Čeští vědci robotizovali v Chile dalekohled, jehož úkolem teď bude hledat ve vesmíru druhou Zemi

Tak odkud jste se to nedávno vrátil?
Vrátil jsem se v pondělí z dlouhé cesty po Chile, kde jsem navštívil tři observatoře. Všechny patří pod křídla Evropské jižní observatoře, to je evropská organizace států, největší astronomická instituce. Přístrojová část je umístěna v Chile v poušti Atacama. Tohle místo je naprosto ideální pro astronomický výzkum.

Fotografoval jsem i stavbu největšího dalekohledu světa. Bude mít průměr 39,5 metru, kopule průměr 80 metrů a vážit bude 6,5 tisíce tun.
Zdeněk Bardon, astrofotograf

Rovnou tři observatoře jste tam navštívil?
Byl jsem tam ze dvou důvodů. První důvod je, protože jsem fotografický ambasador Evropské jižní observatoře. Tak jsem jel pořídit fotografie na horu Cerro Armazones v chilských Andách, kde se staví největší dalekohled světa, který bude mít průměr 39,5 metru. Jen kopule bude mít průměr 80 metrů, vážit bude 6,5 tisíce tun. Otáčení kopule zajistí speciální hydraulické podvozky. Je to mamutí stavba ve výšce 3040 metrů nad mořem. Musím říct, že se tam špatně dýchá, protože je tam hrozné sucho. Maximální doba, kdy může být astronom na observatoři přítomen, je dva týdny. Pak musí sjet do městečka u pobřeží, aby zase nasákl vodou, když to řeknu lidově.

Astrofotograf Zdeněk Bardon je Foto Ambasador Evropské Jižní Observatoře. Jeho hlavní vášní je astrofotografie a také stavby robotických observatoří. Na střeše domu si postavil miniaturní plně robotickou observatoř, která pracuje zatímco astronom klidně spí ve své posteli. A říká tomu "Bačkorová astronomie".

Kam až vědci uvidí, až to bude hotové a vše postavené?
U každého dalekohledu se uvádí průměr, protože čím větší průměr, tím více světla se posbírá. To znamená, když to obrátím, tím ten dalekohled vidí hlouběji do vesmíru. Tedy tento bude mít průměr 39,5 metru a měl by vidět na počátek vesmíru, ty nejslabší objekty. Ale cílem je, to je šlágr posledních let, je hledání exoplanet, protože víme, že spousta hvězd má své planetární systémy. Současné dalekohledy jsou sice schopné analyzovat, jestli tam jsou exoplanety, ale tento největší už by mohl i nějakou vyfotografovat.

Na hoře Cerro Amazones v severní Chile se staví největší dalekohled světa, tzv. ELT (Extremely Large Telescope)|foto:Zdeněk Bardon

Exoplaneta je přesně co?
Exoplaneta je planeta mimo naši sluneční soustavu, která obíhá kolem hvězdy. Naše Slunce je také samozřejmě hvězda samozřejmě, ale jsou miliony světů všude ve vesmíru. A téměř všechny hvězdy mají své planetární systémy. A šlágrem je najít druhou Zemi.

Čtěte také

Bačkorový astronom Zdeněk Bardon pomáhá robotizovat obrovské dalekohledy doslova po celém světě

Takže se hledá druhá Země. Co se vám podařilo tam nahoře vyfotit pěkného?
Vyfotografoval jsem samozřejmě stavbu dalekohledu, nevím, jestli se to dá nazvat hezké fotografie, protože je to zatím staveniště. Ale je velká pocta se tam vůbec dostat, prokousat se všemi byrokratickými a administrativními nařízeními. A pak jsem byl na observatoři Paranal, která je momentálně takovou vlajkovou lodí Evropské jižní observatoře. Měl jsem šanci si prohlédnout nejen teleskopy a vidět je v činnosti, ale v noci jsem měl tu čest, že mě pustili do kopule, abych si nafotil lasery, když se pustí. Totiž těmi lasery se vytváří takzvaná umělá hvězda ve stratosféře, podle které se opravuje vlnová plocha toho zrcadla. Cílem je zlikvidovat turbulence v atmosféře, takže obraz je přesnější a ostřejší. A mohou se pak fotografovat a zkoumat daleko slabší objekty. Tedy když zapnou lasery, tak to vypadá skutečně jak ve Hvězdných válkách. Běhal mi mráz po zádech, nic takového jsem v životě neviděl. Takový obrovský pilířek světla, které, když použiji lidový výraz, praží do vesmíru. Skutečně Hvězdné války.

