Začátky předpovědi počasí v Hradci souvisí se vznikem letiště a zabezpečením leteckého provozu

31. leden 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Meteorologové potřebují k předpovědi počasí co nejpřesnější podkladová data (ilustrační foto)

Letos je to přesně 100 let, co se u nás kvalifikovaně pozoruje a předpovídá počasí. Státní ústav meteorologický vznikl k 1. lednu roku 1920 v Praze. A tak jsme rádi, že naše pozvání do rozhlasového studia přijal ředitel hradecké pobočky Českého hydrometeorologického ústavu RNDr. Zdeněk Šiftař. A tak se na hradeckou historii předpovídání počasí zeptáme. 

Kdy se vůbec začalo s předpovídáním počasí u nás? Počasí jistě člověka zajímalo odjakživa. Už pravěcí lidé asi sledovali, jak bude, ne?
Pokud bychom se měli navázat na fundovanější předpověď počasí, tak ta předpokládá, aby byla kompletně funkční organizovaná meteorologická služba, tedy včetně zajištění monitorovacích stanic, přenosů výsledků těch měření, atd. A tady se dostáváme do poloviny 19. století, kdy byl ve Vídni založen Ústřední ústav pro metrologii a zemský magnetismus. Od té doby byly budovány monitorovací a pozorovací sítě metrologické i klimatologické. Myslím si, že ten rok 1920 už může zohlednit onu téměř 50letou historii toho ústředního ústavu a má na co navázat. Předpovědi počasí, které vznikaly v těch 20. letech minulého století lze už považovat za fundovanější.

Dříve byla předpověď počasí složitější. Lidé měli informace z dané lokality, ale nevěděli, co se odehrává kousek od nich.
RNDr. Zdeněk Šiftař, ředitel hradecké pobočky Českého hydrometeorologického ústavu

Lidé si údajně nejdříve zaznamenávali jaké bylo počasí. A z toho vznikla předpověď počasí. Přišlo se na to, že z těch údajů se může i předpovídat.
Z počátku to byly jen ty poznatky, které se člověka přímo dotýkaly. Z toho se potom odvozovaly různé pranostiky nebo se odhadoval vývoj počasí, dejme tomu, podle některých meteorologických jevů. Jak se s tím při každodenním životě lidé setkávali. Pakliže už to byl člověk, který se začal věnovat naplno pozorování a začal přemýšlet, přišel na to, že na základě rozborů z těch materiálů mohl i případně předpovídat. Ale bylo to složitější, poněvadž lidé tenkrát měli informaci z dané lokality, ale nevěděli, co se odehrává kousek od nich.

RNDr. Zdeněk Šiftař ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Ale tedy v tom roce 1920 už se vědělo jak to dělat.
Přesně tak, byly vybudovány sítě, které byly vybaveny na tu dobu kvalitními měřícími přístroji. Je tam vazba i na objev telegrafu v první polovině 19. století. Ale prostě na počátku 20. století už to bylo funkční a zaběhané. Bylo to časově náročnější, ale fungovalo to.

Čtěte také

Meteorologové potřebují k předpovědi počasí co nejpřesnější data.
Co nejpřesnější podkladová data. Samozřejmě postupem času do toho přichází nové systémy. Už nějakou dobu jsou k dispozici satelitní snímky. Jsou to radiolokační odrazy, jsou to výstupy z modelů. Četnost a rychlost informace, která přichází k našim prognostikům, je čím dál rychlejší. To znamená, že mají ty informace prakticky on-line. Například radiolokační odraz mají k dispozici s frekvencí po pěti minutách.

Fotografie pobočky Českého hydrometeorologického ústavu v Hradci Králové

Odkdy má Hradec Králové svoji svébytnou meteorologickou stanici?
Když navážeme na tu klasickou předpověď počasí, tak se dostáváme přibližně do 30. let minulého století. A tam je vazba na vznik hradeckého letiště. Nemá to nic společného s Českým hydrometeorologickým ústavem nebo hydrometeorologickým ústavem jako takovým. Byla to spíš záležitost armádní nebo vojenské povětrnostní služby, která na tom letišti byla zřízena proto, aby zabezpečovala letecký provoz.

