I v době automatizace jsou amatérští meteorologové nepostradatelní. Jde o náš vztah k přírodě
Do studia jsme dnes pozvali hned dva hosty, kteří oba svůj život, ať už amatérsky nebo profesionálně, spojili s meteorologií. Je tu s námi vedoucí oddělení Klimatologie a meteorologie Hradeckého pobočky Českého meteorologického ústavu v Hradci Králové Stanislava Kliegrová a Josef Novák, majitel soukromé meteorologické stanice v Hrušové na Orlickoústecku.
Mně by zajímalo, jak moc jsou pro profesionální meteorology důležití lidé jako pan Novák, amatérský meteorolog?
Je to s podivem, ale pořád jsou nepostradatelní i v této době automatizace a stále lepších přístrojů. Český hydrometeorologický ústav přes všechny své obory spolupracuje se stovkami dobrovolných pozorovatelů. Nejen meteorologů, ale i hydrologů i na oddělení čistoty ovzduší.
Kdo se takovým meteorologem pozorovatelem může stát? Kdy vás pane Nováku začalo zajímat počasí?
Vždy taková věc začíná nedopatřením. Už to bylo na základní škole, kdy mě pan učitel, když se dělal kalendář přírody, seznámil s teploměrem. A to bylo zařízení, které mě omráčilo natolik, protože pracovalo samo a poskytovalo výstupy. Tak jsem sám ten kalendář dělal několik roků. Potom to samozřejmě ustanulo, ale na střední škole jsem se k tomu nějak spontánně vrátil. Protože ono je to trošku o postoji k přírodě. Já jsem z Hrušové od Vysokého Mýta, ve venkovském prostředím jsem vyrůstal. Tam žiji. A uvědomil jsem si, že když mám tu možnost a žiji na okraji vesnice, tak mám podmínky, ve kterých to měření můžu uskutečňovat. Je řada lidí, kteří by to chtěli dělat, ale v paneláku ty podmínky nemají. A potom už se to začalo nabalovat s oporou odborné literatury a tak dál.
K tomu jsou také potřeba nejrůznější zařízení. Co všechno máte na své zahradě?
Tam jsou v podstatě 3 meteorologické stanice. Je tam manuální, tou jsem začínal, klasická meteorologická budka, ta bílá. Uvnitř jsou přístroje, které se běžně v ČMÚ používají. Kalibrované teploměry, zapisovací přístroje, teplota a vlhkost. Mám tam i slunoměr se skleněnou koulí, odborně řečeno heliograf. Je tam i manuální srážkoměr. Potom jsem si pořídil digitální stanici Davis, která už je koncipovaná tak, aby ta kvalita měření byla kontinuální. Takže to není měřící stanice za nějakých 10 tisíc. Už jsou i ty senzory ve vnitřní paměti kalibrované, takže kontinuita dat je k dospozici. Aby všechno tohle dávalo smysl, je potom ale nutné, aby to bylo umístěno v prostředí, které bude mít i nějakou širší vypovídací hodnotu. To je pro amatérskou meteorologií nesmírně důležité. Můžu všechno toto mít, chtít peníze, nadšení, znalosti, ale nemám-li to kde realizovat.
Takže 43 let už měříte. Mě třeba zaujalo, že nejdéle slunce svítilo v roce 2003 a naopak minimální svit byl zase v roce 2009. I taková data tam máte.
Samozřejmě. Ale je to vázáno primárně na oblačnost. Ale pak je otázka, proč je ta oblačnost v některých obdobích jiná a tak dále. Když se podívám na další takovou zajímavost, to jsou teploty. Já jsem tady měl možnost zaznamenat nejvyšší teplotu 37,8 stupně 27. 7. 1983. Druhá nejvyšší je 36,7 z roku 2003. Samozřejmě z posledních let si ta data a projevy počasí pamatujeme zřetelněji. Ale posledních 10 let, to je pro klimatologii hrozně krátké. Tam je ta výpovědní hodnota dat tím hodnotnější, čím je ta řada samozřejmě delší.
Proč vy jste se ale nestal profíkem, pane Nováku? Čím jste ve skutečnosti? Jaká je vaše profese?
Já jsem speciální pedagog a pracuju na pedagogicko-psychologické poradně v oblasti východních Čech.