8 fotografií

Vaší velkou vášní je astrofotografie a také stavby automatických robotických observatoří, které se dají ovládat pěkně na dálku. Potom se dá obloha v Chile sledovat pěkně z České republiky. A to byl váš druhý cíl, dalekohled na observatoři La Silla v Chile.
Třetí observatoř se jmenuje La Silla. To byla nejstarší observatoř patřící pod křídla Evropské jižní observatoře. Tam jsou průměrem menší dalekohledy. Před 10 lety jsme shodou okolností robotizovali dánský 1,54 metrový dalekohled, který už 10 let využívá astronomický ústav Akademie věd v Ondřejově. Na dálku zhruba 16 000 km ho ovládá astronom. Tam nikdo není, ovládá se to po internetu. A teď jsme oživovali a předávali druhý dalekohled. Má takový "poetický název" E-152, to znamená 1,52 metru v průměru. Byl kdysi vlajkovou lodí Evropské jižní observatoře, bavíme se o 80. letech minulého století. A 17 let byl teď odstaven.

Čtěte také

Bačkorový astronom sedí doma v teple a robotickou observatoř ovládá na dálku, aby nemusel na mráz

Teď už tedy má instalovanou elektroniku, nový řídící systém a lze ho ovládat i z České republiky, což jsme slavnostně 3. dubna uvedli do provozu. Dalekohled bude sloužit k výzkumu a hledání i druhé Země. Jde o konsorcium, jehož lídři jsou Češi. Přesněji RNDr. Petr Kabáth, Ph.D. z Astronomického ústavu, do projektu jsou zainteresovaní také Němci a chilská univerzita vyrábí spektrograf. Takže dalekohled bude rozebírat takovou duhu, když to řeknu jednoduše, neboli spektrum hvězd. A bude hledat druhou Zemi na základě dat, která bude posílat satelit Plato. Ten odstartuje asi za dva roky, ale do té doby musí být vše připraveno. Tato flotila tří dalekohledů bude připravovat podmínky pro větší dalekohledy. A pokud se najde vhodný kandidát Země 2, tak ho potom bude rozebírat zmíněný největší dalekohled světa T-39.

A Chile bylo vybráno, protože tam je prostě minimální světelný smog?
Vysoká nadmořská výška a neuvěřitelné sucho. Celý týden bylo asi 14-15 procent vlhkosti. Zažil jsem tam ale i jen 2 procenta vlhkosti. Teď tam začíná podzim, je to jižní polokoule, tak je vše obráceně. A je tam opravdu neuvěřitelně čistý a průzračný vzduch. Samozřejmě bez světelného znečištění. Je tam vidět hodně hvězd, a je to místo, kde Mléčná dráha vrhá stín. Jádro Mléčné dráhy svítí tak intenzivně, že když si oči venku zvyknou, tak normálně vidíte slaboučký stín. Čestné slovo, viděl jsem to na vlastní oči

Čtěte také

Magazín Techno: Zdeněk Bardon vyfotil Webbův teleskop v poslední možné chvíli ve vzdálenosti Měsíce

Co jste naposledy pěkného vyfotil?
Vesmírný teleskop Jamese Webba. To byla naprostá náhoda, inicioval mě k tomu kamarád z Bratislavy. Vyfotil jsem ho když byl na cestě ve vzdálenosti asi Měsíce od Země. Potom jsme za pomoci dalšího kamaráda ředitele hvězdárny v Rimavské Sobotě snímek analyzovali, která ta čárka to vlastně je. Asi celý den jsme se kolem toho hádali, ale nakonec jsme to našli. A ten snímek obletěl celý svět. Já to ani nepředpokládal, byla to náhoda, ale byl publikovaný po celé zeměkouli, protože jen ta moje fotografie byla barevná. Fotila to spousta lidí, ale monochromaticky, černobíle.

Také jste fotil vláček satelitů, které vypouští Elon Musk. A vaše fotografie se prý dostala až k němu na stůl.
Ano, ale já nefotil ten vláček, fotil jsem kometu Atlas. A ten vláček mi zrovna vletěl do zorného pole. A mě to rozzuřilo, protože nekritizuji samotný projekt, ten je určitě užitečný, ale jeho provedení. Astronomy to trošku trápí, protože ty satelity odrážejí sluneční světlo a září. Ale o ten snímek mě pak požádali američtí astronomové, takže doputoval až k Elonovi Muskovi.

Zdeněk Bardon ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Celý rozhovor Jakuba Schmidta s astrofotografem Zdeňkem Bardonem si můžete poslechnout v našem audioarchivu.