistě plné života, ale Malé náměstí bylo trošku bokem, byla to možná taková průmyslová zóna tehdejší doby? Co se tam vyrábělo a byli tam řemeslníci?
Je to skutečně tak, i letošní výzkum společně s výzkumy z minulých let, například z roku 2006 nebo z let 1997 a 2000, potvrdil, že skutečně tato oblast v rámci hradiště i v rámci vznikajícího města byla jakousi v uvozovkách s nadsázkou řečeno průmyslovou zónou, kde se zpracovávaly kovy. Jsou tam poměrně hojné doklady ze strusek, to znamená odpadu z výroby nebo či ze zpracování kovů, což je činnost, která samozřejmě byla tenkrát nebezpečná z hlediska požáru i hluku a podobně. Čili byla tak trošku vytěsňována nebo umísťována spíše na okraj osídlených ploch, což platí i o tomto území.
Čtěte také
A platí to vlastně dodnes, průmyslové zóny jsou vždy na okrajích měst. Jak dlouho už zkoumáte historické jádro města? Ať už na Malém náměstí nebo na Velkém náměstí v Hradci Králové?
Ten archeologický výzkum je dlouhodobý. Jeho počátky bychom našli už v 18. století, už v době stavby pevnosti a v době působení Karla Josefa Bienera z Bilenberka, což byl stavební inženýr, který se podílel na stavby hradecké pevnosti a později byl také krajským hejtmanem. Ten sbíral první archeologické nálezy. Ale pokud jde o počátky, řekněme, moderního archeologického výzkumu, tak ten byl zahájen ve druhé polovině 60. let minulého století, po vyhlášení jádra Hradce Králové za památkovou rezervaci. Ruku v ruce s tím nastal i na tehdejší dobu poměrně rozsáhlý výzkum, který přinesl první výsledky. A od té doby, jak probíhá na tomto území nějaký stavební ruch, tak je doprovázen i archeologickým výzkumem.
Čtěte také
Už jsme si kdysi povídali o tom, že takovou velkou výzvou je pro vás najít umístění staré kašny před radnicí v Hradci Králové. Máte už nějaké stopy, ale ještě se vám ji prý nepodařilo najít. Nebo ano?
Letošním objevem v Hradci Králové na Velkém náměstí jsou právě pozůstatky kašny, nebo kašen. Protože je potřeba připomenout, že hradecké kašny na Velkém náměstí byly celkem tři. Tou nejstarší byla takzvaná Jiříkova kašna, která vznikla zřejmě kolem roku 1460 nebo 1470. Bylo to velice honosné, krásné dílo, jejíž hlavní součástí byla socha svatého Jiří zabíjejícího draka. Ten měl symbolizovat jednak boj dobra se zlem a také pravděpodobně i krále Jiřího z Poděbrad, který byl Hradci velice nakloněn. Bohužel tuto kašnu známe pouze ze slovních popisů z 18. století, když už byla ve značně zchátralém stavu. Když už zde padlo jméno Karla Josefa Bienera z Bieneberka, byl to právě on, který zaznamenal její vzhled, ovšem už v době, kdy byla ve velice špatném stavu. Takže ji jen popsal, nemáme ji vyobrazenou, nakreslenou. Máme byť podrobný, ale samozřejmě neúplný slovní popis.
Hradecké kašny na Velkém náměstí byly tři. Tou nejstarší byla takzvaná Jiříkova kašna z let 1460 nebo 1470. Bylo to velice krásné dílo.
Radek Bláha, archeolog Muzea východních Čech v Hradci Králové
Tato kašna zanikla roku 1782 a byla nahrazena jinou kašnou. Jejíž hlavní součástí byl lev, který držel v tlapách hradecký městský znak. O této kašně už víme o něco více. Tu již máme na některých vyobrazeních doloženu. A hlavně ten lev se znakem je dnes umístěn na štítu bývalého pivovaru, dnešního krajského úřadu. Ani tato kašna nezůstala, ale byla už po zhruba 100 letech v 70. letech 19. století nahrazena jinou. Takovou, řekněme obyčejnou v uvozovkách, plechovou kašnou, kterou už známe i z fotografií. Ta byla odstraněna v roce 1937 už jako nefunkční. Tam je trošku z dnešního hlediska úsměvné zdůvodnění, že překážela dopravě.
Čtěte také
Nicméně, když se vrátím k výsledkům našeho výzkumu, tak se nám skutečně podařilo odhalit část základů, které můžeme spojit už s tou nejstarší kašnou. Byla vystavěna z litého zdiva s použitím gotických cihel a kamene. také do ní byly zazděny architektonické prvky z nějakých starších staveb, které zanikly zřejmě v husitském období. To byla tehdy celkem obvyklá praxe. Kromě toho nejstaršího základu se nám podařilo objevit i mladší úpravy, protože přepokládáme, že ty kašny stály více méně na stejném místě. Takže jsme odkryli například cihlový kanálek, který přiváděl do kašen vodu a který vidíme už i na některých fotografiích z 20. a 30. let 20. století.
Takže se vám splnil sen najít kašnu hradeckou?
Splnil. Ještě bych uvedl, že se podařilo objevit, byť v druhotném uložení, i zlomky pískovců, které můžeme spojit s původní honosnou sochařskou výzdobou. Bohužel se jedná o tak malé fragmenty, že nelze rekonstruovat, z jaké části zmínění Jiříkovy kašny přesně pochází.
Umístění pranýře je jedna z věcí, která zatím nebyla spolehlivě zjištěna v ploše Velkého náměstí, spolehlivě identifikována při výzkumech.
Radek Bláha, archeolog Muzea východních Čech v Hradci Králové
Jaké další věci, zatím nenalezené, máte v hledáčku na Velkém náměstí? A o kterých sníte?
Samozřejmě těch nálezů je více. Hovořilo se například v minulosti o umístění pranýře. To je jedna z věcí, která zatím nebyla spolehlivě zjištěna v ploše náměstí, spolehlivě identifikována při výzkumech. Otázkou je, zda náměstí bylo v minulosti vždy volné, v uvozovkách prázdné, nebo jestli se tam nacházela nějaká zástavba uvnitř, řekněme nějaký špalíček v podobě radnice nebo nějakého kupeckého domu. Zatím žádné takové doklady nejsou, leč je potřeba připomenout, že prozkoumána byla poměrně malá část plochy náměstí. Větší část zůstává skryta, nepoznána a je to taková archeologická konzerva pro příští generace.
Já moc děkuji za nejnovější poznatky, které jsme dnes o Velkém náměstí i Malém náměstí v Hradci Králové probrali s archeologem Radkem Bláhou z Muzea východních Čech v Hradci Králové. Ať se vám nadále daří osvětlovat historii města.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.


