Pro pozorování „létajících hvězd“ je ideální lehnout si na louku, zabalit se do teplého a jen koukat

Už jste letos viděl padat hvězdu?
Ano, padající hvězdy se tomu obecně říká, ale meteory krásně létají. Zrovna včera jsem je pozoroval asi do půlnoci a bylo to nádherné. Teď si stačí jen lehnout na záda, pořádně se obléci, aby vám nebyla zima, a uvidíte, bude to krása.

Perseidy mají tu výsadu, že jsou velmi jasné, je jich hodně a zároveň jsou v letních měsících. Protože v zimě už moc lidí oblohu nepozoruje.
Ing. Martin Cholasta, Hvězdárna a planetárium Hradec Králové

Pořád tam ale něco létá. Nikoliv meteority, ale satelity.
Samozřejmě, teď jich je tam velmi hodně a bude jich ještě přibývat. Což pro fotografování noční oblohy není nic hezkého, ale s tím nic moc nenaděláme.

Čtěte také

Letní obloha odkrývá spoustu nádherných příběhů. Do souhvězdí staří Řekové promítali život bohů

Ale vraťme se k Perseidům. Co to tedy vůbec je, kdybychom to měli vědecky vysvětlit?
Když to řeknu v jednoduchosti, jsou to zbytky komety Swift-Tuttle, která za sebou trousí úlomky, malá zrníčka po své dráze. A když se Země k té její dráze přiblíží, ne k té samotné kometě, protože ta je na úplně jiné části své oběžné dráhy, tak vletíme do oblaku těch trosek po kometě. A to nám pak vytváří meteorické roje. Mimochodem, kdo první upozornil na spojení komet a meteorických rojů, byl Čech Josef Morstadt. A to už v roce 1835. Ono se pak obecně říká, že to byl Ital Schiaparelli až v roce 1866, ale zmínky o Josefu Morstadtovi jsou dřívější a už je to také, řekněme, dokladováno.

Perseidy jsou opravdu nejslavnější Jinak meteorických rojů je během roku více.
Je jich poměrně hodně. Jen Perseidy mají tu výsadu, že jsou velmi jasné, je jich hodně a zároveň jsou v letních měsících. Protože máme meteorické roje když je venku zima, a to už právě moc lidí oblohu nepozoruje. Třeba Geminidy či Leonidy jsou také významné meteorické roje.

Čtěte také

Otáčení Země se zpomaluje, protože Měsíc se od nás vzdaluje rychlostí, jakou člověku rostou nehty

Je to tedy tak, že všechny ty prachové částice, které bychom během noci mohli vidět, poletí jedním směrem?
Spíše opačně. Ono to je tak, že když si spojíme dráhy jednotlivých meteorů, přijdeme do místa, které se nachází v souhvězdí Persea, kterému říkáme radiant. Takže meteority budou létat po celé obloze, jen kdybychom ty jejich dráhy propojili čárou, tak bychom se dostali do jednoho bodu, který je mezi souhvězdími. Abych přesně řekl, mezi souhvězdím Persea a Kasiopea. A jelikož je to v Perseovi, proto jim říkáme Perseidy.

Čím se tedy bude vyznačovat dnešní noc, když bude vrchol pozorování Perseid?
Bude jich prostě nejvíc. Je to maximum a dá se říci, že vůči ostatním nocím se ta intenzita zvedne asi třikrát. Mělo by být v maximu něco kolem sta meteorů za hodinu. Ale to maximum bohužel nastává dnes odpoledne někdy kolem čtvrté hodiny. Ale i následující noc ze dneška na zítřek bude určitě velmi aktivní na pozorování. Musíte ovšem být opravdu ve tmě, takže doporučuji jít někam do tmy a prostě si lehnout na tu louku, zabalit se do něčeho teplého, mít třeba teplý čaj nebo kávu a pozorovat. Je to to nejjednodušší pozorování. Jen aby vás nebolelo za krkem, tak je opravdu lepší si lehnout na zem a koukat.

Polární záře nad Hradcem Králové|foto:Jakub Schmidt, Český rozhlas

U vás na hvězdárně plánujete na dnešní večer také pozorování?
Budeme samozřejmě Perseidy pozorovat. My si to jen vylepšíme tím, že máme dalekohledy. Měsíc se nachází v první čtvrti, takže budeme koukat na Měsíc, a pak se nám kolem půl desáté večer objeví už nad obzorem planeta Saturn, takže budeme koukat i na ni. I na další objekty vzdáleného vesmíru. Takže spíše si okořeníme to noční pozorování Perseid, ale jsme tady u většího města, takže máme trochu jasnější oblouk. Kdo si chce úplně vychutnat pouze Perseidy, doporučuji opravdu někam do tmy.

