Hradecké léto mělo 101 letních a 31 tropických dnů. Teď bychom potřebovali Ladovskou zimu
Nástup podzimu a podzimního počasí byl letos opravdu jako když luskne. Protože v pátek odpoledne byly ještě tropické teploty kolem třiceti stupňů a už v pondělí jsme měli na sobě zimní bundy. Prostě z léta rovnou do pořádné zimy.
Astronomický podzim začal v neděli 23. září a ten nástup byl poměrně razantní. A protože i léto bylo letos opravdu vydatné, tak jsme pozvali do studia Českého rozhlasu Hradec Králové vedoucí oddělení meteorologie a klimatologie hradecké pobočky Českého hydrometeorologického ústavu Stanislavou Kliegrovou.
Nebyl i na vás ten nástup podzimu moc rychlý?
Je to tak, byl to šok. Ale když se podíváme záznamů meteorologických stanic, tak ochlazení, jaké jsme zažili z pátka na sobotu, o těch 10 stupňů, tak v září občas vidíme. Vlastně z léta skočíme do podzimu. Třeba předloni v roce 2016 jsme v půlce září zažili něco podobného. Ale letos to ochlazování pokračovalo až do pondělí, takže ten rozdíl mezi pátkem a pondělkem byl třeba i 18 stupňů Celsia, což je opravdu už velké číslo. Tedy ano, je to překvapení i pro meteorology.
Supercely a derecha. Chystá se tuhá zima? Oblíbená otázka, neoblíbená odpověď pro meteorologa
Na jak dlouho dokáží meteorologové předpovědět počasí? Signály, které nám postupně během podzimu ukazuje příroda, zatím hovoří o nástupu silnější zimy. Vypovídá o tom například více obalená cibule slupkami nebo velká úroda šípků. Myši už hledají azyl ve stodolách a vlaštovky a špačci odlétli do teplých krajin. Dá se tedy očekávat pořádná zima? Jaké bylo letošní počasí z pohledu klimatologa a meteorologa?
Připomnělo mi to i nástup letošního jara, protože ono to vlastně bylo také rovnou léto ze zimy. Protože duben byl výrazně teplejší.
Je to pravda. Na začátku roku v únoru a březnu jsme se pohybovali teplotně kolem normálu, ale v dubnu najednou vypuklo v podstatě léto. I s nějakými letními dny, kdy maximální teplota vystoupá nad 25 stupňů Celsia a více. Duben byl také takový velký skok.
Ale vlastně nic neobvyklého v posledních letech to není. Jak jste říkala ze statistik. Ještě mě zajímají větrné bouře, které teď tu změnu počasí doprovázely.
Je to cyklóna Fabienne, protože tlakové útvary, cyklóny, anticyklóny, dostávají názvy. Ale s těmi cyklónami je potom spojeno takové extrémnější počasí, jako jsme byli svědky. Už od pátku jsme sledovali přechod studené fronty přes naše území, který byl završen z neděle na pondělí s nejvyššími rychlostmi větru a extrémnějšími srážkovými projevy.
Chybí až několik set milimetrů srážek. Potřebovali bychom, aby pršelo celý měsíc. Intenzivně, takový ten zahradnický deštík.
Mgr. Stanislava Kliegrová, Ph.D., ČHMÚ, pobočka Hradec Králové
Na horách také napadl sníh.
Přesně tak. Na horách napadl sníh. My máme na starosti krkonošské stanice, takže Labská, Luční bouda už v pondělí zaznamenaly sněhovou pokrývku.
A co to letošní léto, které bylo hodně suché, ale také hodně horké? Jak jsme na tom s těmi nejrůznějšími statistikami?
Vyhodnocujeme různé věci a co se týče letošního meteorologického léta, to znamená období červen až srpen 2018, tam se v průměru pro celou Českou republiku toto léto dělí o zlatou medaili s rokem 2003. Od roku 1961, kdy tyto statistiky děláme. Když se podíváme ještě víc do historie, tak je asi ještě víc překvapující, je to nejteplejší léto od roku 1775 i v nejstarší meteorologické stanici v pražském Klementinu, kde se měří už 244 let. A toto letní období bylo nejteplejší.
Můžeme říct, kolik bylo tropických dnů a kolik bylo těch letních?
Tropické dny jsou s teplotou nad 30 stupňů Celsia s maximální teplotou vzduchu ve dvou metrech. A letní dny s teplotou 25 stupňů Celsia a více. To samozřejmě sledujeme. Tam má potom větší význam sledovat to pro jednotlivé stanice. Protože průměrovat to pro nějaké oblasti nemá moc smysl. Když se podíváme přímo do Hradce Králové, tak jsme letos měli 101 letních dní. Už od dubna jsme je zaznamenávali. Je to absolutní počet, nejvyšší počet pro Hradec Králové v celé řadě pozorování. A co se týče těch tropických dní, tedy teploty 30 stupňů a více, těch bylo 31. Ale zajímavé bylo, že v období od 24. 7. do 4. 8. bylo 12 tropických dnů v řadě za sebou. Nejde jen o ty teploty, ale jde i o délku trvání takových horkých vln.
Léto tedy bylo opravdu teplotně vydatné. A navíc bylo i suché.
Je to tak. Bohužel s vysokými teplotami byl spojen i nedostatek srážek. A ta kombinace potom byla smrtící pro různé hydrologické zdroje i pro studny. Co se týče srážek, tak jsme na tom už od začátku roku poměrně špatně. Srážkový deficit se stále zvětšuje. A tím pádem je tam také dopad i na další části našeho klimatického systému, na hydrologické zdroje, na půdní vlhkost a tak dále. Takže se to sucho potom nějakým způsobem rozšiřuje i do dalších částí klimatického systému.
