Kde končí vesmír? Nejen to vám digitálně předvedou na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové
Je to už 75 let od vzniku hvězdárny na kopci Svatého Jana v Hradci Králové. Byla dokonce po pražském Petříně a Českých Budějovicích teprve třetí hvězdárnou v Čechách. Postavena byla z velké části i díky veřejné sbírce. Jaká nás tam teď v létě čekají pozorování, nejen o tom si povídáme s Martinem Cholastou, který zastupuje hradeckou hvězdárnu a planetárium i astronomickou společnost.
Jak to před těmi 75 lety vlastně začalo?
Základní kámen byl poklepán 19. dubna v roce 1947, ale samozřejmě hvězdárna se nějakou dobu stavěla, takže pro veřejnost byla otevřena až v roce 1955. Měla se jmenovat Hvězdárna prezidenta budovatele Eduarda Beneše, ale bohužel kvůli komunistickému převratu v roce 1948 z toho sešlo. Ovšem když dnes přijdete k hvězdárně a uvidíte stožáry na vlajky, tak pod tím je taková stříška. Vypadá to, jako kdyby tam byl zazděný vstup, ale tam měla právě stát socha Edvarda Beneše.
Kdy se začalo s pozorováním oblohy tady v Hradci Králové?
To byla samozřejmě ještě mnohem dříve. Z Hradce Králové také pochází jeden z nejlepších astrofotografů v Československu, pan Jindřich Zeman, po kterém je pojmenovaná Cena Jindřicha Zemana. Tu uděluje Česká astronomická společnost za astrofotografii roku. Jindřich Zeman dělal úžasné snímky oblohy, které byly nejen v knihách u nás v Čechách, ale i po Evropě se ukazovaly. Takže tradice je tady velká. S rozvojem průmyslu a osídlením se ovšem rozšířilo i to světelné znečištění, ale musím říct, že naši předci nakonec vybrali dobré místo pro hvězdárnu, protože se tam dá pořád ještě docela dobře pozorovat.
Naši předci vybrali dobré místo pro hvězdárnu, pořád ještě se tam dá dobře pozorovat. Naštěstí nedopadla první dvě navrhovaná místa.
Ing. Martin Cholasta, Hvězdárna a planetárium Hradec Králové
Jak se ono strategické místo pro observatoř v Hradci Králové tenkrát vybíralo?
Vybrali dobře a máme velké štěstí, že nedopadla první dvě navrhovaná místa. Protože prvním místem, kde se měla hvězdárna stavět, byla střecha, kde je v současné době zdravotnická střední škola, dříve to byla reálka. Koncem 19. století se tady sešli dva významní astronomové Bohuslav Mašek a František Rušl a rozhodli se, že udělají na té reálce hvězdárnu. Chtěli na ni vydělat svými přednáškami.
Čtěte také
Jenže jednou nedošly diapozitivy z Prahy, podruhé zase došel plyn z plamene, který osvěcoval promítačku, a potřetí už nepřišli lidé, protože byli zklamáni. Tím sešlo ze stavby hvězdárny. Ale přátelství těchto dvou astronomů ústilo v to, že se v Hradci začal vyvíjet úžasný přístroj, nejpřesnější přenosný přístroj pro určování zeměpisné polohy před GPS. A další místo pro stavbu hradecké hvězdárny mělo být ještě před druhou světovou válkou v současných Šimkových sadech. Už byly i výkresy a plány oné budovy. Máme velké štěstí, že to nedopadlo, protože tam by nyní byl problém s pozorováním mnohem větší.
Jaké bylo přístrojové vybavení tenkrát ve třetí hvězdárně v Čechách?
Zpočátku se používaly přístroje z 30. let 20. století. Ty byly potom Astronomické společnosti v Hradci Králové po roce 1948 znárodněny. Původně byly darovány místní bankou, záložnou, a 11centimetrový Zeissův dalekohled byl úplně prvním přístrojem, kterým se pozorovalo. Byl tam i 13centimetrový Zeissův dalekohled od pana dr. Béma z Prahy. Na svou dobu šlo o velmi kvalitní přístroje. A postupem času se pak objevovaly samozřejmě další.
Čtěte také
Musíme zmínit také digitální planetárium, protože to je vaše velké lákadlo.
