Slunce fascinuje svojí dynamikou. Je to „živý objekt“ a neuvěřitelná síla, říká astronom Cholasta

24. říjen 2022

Povídáme si o hvězdě nám nejbližší, tedy o Slunci. Protože nás v tomto týdnu čeká zajímavý astronomický úkaz na obloze, jeho částečné zatmění. Naším hostem je Martin Cholasta z Hvězdárny a planetária v Hradci Králové.

Bude tedy zítra zatmění Slunce?
Bude. Naštěstí vesmír funguje daleko lépe než třeba České dráhy, takže to zcela jistě zítra bude. Když jsem se koukal na předpověď počasí, tak to vypadá, že nějaká šance v průběhu dvou hodin, kdy celý úkaz bude probíhat, vidět aspoň na chvilku sluníčko, měla být.

V kterém roce bylo u nás pozorovatelné poslední úplné zatmění Slunce?
Ono je vlastně pozorovatelné několikrát do roka, ale nejblíže, které u nás bylo, to bylo v roce 1999, ale to bylo zejména Maďarsko a Rakousko, u nás vždy bylo částečné.

Paradoxně, když se od Slunce vzdalujete, v jeho atmosféře se teplota zvyšuje. Nejchladnější částí Slunce je povrch, fotosféra.
Martin Cholasta, Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové

To se tenkrát úplně kolem poledne setmělo. To nás teď nečeká?
To nás nečeká. Nesetmí se, protože u nás v Hradci Králové bude zakryto asi 44 průměru slunečního kotouče, což na plochu onoho disku je zhruba 30 procent, takže to zešeření určitě nepocítíme. Ale rozhodně doporučuji použít při pozorování nějaký speciální filtr. Přeci jen by byla škoda kvůli několika minutám pohledu do Slunce přijít o zrak.

Čtěte také

Co bychom měli k pozorování použít?
Pouhé očazené sklíčko není úplně nejlepší, protože tam samozřejmě prochází další světlo, které není viditelné, což může poškodit oko. Nejlepší variantou jsou běžně dostupná svářecí sklíčka, která stojí pár korun. Nebo se dají koupit speciální fólie na pozorování Slunce, ale to už mají jen specializované prodejny. Ale také to je korunová záležitost.

A co průhled přes cédéčko?
Cédéčko je možné použít, ale jen na chvilku. To bych opravdu použil jen v nouzi nejvyšší.

Co je to vlastně zatmění Slunce? Kdybychom si to měli nějak z vědeckého hlediska popsat?
Na spojnici Slunce - Země se mezi Sluncem a Zemí objeví Měsíc. On se u sluníčka objevuje každý měsíc, když je na fázi nov. Problém je v tom, aby stín, který za sebou vrhá, dopadl na Zemi. A to není pokaždé. Ale zrovna zítra část toho stínu na Zemi dopadne, takže my to můžeme vidět jako částečné zatmění Slunce. Prostě Měsíc se dostane do spojnice Země - Slunce.

Čtěte také

Úplné zatmění Slunce je potom naprosto neuvěřitelná a úžasná podívaná. Kdy nás čeká tohle čeká?
Tak na to se připravte. Protože zrovna pás totality pojede krásně přes východní Čechy 7. října v roce 2135. My už to tedy bohužel nezažijeme. Naposledy bylo v Čechách úplné zatmění Slunce v roce 1706. Takže my jsme opravdu o nic nepřišli.

A zítra bude někde na planetě pozorovatelné úplné zatmění Slunce?
Nebude. Protože to místo, jak se říká pás totality, kudy probíhá stín úplného zatmění Slunce, mine zeměkouli nad severním pólem. Takže zítra bohužel. Nejblíže taková zajímavá destinace bude myslím rok 2026 ve Španělsku, tedy kousek od nás. U nás bude vidět opět jako částečné zatmění.

Čtěte také

Hvězdárna a planetárium stojí na kopci Svatého Jana nad Hradcem Králové už 75 let. A určitě tam také bude možné zítra částečné zatmění Slunce pozorovat. Co jste pro zájemce přichystali? A v kolik hodin máme dorazit?
Ten úkaz bude začínat v 11 hodin a 13 minut. My budeme mít pozorování pro veřejnost už od 11 hodin, takže když půjdete kolem, budeme rádi. Vrcholit bude zatmění ve 12 hodin 18 minut tady v Hradci Králové a skončí ve 13 hodin a 25 minut. Takže potrvá přes 2 hodiny, kdy bude úkaz na obloze pozorovatelný. Samozřejmě jde o to, jak nám bude počasí přát. Kdyby byla opravdu špatná viditelnost, tak se s kolegy pokusíme sehnat na internetu nějaký přenos z místa, kde nebude zataženo. Abychom si to aspoň mohli v kinosále promítat. To je takový náš plán B. Na plánem C jsme ještě nepřemýšleli.

Na co zajímavého ohledně Slunce se návštěvníci hvězdárny ptají?
Ptají se samozřejmě, kdy bude ono úplné zatmění. My jim doporučujeme zajet někam, kde se během roku na Zemi může uskutečňovat. Lépe řečeno, pozorovatelné je 2 až 5 úplných zatmění Slunce, takže to zkuste. Je to opravdu velký zážitek. Lidé se shlukují, pozorují Slunce. V maximální fázi zatmění umlká příroda, ptáci přestanou štěbetat, je to úplně dokonalé. A dokonce se i pocitově ochladí.

Čtěte také

Jak horké Slunce vlastně je?
Podle toho, jak budete do Slunce v uvozovkách šťourat. Na povrchu je to necelých 6 000 stupňů, ale uprostřed až 15,5 milionu stupňů. A paradoxně, když se od Slunce vzdalujete, takže v atmosféře, chromosféře až koroně se ta teplota zvyšuje. Řekněme od desítek tisíc stupňů až po nějakých 1,5 milionu stupňů. Nejchladnější část Slunce je jeho povrch, fotosféra.

Co vás osobně na Slunci nejvíc fascinuje?
Musím přiznat, že jeho dynamika. Protože když se na něj koukáte nějakým chromosférickým dalekohledem, který vám ukazuje sluneční protuberance, v podstatě chromosféru Slunce, tak to je úžasné. Uvidíte, že to není jen fádní bílá kulička, ale řekněme v uvozovkách živý objekt. Neuvěřitelná věc a ohromná síla.

Jsou ještě nějaká jiná pozorování, na která bychom měli pozvat?
Když přijdete na večerní pozorování pro veřejnost, tak určitě uvidíte planety. V současné době jsou zvečera vidět tři. Začínáme Saturnem, který je nad jihozápadním obzorem, pak Jupiter, největší planeta sluneční soustavy, a Mars. Když máme štěstí, tak si dalekohledy prohlédneme i ty planety, které nejsou vidět pouhým okem. To je planeta Uran i Neptun. Tedy večery jsou krásné na takové pozorování. A pak samozřejmě připravujeme také přednášky, teď jsou místo sobot ve čtvrtky kolem osmnácté hodiny. Čeká nás třeba přednáška doc. Jana Šlégra o teorii plochosti Země, což doporučuji. Nebo začneme 3. listopadu s kvízy, což je takový zábavný program pro odrostlé až dospělé návštěvníky. A dostanete i odměny, třeba placatý vesmír, což je otočná mapa hvězdné oblohy.

Martin Cholasta z Hvězdárny a planetária Hradec Králové byl dnes naším hostem. Celý rozhovor si můžete poslechnout v našem audioarchivu.

autoři: Jakub Schmidt , baj
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.