Zmrzlé muškáty stály před 30 lety u vzniku záznamů dat meteorologického nadšence Tomáše Prouzy

5. srpen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy První záznam v meteorologickém deníku Tomáše Prouzy

Budeme si povídat o počasí, možná o bouřkách, ale hlavně o tom, že existují nejen profesionální meteorologové, ale také nadšenci, pro které se povětrnostní podmínky staly velkou láskou a vášní. Tomáš Prouza z Velkých Svatoňovic působí jako meteorolog pozorovatel na meteostanici Českého hydrometeorologického ústavu v Peci pod Sněžkou.

Doma ve Velkých Svatoňovicích zaznamenává Tomáš počasí nepřetržitě každý den už od svých osmi let. Je to tak?
Je to tak. Začal jsem s tím, nebylo to tedy příliš dobrovolné, v rámci výuky předmětu prvouka na prvním stupni základní školy. Učitelé chtěli, abychom se dívali kolem sebe, zaznamenávali počasí, zaznamenávali teplotu během dne a případně zapisovali nějaké zajímavé jevy typu, že začíná zrát ovoce, zamrzl rybník, spadlo hodně sněhu a tak dále.

Tomáš Prouza ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Takže vás k pozorování počasí donutili ve škole.
Ano, donutili mne. Příliš mě to nebavilo, dostal jsem několik pětek za nesplněné úkoly. Ale časem mě to chytilo, když člověk vyrůstá na venkově, tak má přeci jen k přírodě poměrně blízko. Když jsem potom chodil na gymnázium, tak jsem začal údaje denně dobrovolně zapisovat. Takže existuje nepřetržitá řada dat od května 1993. Nejdříve jsem psal jen jaké bylo počasí, později přibyla teplota, tlak, výška sněhu. Samozřejmě přibývalo to s tím, jak narůstaly mé znalosti, případně finanční možnosti. Později jsem si mohl pořídit lepší meteostanici.

Poznámka o zmrznutí muškátů se v záznamech objevuje doteď. Je to docela významná hodnota, podle níž se dá určit, že přišly první mrazy.
Tomáš Prouza, meteorolog pozorovatel na stanici ČHMÚ v Peci pod Sněžkou

S čím jste začínal? Byl to asi je obyčejný venkovní teploměr.
Začátek byl úplně klasický, lihový teploměr na zárubni okna. A klasický plechový barometr na zdi v kuchyni. Až po roce 2005 jsem si pořídil první, z dnešního pohledu primitivní, elektronickou meteostanici, která měla odporový teploměr a zvládala měřit teplotu přesně na desetiny. A měřila už i tlak, případně vlhkost. A před 10 lety jsem si pořídil poloprofesionální meteorologickou stanici za desítky tisíc. Ale naměřené hodnoty už jsou srovnatelné s daty, které vycházejí ze staniční sítě například ČHMÚ.

Čtěte také

První záznam ve vašem školním sešitě je z 25. října 1990. A údaj o teplotě doplňuje taková pěkná, dětská poznámka. Ráno mrazy, zmrzly muškáty.
Ano. Je to tak. A zrovna tato poznámka o zmrznutí muškátů, se v záznamech objevuje doteď, protože máma stále muškáty pěstuje. A je to docela i významná hodnota, podle které se dá určit, že už opravdu přišly první mrazy. Většinou květiny na oknech zmrznou při teplotách pod - 5 °C. Jinak jsem si v prvním deníku ještě zapisoval teplotu v různé denní hodiny, takže hodnoty nejsou moc srovnatelné. Klimatologické termíny jsem začal dodržovat potom v roce 1993, kdy jsem nejdříve odečítal teplotu ve 14 hodin odpoledne, a pak k tomu přibylo ještě v 7 hodin ráno a ve 21 hodin večer.

Letos snad muškáty brzy nezmrznou

Vy z těch dat můžete už udělat krásné statistiky například o mrazech, jestli přišly dříve nebo později.
V dnešní době už je to spíš v exaktním měření teploty. Tenkrát to byla taková, v uvozovkách nepřímá metoda. Protože jsem měl jen zapsané, že muškáty umrzly, ale nebyla tam ještě přesně změřená teplota. Dnes mohu zpětně říct, ano, asi ten den už bylo kolem mínus 5 stupňů.