Tedy ta organizovanost a provázanost vznikla až později.
Ony ty vojenské a civilní složky fungují prakticky nezávisle na sobě do současné doby. Ale výsledky pozorování jsou ovšem on-line k dispozici a vzájemně předávány.

Meteorologická stanice Luční bouda

V Hradci Králové se také sleduje stav ozónové vrstvy na hvězdárně už někdy od 60. let minulého století.
Je to tak. Jde o pracoviště, které organizačně nespadá pod naši pobočku, ale přímo pod úsek meteorologie a klimatologie v ústředí ČHMÚ.

Aplikace ČHMÚ
prezentuje vybrané produkty ústavu pro širokou veřejnost: předpověď počasí na nejbližší dny, předpověď srážek, výstrahy na nebezpečné jevy, během sezóny také předpověď aktivity klíšťat. Aplikace umožňuje zobrazení předpovědí pro uživatelem nastavené lokality.

Meteorologové dlouho neměli v Hradci Králové své stálé zázemí. Dá se to tak říct?
Takový zárodek našeho pobočkového pracoviště, to je rok 1963, kdy vzniká v Hradci Králové krajské hydrologické středisko, které bylo později přejmenováno na Krajskou předpovědní vodohospodářskou informační služebnu. To byl takový zárodek naší pobočky nebo našeho pracoviště. Vlastní pobočka je potom budována v roce 1981 do podoby, ve které fungujeme do současné doby.

Otovice - meteorologové potřebují k předpovědi počasí co nejpřesnější podkladová data (ilustrační foto)

Velkým milníkem pak bylo přestěhování do Svobodných Dvorů, kde jste měli konečně své zázemí. To byl velký přelom pro vás?
Do roku 1995 jsme byli de facto v nájmu. V těch 90. letech se začínají do provozu dostávat nové technologie a nová technika. Vytváří se nová oddělení, třeba tenkrát ochrany čistoty ovzduší. Tak prostory byly pro nás v tu dobu už nedostačující s výhledem na možný další rozvoj pracoviště. Tak tehdejší vedení ústavu rozhodlo o zakoupení samostatného objektu. Šlo především o vytvoření technického zázemí.

Rekordní výška sněhové pokrývky byla naměřena na Labské boudě v Krkonoších v březnu 2005 a bylo to 345 centimetrů.
RNDr. Zdeněk Šiftař, ředitel hradecké pobočky Českého hydrometeorologického ústavu

Jaký byl největší teplotní výkyv v našem kraji. Máte to jistě zaznamenáno.
Byl to přelom let 1978 a 1979. Silvestrovská noc, kdy prakticky rozdíl teplot představoval malinko víc než 30 stupňů. To se nikdy předtím, co počasí sledujeme a pozorujeme, nestalo. Zatím jsme to nikde v záznamech nedohledali.

Čtěte také

A co nejvyšší teploty nebo i nejnižší teploty pro náš kraj?
Zmínil bych, v čem v našem východočeském regionu držíme určité rekordy. Je to celková výška sněhové pokrývky, která byla na Labské boudě v březnu 2005 naměřena 345 cm, což je republikový rekord. Potom je také rekordní úhrn srážek, který byl zaznamenán zhruba za 12 hodin a bylo to v Deštném v Orlických horách v roce 1998 při katastrofální povodni, která postihla Rychnovsko. Tam za těch 12 hodin spadlo kolem 200 mm, což je rekordní pro náš region. A potom je to také rekord republikový, kdy byl zaznamenán náraz větru při přechodu hluboké tlakové níže Kyrill. To bylo v lednu 2007, kdy rychlost větru naměřená na Labské boudě na naší stanici představovala zhruba 208 km za hodinu. A na polské meteorologické stanici na Sněžce to bylo 216 km za hodinu.

Jakub Schmidt a RNDr. Zdeněk Šiftař ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Naším hostem byl ředitel hradecké pobočky Českého hydrometeorologického ústavu doktor Zdeněk Šiftař. Moc děkuji za rozhovor a přeji samozřejmě co možná nejpřesnější předpovědi počasí.
Děkuji moc za pozvání a všem přeji příjemný den. Na shledanou.

autoři: Jakub Schmidt , baj
Spustit audio

Související