Meteorolog by měl být také výborný matematik. Jak to bylo u vás paní Kliegrová?
Já jsem matematiku a fyziku měla ráda už na základní škole. Protože jsme měli výbornou paní učitelku. A to s tím asi souvisí nejvíc. Jak vás to chytne na základní škole. A pokračovala jsem přes matematické gymnázium až na matematicko - fyzikální fakulta Univerzity Karlovy. Tam jsem se potkala i s Alenou Zárybnickou, která se mnou studovala.
Pane Nováku, co vy a matematika.
Je to paradoxní. Já tedy matematiku od přírody až tak nemiloval nikdy. A to byl také důvod, proč jsem zrovna nevolil dráhu profesního meteorologa . A když jsem použil slovo paradoxně, tak já se ve své profesi celoživotně nadstandardně věnuji dětem, kterým matematika z nejrůznějších důvodů nejde. Až už ve smyslu diagnostickém nebo terapeutickém. Takže ona mi zůstala velmi blízko a je i součástí profesního života. I když ne na tom poli meteorologickém.
Jaká byla zima, paní Kleigelová? Jak jste to viděli z vašeho odborného pohledu?
Letošní zima byla různorodá. Každý zimní měsíc byl jiný. Zatímco prosinec 2017 nás nijak moc nepřekvapil, byl z našeho hlediska normální, jak srážkově tak teplotně, tak leden a únor, to už byla jiná káva. Leden 2018 byl teplotně velmi vysoko. Byl silně teplotně nadnormální a dokonce, co se týče umístění v naší nejdelší klementinské řadě, to byl třetí nejteplejší leden z celé řady. A co se týče srážek, tak ty padaly tak akorát.
Pan doktor kouká do poznámek ze své meteorologické stanice v Hrušové. Jak to vidíte vy?
Přesně to korensponduje s tím, co bylo řečeno. Velké teplotní rozkyvy v jednotlivých měsících. Ale velký i statisticky velmi významné. To je taková velká rozkolísanost, která pokračuje i v tomto měsíci. Tyto teplotní projevy pro toto roční období až tak obvyklé nejsou. A nesmíme zapomenout na studený únor. Poslední pár dní, od 25. února. Padaly extrémní teploty na minimální teploty na spoustě našich měřících stanic. Bylo to takové delší studené období, které přešlo až do března.
Co sníh a sněhová pokrývka? Na horách je sněhu ještě pořád dost. Ale tady v nížinách jsme si ho moc neužili.
Není to žádná sláva s tím sněhem ani letos. Hlavně díky tomu, že v únoru velmi málo sněžilo nebo byly velmi slabé srážky. Přestože velmi mrzlo a byly tam velmi nízké teploty, tak zaznamenané srážky byly podnormální. Ten sníh nám chybí, i když na horách jakoby opticky je.
Takže bude zase sucho?
Co se týče kalendářního roku 2017, tam jej klimatologové a meteorologové vyhodnotili jako normální. Napršelo a nasněžilo tak, co jsme čekali. Ale zatím ten začátek roku, hlavně únor, to je zklamání.
Kdy začne konečně to pravé jaro a jaké bude léto?
Na ty nejbližší dny by se mělo o něco oteplit. Maximální teploty by se měly držet kolem 10-12 stupňů. Dál nic nevidíme. Co se týče měsíčného výhledu, tak duben by měl být takový normální. Zase tak velké teplo nebude. A co se týče léta, tak to vám neřeknu vůbec nic. Protože meteorologové od našeho minulého rozhovoru nepokročili v té možnosti předpovídat.
Žádná křišťálové koule se tedy neobjevila. Meteorologové Stanislava Kliegrová a Josef Novák. Děkujeme za návštěvu.
Související
-
Supercely a derecha. Chystá se tuhá zima? Oblíbená otázka,...
Na jak dlouho dokáží meteorologové předpovědět počasí? Signály, které nám postupně během podzimu ukazuje příroda, zatím hovoří o nástupu silnější zimy. Vypovídá o t...
-
Ovocnáři se bojí předpovědi počasí. Mrazivé noční teploty...
Meteorologové předpovídají na druhou polovinu týdne mrazivé noční teploty. Ty dělají vrásky na čele ovocnářům. Obávají se, že by chladné počasí mohlo ohrozit úrodu ...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