Určitě, digitální planetárium je velké lákadlo. Lidé chodí na hvězdárnu zejména na pozorování a digitální planetárium láká projekcí na celou polokouli, která se nachází nad návštěvníky. Máme několik zajímavostí, které v republice většinou nebývají, máme i projektory, které promítají tmu, to má málokteré planetárium.
Takže to je dokonalá tma?
Ano, protože když použijete klasické projektory, tak uvidíte šedivo. Ale u nás uvidíte opravdu tmu. My k tomu také jako jedni z mála mluvíme, povídáme si, co je na obloze nového, a zároveň se pak proletíme ve vesmíru. Snažíme se to pořád aktualizovat a popularizovat vědu v našem planetáriu.
Co uvidíme, když se u vás proletíme vesmírem?
Strašně rádi létáme, ukazujeme, kde končí sluneční soustava, ukážeme lidem, jak se rozpadají souhvězdí, a samozřejmě rádi ukazujeme, kde vesmír končí. Ovšem jen digitálně, ale je to moc zajímavé a lidé se na to ptají. Nádherné jsou pak dotazy lidí, protože člověk si to připraví, má na to svůj názor, ale dotazy vám ukazují pohled trošku z jiného úhlu a to nás strašně baví. Donutí nás přemýšlet. Zvláště dotazy od dětí jsou někdy úplně fantastické.
Čtěte také
Na co se děti ptají?
Třeba jak se zjistilo, jak Země vypadá uvnitř. Pak vysvětlujeme, že je to díky zemětřesení, zemským otřesům a jiným věcem. Ptají se také, jak poznáme vzdálenost hvězd a jak poznáme stáří hvězd. Tak vždy vysvětlujeme, že to není podle fousů, ale podle chemického složení a tak. Je to zábava.
Nové moderní digitální planetárium je u vás od roku 2015. Ale hradecká hvězdárna se pyšní i tím původním, mechanickým.
Je to první malé mechanické planetárium, které bylo dodáno do Čech. V Hradci Králové bylo spuštěno v roce 1957, a představte si, že ne v oné rotundě, kterou možná někteří starší návštěvníci pamatují. Bylo to ve velké kopuli, tenkrát tam nebyl dalekohled, musela se celá stavba zvednout asi o metr a půl a tam bylo poprvé použito planetárium. Pak byla chvilku přestávka, od roku 1961 se postavila malá rotunda a od té doby ukazujeme i ono mechanické planetárium, které stále funguje. Je krásné, když přijdou Hradečáci a uvidí panorama, které je z roku 1960, ještě bez sídlišť. Jsou překvapeni, jak to vypadalo.
Hvězdárna a planetárium Hradec Králové se nachází na jižním okraji města Hradce Králové. V současnosti sídlí v objektu hvězdárny také pobočka Českého hydrometeorologického ústavu - Solární a ozonová observatoř a část Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR.
Co nás čeká teď v létě na obloze?
Krásný pohled na planety. Zvláště srpen, září a říjen, určitě neváhejte, přijde se podívat na hvězdárnu. A v říjnu máme také zatmění Slunce, 25. října v poledne. To bude úplně skvělé přijít se podívat k nám na hvězdárnu nebo se aspoň vyklonit z okna.
Martin Cholasta z hradecké hvězdárny a planetária byl naším hostem. Celý rozhovor si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
Související
-
Bačkorový astronom sedí doma v teple a robotickou observatoř ovládá na dálku, aby nemusel na mráz
Dnes si v Českém rozhlase Hradec Králové povídáme o bačkorové astronomii, protože tak se jmenuje i nová kniha astrofotografa Zdeňka Bardona z Rasošek u Hradce Králové.
-
Milan Halousek: Mars si teď prohlížíme, jako bychom tam stáli. Máme dokonalé fotky, video i zvuk
Jak zní Mars, kdybychom tam přistáli a měli možnost jen tak sedět a poslouchat? I to dnes uslyšíte. Informace nám shrne Milan Halousek, popularizátor kosmonautiky.
-
Hvězdárna v Úpici chce ukázat vesmír nevidomým. Na 3D tiskárně vytváří modely těles a přístrojů
Na hvězdárně v Úpici na Trutnovsku připravují program pro nevidomé. Hvězdárny jsou totiž obecně zaměřené na pozorování, to ale lidé se zrakovými vadami nemohou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.