Dá se říct, kde je to sucho u nás v České republice největší? Je to náš kraj?
Sucho je takový komplexní pojem. Můžeme mluvit o meteorologickém suchu, jestli naprší nebo nenaprší dost srážek. Potom máme půdní sucho, jestli je dost vlhkosti v půdě. A hydrologické sucho, jestli je ve vodních zdrojích, ať už tocích nebo i v nějakých vrtech, dostatek vody. Tady je to vyhodnocení velmi komplexní. Český hydrometeorologický ústav dělá každý týden vyhodnocení všech složek toho sucha. Takže ne všechny oblasti jsou ve všech aspektech sucha na tom stejně špatně. Ale když to vezmeme tak nějak průměrně a obecně, opravdu Královéhradecko a Pardubicko patří k nejvíce zasaženým oblastem ve všech jednotlivých částech.
Jak dlouho by muselo pršet, aby se to vrátilo do normálu? A ten déšť, musíme připomenout, by měl být vytrvalý a přitom mírný. Protože bouřky a lijáky, ty to nezachrání.
Přesně tak. My jsme byli přes léto svědky, že srážky byly poměrně intenzivní, ale v krátkých epizodách, co se týče těch bouřkových činností. Takže nám chybí až několik set milimetrů srážek, což znamená několik set litrů na metr čtvereční od začátku roku. Potřebovali bychom opravdu, aby pršelo celý měsíc. Intenzivně, takový ten zahradnický deštík.
Také samozřejmě záleží na tom, jaká bude zima a jaké byly zimy. Ty poslední nebyly moc sněhové, takže voda také nepřišla.
Přesně tak. My si tady povídáme vcelku pravidelně, hodnotíme zimu, léto. Takže víte, že poslední zimy byly třeba sněhově normální spíše na horách anebo podprůměrné. Pořád nemáme takovou nějakou zásobárnu vody ve sněhové pokrývce. Pokud by letošní zima byla opravdu se dvěma, třemi metry sněhu, tak by to určitě pomohlo.
Taková krásná Ladovská zima, kdyby přišla.
Ano, to bychom potřebovali.
A přijde tedy? To už je ona otázka, kterou máte moc ráda.
Je to tak. A zase vám na ni v podstatě neodpovím. Protože my v Českém hydrometeorologickém ústavu děláme předpovědi zhruba na týden, takové podrobnější. A potom se dělá měsíční výhled. Ale tam už vstupuje do hry kromě numerických modelů také statistika. Protože numerické modely už se prostě tak rozcházejí, tam ty možnosti nejsou takové. Tedy co se týče onoho měsíčního výhledu, vidíme, že říjen by se mohl teplotně dostat trochu k normálu a v jednotlivých následujících týdnech i co se týče srážek, by mohl být normální.
I v době automatizace jsou amatérští meteorologové nepostradatelní. Jde o náš vztah k přírodě
Do studia jsme dnes pozvali hned dva hosty, kteří oba svůj život, ať už amatérsky nebo profesionálně, spojili s meteorologií. Je tu s námi vedoucí oddělení Klimatologie a meteorologie Hradeckého pobočky Českého meteorologického ústavu v Hradci Králové Stanislava Kliegrová a Josef Novák, majitel soukromé meteorologické stanice v Hrušové na Orlickoústecku.
Co to přesně znamená to normální.
Znamená to úplně jednoduše to, že se ty srážkové deficity a vodní zdroje doplňovat nebudou. Žádnou podstatnější srážkovou epizodu teď před sebou nevidíme. A když se podíváme na celou zimu, na to je už Český hydrometeorologický ústav krátký, ale existuje Evropské centrum pro střednědobou předpověď v Readingu, tam se snaží dělat výhled na celou následující sezonu, tak co se týče letošní zimy, tak jejich mapy jsou bílé. Nejsou schopni o tom nic říci.
Takže jestli bude Ladovská zima nebo zima na blátě, to prostě nevíme.
Musíme si počkat.
Ale kupy sněhu už jsme spoustu let nezažili. Známe to z vyprávění našich prarodičů. Může vůbec tedy taková zima přijít?
Určitě se to může stát. Poslední taková významná zima byla v roce 2010. To jsme si sněhu užili dost, ale od té doby jsou zimy na sníh skoupé.
Tak se necháme překvapit. Každopádně moc děkuji za zhodnocení toho, co je za námi, a také výhled na to, co je před námi, Stanislavě Kliegrové, vedoucí meteorologie a klimatologie hradecké pobočky Českého hydrometeorologického ústavu v Hradci Králové. Děkuji a po zimě se tady určitě opět uvidíme, abychom zhodnotili, jak to s tou Ladovskou zimou dopadlo.
Děkuji. A doufejme, že bude Ladovská. Na shledanou.
Související
-
Teplé a suché počasí přeje škůdcům. Zemědělci se snaží ochránit úrodu zelí, ovocnáři zase sady
Ovocnáři a zelináři bojují se škodlivým hmyzem a plevelem. Právě vysoké teploty přejí i v Královéhradeckém kraji rozvoji některých škůdců, kteří zemědělcům ničí úrodu.
-
Suché počasí, málo deště a lidská nedbalost. To jsou hlavní rizikové faktory pro vznik požárů
Kvůli dlouhotrvajícímu teplému a suchému počasí hrozí na mnoha místech Královéhradeckého kraje požáry. Nárůst výjezdů zaznamenávají i královéhradečtí hasiči.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