Vzpomněl byste si Tomáši, kdy bylo nejchladněji a kdy zase naopak nejtepleji u vás ve Velkých Svatoňovicích za posledních zhruba 30 let.
Ano. Největší mráz byl naměřený v lednu 2002, kdy teplota poklesla k minus 27 °C. Pak byly ještě další velké mrazy myslím v roce 2012, kdy v únoru klesaly teploty více jak týden pod -20, až k -25 stupňům. A naopak nejvyšší teplota byla naměřena poměrně nedávno, v červenci 2015 bylo přes +36 °C.

Duha na přeháňce nad Trutnovem  (29.6.2020)

Vy jste meteorolog pozorovatel. Kdo to vlastně je, onen pozorovatel?
Meteorolog pozorovatel může být i amatér, ale v rámci systemizace pracovních pozic v Českém hydrometeorologickém ústavu to je profesionální zaměstnanec staniční sítě, který provádí na meteorologické stanici měření a pozorování. Výsledky kontroly odesílá do Prahy k dalšímu zpracování. Zaprvé jsou dostupné třeba na webu víceméně široké veřejnosti a zadruhé vstupují do matematických meteorologických modelů, jako je například Aladin.

Čtěte také

Když tedy každé ráno říkáme teploty, jak je u nás aktuálně v kraji, a jsou tam údaje ze stanice Pec pod Sněžkou, tak to jsou data od vás?
Ano, z Pece pod Sněžkou jsou od živých pozorovatelů. Ale na některých dalších stanicích už měří pouze automat a data se odesílají automaticky. V Královéhradeckému kraji jsou vlastně pouze dvě stanice s lidskou obsluhou. Jedna je v Peci pod Sněžkou, tu provozuje ČHMÚ. A druhá je v obci Polom u Deštného v Orlických horách, tu provozuje Armáda České republiky.

Takže v Peci pod Sněžkou sedíte vy za počítačem a teploměrem.
Ano. Nebo další dva kolegové. Střídáme se.

Počasí se v Peci pod Sněžkou mění z hodiny na hodinu. Zažil jsem, že během jedné hodiny se z naprosto jasné oblohy strhla sněhová bouře.
Tomáš Prouza, meteorolog pozorovatel na stanici ČHMÚ v Peci pod Sněžkou

Baví vás meteorologie víc jako koníček nebo jako zaměstnání?
Mezi tím domácím amatérským měřením a zaměstnáním je přeci trošku rozdíl. V zaměstnání je určitá odpovědnost, řád a pořádek, vše se musí dodržet. Doma si to dělám po svém. A především se hodně liší to prostředí, Velké Svatoňovice jsou podhůří Krkonoš, na rozdíl od Pece pod Sněžkou. Neměříme sice na Sněžce, stanice je dole na okraji města, ale třeba v zimě to je ohromný rozdíl, protože v podhůří leží 10 cm sněhu, a nám tam napadne metr. Počasí se tam mění z hodiny na hodinu. Zažil jsem tam, že během jedné hodiny se z naprosto jasné oblohy strhla sněhová bouře. Je to zajímavé, stále mě to baví.

Noční svítící oblaka nad Krkonošemi (16.6.2020)

Tedy počasí v Peci pod Sněžkou může být i pěkně dobrodružné.
Občas ano. Zimní vydatná sněžení, případně i letní bouřky. Člověk neví, co se při těch bouřkách může stát, protože v dnešní době je stanice v uvozovkách našlapaná elektronikou. A nějaký bližší úder blesku znamená víceméně problémy. Pokud přímo něco neshoří, tak minimálně vyletí pojistky. Člověk běhá a hledá, kde je problém.

Takže zlatý teploměr a tlakoměr. Klasičtí zástupci dřívějšího měření.
Ty tam máme pořád, pro případ, že moderní technika selže.

Jakub Schmidt a Tomáš Prouza ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Naším hostem byl dnes meteorolog Tomáš Prouza z Velkých Svatoňovic. Moc děkuji za návštěvu a popřeji vám krásné léto.
Bude takové, jaké by mělo být. Děkuji. Na shledanou.

autoři: Jakub Schmidt , baj
Spustit audio

Související