Navíc prý byla dnes v noci vidět i polární záře.
Ano, je to tak. Ono se to tak nějak tušilo, že by mohla být vidět. Já jsem si šel lehnout před půlnocí a kolem druhé hodiny byla pozorovatelná. Nebyla tak výrazná jako letošního 10. května, ale snímky na webech jsou nádherné. Polární záře souvisí s aktivitou Slunce. To má jedenáctiletý cyklus od minima k maximu, a teď se zrovna nacházíme v maximu, které bude na přelomu letošního a příštího roku. Takže těch polárních září se můžeme dočkat třeba i více.

Slunce má jedenáctiletý cyklus od minima k maximu, a teď se nacházíme v maximu. Takže polárních září se můžeme dočkat třeba i více.
Ing. Martin Cholasta, Hvězdárna a planetárium Hradec Králové

Letos 10. května to byla má první polární záře, co jsem viděl.
Ta byla úžasná. Já jsem osobně naposledy takovou nádheru v Čechách viděl v roce 2003. Takže jsme si zase 21 let museli počkat.

Čtěte také

Polární záře závisí na aktivitě Slunce. Její maximum čekáme v roce 2025, takže se máme na co těšit

Její barva byla nad Hradcem Králové taková řekneme vínová. Ale ze snímků známe hlavně zelenou barvu.
Jsou to částice slunečního větru, hlavně elektrony a protony, které ovlivňují naši atmosféru, naráží do ní. Po magnetických siločarách se spustí dolů, valná většina je odkloněna od Země, ale určitá část se k nám dostane a podle toho, na jaké atomy naráží, jestli atomy dusíku nebo kyslíku, tak se nám zbarvuje. Takže vlastně takto můžete koukat i na složení atmosféry. Když se podíváte více na sever níže k obzoru, tak tam bývá zelená stužka vidět.

Tedy polární záře na Zemi je důsledek toho, co se odehrává na Slunci?
Ano, je to aktivita Slunce. Souvisí to s tím, že jednou za 12 let je Slunce přepólováno, tedy je to vlastně aktivita magnetického pole Slunce s tím, že když se uvolní koronální látka, která pak dorazí k Zemi, tak vyvolává polární záře. Když dorazí, řekněme, v optimálním množství a optimální rychlostí, tak máme krásu. Pokud by to ale bylo něco mnohem většího, mohlo by to narušit naše technologie. Tak buďme rádi za tu krásu. Nepřejme si nějaký problém.

Polární záře souvisí s aktivitou magnetického pole Slunce. Něco většího by mohlo narušit naše technologie. Tak buďme rádi za tu krásu.
Ing. Martin Cholasta, Hvězdárna a planetárium Hradec Králové

Co dalšího můžeme ještě vidět na letní noční obloze?
Kromě Perseid, o kterých jsme mluvili, se nám začínají ukazovat planety. Zvečera máme Saturn a po půlnoci se nám ukáže pouhýma očima pozorovatelný Mars a Jupiter.

Čtěte také

Slunce fascinuje svojí dynamikou. Je to „živý objekt“ a neuvěřitelná síla, říká astronom Cholasta

Zrovna v současné době 15. srpna budou v konjunkci, budou velmi blízko u sebe. Takže když vstanete někdy kolem druhé hodiny, tak už na obloze uvidíte Jupiter a Mars v souhvězdí Býka. Je to velký zážitek se na ty planety podívat, jak jsou krásně u sebe. Uvidíte kousek nad nimi i Plejády, takže to je nádhera. A blíží se nám také částečně zatmění Měsíce 18. září v ranních hodinách, po čtvrté hodině. Bude tedy jen maličké, 8 procent Měsíce bude zakryto, ale u nás to zatmění proběhne v celé své délce. Bude to tedy taková krásná chvilka pro astrofotografy nebo i pro fotografy. Protože Měsíc bude u obzoru, můžete si vybrat krásné místo, třeba věž kostela. Doporučuji, uděláte krásné snímky. Navíc v našem digitálním planetáriu proběhla oprava projekčního systému. V současné době můžeme návštěvníkům nabídnout lepší projekci, než kterou jsme používali při otevření planetária v roce 2015. V měsíci září také uvedeme nový film, který bude věnován zatměním.

Martin Cholasta ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Naším hostem byl Ing. Martin Cholasta z Hvězdárny a planetária v Hradci Králové. Moc děkuji za zajímavý rozhovor.