Kde končí vesmír? Nejen to vám digitálně předvedou na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové

8 fotografií

Jak to před těmi 75 lety vlastně začalo?
Základní kámen byl poklepán 19. dubna v roce 1947, ale samozřejmě hvězdárna se nějakou dobu stavěla, takže pro veřejnost byla otevřena až v roce 1955. Měla se jmenovat Hvězdárna prezidenta budovatele Eduarda Beneše, ale bohužel kvůli komunistickému převratu v roce 1948 z toho sešlo. Ovšem když dnes přijdete k hvězdárně a uvidíte stožáry na vlajky, tak pod tím je taková stříška. Vypadá to, jako kdyby tam byl zazděný vstup, ale tam měla právě stát socha Edvarda Beneše.

Martin Cholasta ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Kdy se začalo s pozorováním oblohy tady v Hradci Králové?
To byla samozřejmě ještě mnohem dříve. Z Hradce Králové také pochází jeden z nejlepších astrofotografů v Československu, pan Jindřich Zeman, po kterém je pojmenovaná Cena Jindřicha Zemana. Tu uděluje Česká astronomická společnost za astrofotografii roku. Jindřich Zeman dělal úžasné snímky oblohy, které byly nejen v knihách u nás v Čechách, ale i po Evropě se ukazovaly. Takže tradice je tady velká. S rozvojem průmyslu a osídlením se ovšem rozšířilo i to světelné znečištění, ale musím říct, že naši předci nakonec vybrali dobré místo pro hvězdárnu, protože se tam dá pořád ještě docela dobře pozorovat.

Naši předci vybrali dobré místo pro hvězdárnu, pořád ještě se tam dá dobře pozorovat. Naštěstí nedopadla první dvě navrhovaná místa.
Ing. Martin Cholasta, Hvězdárna a planetárium Hradec Králové

Jak se ono strategické místo pro observatoř v Hradci Králové tenkrát vybíralo?
Vybrali dobře a máme velké štěstí, že nedopadla první dvě navrhovaná místa. Protože prvním místem, kde se měla hvězdárna stavět, byla střecha, kde je v současné době zdravotnická střední škola, dříve to byla reálka. Koncem 19. století se tady sešli dva významní astronomové Bohuslav Mašek a František Rušl a rozhodli se, že udělají na té reálce hvězdárnu. Chtěli na ni vydělat svými přednáškami.

Čtěte také

Průlet vesmírem v kosmické lodi zažijete v unikátním digitálním planetáriu v Hradci Králové

Jenže jednou nedošly diapozitivy z Prahy, podruhé zase došel plyn z plamene, který osvěcoval promítačku, a potřetí už nepřišli lidé, protože byli zklamáni. Tím sešlo ze stavby hvězdárny. Ale přátelství těchto dvou astronomů ústilo v to, že se v Hradci začal vyvíjet úžasný přístroj, nejpřesnější přenosný přístroj pro určování zeměpisné polohy před GPS. A další místo pro stavbu hradecké hvězdárny mělo být ještě před druhou světovou válkou v současných Šimkových sadech. Už byly i výkresy a plány oné budovy. Máme velké štěstí, že to nedopadlo, protože tam by nyní byl problém s pozorováním mnohem větší.

První kresba budoucí hradecké hvězdárny z roku 1935|foto:Hvězdárna a planetárium Hradec Králové

Jaké bylo přístrojové vybavení tenkrát ve třetí hvězdárně v Čechách?
Zpočátku se používaly přístroje z 30. let 20. století. Ty byly potom Astronomické společnosti v Hradci Králové po roce 1948 znárodněny. Původně byly darovány místní bankou, záložnou, a 11centimetrový Zeissův dalekohled byl úplně prvním přístrojem, kterým se pozorovalo. Byl tam i 13centimetrový Zeissův dalekohled od pana dr. Béma z Prahy. Na svou dobu šlo o velmi kvalitní přístroje. A postupem času se pak objevovaly samozřejmě další.

Čtěte také

Robotický dalekohled to je současnost a budoucnost astronomie

Musíme zmínit také digitální planetárium, protože to je vaše velké lákadlo.
Určitě, digitální planetárium je velké lákadlo. Lidé chodí na hvězdárnu zejména na pozorování a digitální planetárium láká projekcí na celou polokouli, která se nachází nad návštěvníky. Máme několik zajímavostí, které v republice většinou nebývají, máme i projektory, které promítají tmu, to má málokteré planetárium.

Takže to je dokonalá tma?
Ano, protože když použijete klasické projektory, tak uvidíte šedivo. Ale u nás uvidíte opravdu tmu. My k tomu také jako jedni z mála mluvíme, povídáme si, co je na obloze nového, a zároveň se pak proletíme ve vesmíru. Snažíme se to pořád aktualizovat a popularizovat vědu v našem planetáriu.

Kde končí vesmír? Nejen to vám digitálně předvedou na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové|foto:Hvězdárna a planetárium Hradec Králové

Co uvidíme, když se u vás proletíme vesmírem?
Strašně rádi létáme, ukazujeme, kde končí sluneční soustava, ukážeme lidem, jak se rozpadají souhvězdí, a samozřejmě rádi ukazujeme, kde vesmír končí. Ovšem jen digitálně, ale je to moc zajímavé a lidé se na to ptají. Nádherné jsou pak dotazy lidí, protože člověk si to připraví, má na to svůj názor, ale dotazy vám ukazují pohled trošku z jiného úhlu a to nás strašně baví. Donutí nás přemýšlet. Zvláště dotazy od dětí jsou někdy úplně fantastické.

Čtěte také

Čeští vědci robotizovali v Chile dalekohled, jehož úkolem teď bude hledat ve vesmíru druhou Zemi

Na co se děti ptají?
Třeba jak se zjistilo, jak Země vypadá uvnitř. Pak vysvětlujeme, že je to díky zemětřesení, zemským otřesům a jiným věcem. Ptají se také, jak poznáme vzdálenost hvězd a jak poznáme stáří hvězd. Tak vždy vysvětlujeme, že to není podle fousů, ale podle chemického složení a tak. Je to zábava.

Nové moderní digitální planetárium je u vás od roku 2015. Ale hradecká hvězdárna se pyšní i tím původním, mechanickým.
Je to první malé mechanické planetárium, které bylo dodáno do Čech. V Hradci Králové bylo spuštěno v roce 1957, a představte si, že ne v oné rotundě, kterou možná někteří starší návštěvníci pamatují. Bylo to ve velké kopuli, tenkrát tam nebyl dalekohled, musela se celá stavba zvednout asi o metr a půl a tam bylo poprvé použito planetárium. Pak byla chvilku přestávka, od roku 1961 se postavila malá rotunda a od té doby ukazujeme i ono mechanické planetárium, které stále funguje. Je krásné, když přijdou Hradečáci a uvidí panorama, které je z roku 1960, ještě bez sídlišť. Jsou překvapeni, jak to vypadalo.

Co nás čeká teď v létě na obloze?
Krásný pohled na planety. Zvláště srpen, září a říjen, určitě neváhejte, přijde se podívat na hvězdárnu. A v říjnu máme také zatmění Slunce, 25. října v poledne. To bude úplně skvělé přijít se podívat k nám na hvězdárnu nebo se aspoň vyklonit z okna.

Jakub Schmidt a Martin Cholasta ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Martin Cholasta z hradecké hvězdárny a planetária byl naším hostem. Celý rozhovor si můžete poslechnout v našem audioarchivu.