Vladimír Burjánek: Kosák
Když člověk žije v souladu s přírodou a tvory, kteří do ní patří, je bohatší. Je hezké, když se staráme o domácí mazlíčky, ať už to jsou kočky, pejskové nebo třeba křeček či papoušek. Když nám po mnoha letech odešel pejsek, přijali jsme kočičku bezdomovkyni, o kterou se staráme. Naši péči potřebují i další tvorové kolem nás.
My instalujeme každou zimu budky pro ptáky, které pečlivě krmíme. Moje žena říká, že se nám pak od jara odvděčí tím, že budou sbírat nežádoucí hmyz na záhonech zahrady. Letos se u nás po delší době usadil pár vlaštovek, postavil hnízdo a vyvedl mladé. Všechno bylo v pohodě, klidu a míru.
Čtěte také
Horší situace ovšem nastala s párem kosů, který si nečekaně vybudoval hnízdo v propletenci vinné révy, dost nízko od země. Hned vedle cestičky, kterou jsme chodili k nádržím pro vodu na zalévání. A to byl kámen úrazu. Když jsem šel kolem, v době kdy už byla v hnízdě tři ptáčátka, zaútočil nečekaně živitel rodiny.
Nálet ze zálohy byl silný a křídlem mi málem brnknul do ucha. Abych si to pamatoval, svůj útok kosák zopakoval, kdykoliv jsem šel kolem. Jak jsem později zjistil, měl strážce strategické místo u sousedů na televizní anténě a jak se kdokoliv přiblížil, vyletěl k obraně. Eliminovali jsme chůzi kolem, dokud hnízdo tři potomci neopustili. Pak byla cesta volná.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
