Když hledíme do vesmíru, myslíme si, že je daleko. Ale on je i v našich tělech, jsme jeho součástí

14. leden 2025

Teď zamíříme ke hvězdám, protože i v tomto roce se bude na noční obloze odehrávat parádní divadlo. To ostatně začalo hned na Nový rok nejen úžasným barevným západem a potom i východem slunce, ale také slabou polární září. Rok 2025 přinese opět úkazy, na které možná budeme celý život vzpomínat.

Na vše se zeptáme Martina Cholasty z Hvězdárny a planetária v Hradci Králové. Také jste se díval na Nový rok nejdříve na úžasný západ slunce a pak hned 2. ledna bylo nádherné svítání?
Ano, to je pravda. Západ slunce jsem moc neviděl, přiznám se, nebylo mi úplně zdravotně nejlépe, ale ve chvíli, kdy se rozběhlo po internetu, že by měla být vidět polární záře, tak jsem to nevydržel a šel jsem večer fotografovat. A svítání druhý lednový den bylo úžasné.

Martin Cholasta ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Polární záře. Aby si to někdo nepletl se západem slunce.
Musím přiznat, že polární záře onoho 1. ledna nebyla vidět pouhým okem. Viděl jsem ji pouze periferně a vlastně úplně náhodou, protože jsem fotil i špatné místo na obloze a pak, když jsem to namířil na místo, kde jsem ji lehce tušil, tak se ukázala na snímku fotoaparátu. Ty jsou citlivější, maličko do infračervené části světelného spektra. V našich zeměpisných šířkách je většinou do červena. To proto, jak jsou atomy v naší atmosféře zasaženy prvky slunečního větru.

Čeká nás 29. března částečné zatmění Slunce a 7. září úplné zatmění Měsíce. Pokud s námi bude počasí spolupracovat, bude to paráda.
Ing. Martin Cholasta, Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové

Co to vlastně je polární záře?
Jsou to vybuzené atomy v naší atmosféře tím, že na ně dopadá sluneční vítr ze Slunce. Sluneční vítr si můžeme představit jako top částic, hlavně protonů a elektronů. Jak tyto nabité částice dopadají do naší atmosféry, tak vybudí atomy a ty začnou svítit. Když na Slunci vznikne nějaká významnější erupce, odtrhne se koronální hmota, která pak doputuje k nám. Pohybuje se to pomocí magnetického pole a když to zasáhne Zemi, tak pak vidíme krásnou polární záři.

Čtěte také

Od kdy do kdy vy vlastně máte pracovní dobou na hvězdárnách? Protože to nejkrásnější vesmírné divadlo se odehrává večer a v noci, ne?
Ano, to je pravda. Ale my jsme polarizační hvězdárna, takže jsme tam večer ve chvíli, když máme večerní služby, což je u nás středa, pátek a sobota, samozřejmě máme také výjimečné programy, když jsou nějaké výjimečné úkazy. Scházíme se, když jsou opravdu nějaké velmi zajímavé úkazy. A vybavení hvězdárny je natolik dobré, že pak fotografujeme. A připravujeme programy pro lidi.

Takže ve středu jste tam od rána do večera?
Ano, dá se to tak říct. Kdo má službu, tak je na hvězdárně od rána do večera.

Co teď v lednu můžeme vidět na obloze?
V lednu je úžasný pohled na planety. Z večera vidíte krásně Venuši, ta se nedá přehlédnout. Lidé se na ni docela často ptají, co to tak úžasně na západním obzoru svítí. Pak je tam Saturn. Myslím, že teď někdy budou v konjunkci. A pak samozřejmě Jupiter, který se nedá přehlédnout, ten je v souhvězdí Býka. A do opozice se dostal Mars, takže je také neopomenutelný. Včera byl krásně blízko Měsíce.

Když dámy nosí zlaté náušnice, tak se kdysi dávno musely někde srazit neutronové hvězdy. Takže nosíme vesmír i na uších a na krku.
Ing. Martin Cholasta, Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové

On je teď nějak extrémně blízko Země, ne?
Ano, každé dva roky se Mars dostává do tzv. opozice. To znamená, že pro pozorovatele ze Země se nachází přímo naproti Slunci. Což v případě Marsu, a ostatních vnějších planet, je nejblíže k Zemi. Většinou se Mars přibližuje na 60 000 000 km plus minus autobus, jak my říkáme odborně. Každé dva roky se tak otevírá okno, aby se letělo k Marsu. Ta blízkost se využívá k letům sond k Marsu, aby ho probádali. Je to po Zemi druhá nejzkoumanější planeta sluneční soustavy.

Čtěte také

Teď tedy k Marsu také něco poletí?
Nejsem si zcela jist, že by mělo něco vyrazit. Ty sondy jsou v přípravě a ne vždy to vyjde na ten správný termín. Tak musíte další dva roky počkat. Ale samozřejmě je v přípravě evropské vozítko Rosalind Franklin, to už mělo letět v roce 2016, ale neustále se to z nějakých důvodů oddaluje. Ne vždy je to jen problém techniků a vědců. Na to se já osobně těším, protože to bude poprvé, co budeme poměrně hluboko vrtat pod povrch Marsu a odebírat vzorky. A třeba se ukáže, jestli tam někdy život už byl nebo nebyl.

Jaké největší vesmírné události nás letos čekají?
Tento rok nás čeká částečné zatmění Slunce, to bude 29. března, krásně kolem poledne. Maličko se zakryje sluníčko asi z 20 procent. Ale určitě to bude stát za to se tady v Čechách na to podívat. Krásně to vychází i v dobrou denní dobu. My na to budeme připraveni, navíc je to sobota, takže pokud s námi bude počasí spolupracovat, bude to paráda. A samozřejmě bych rád připomněl úplné zatmění Měsíce, které nastane 7. září.

Čtěte také

To znamená, že Měsíc úplně zmizí?
Měsíc samozřejmě nezmizí, protože tam stále dopadá sluneční záření, které prochází zemskou atmosférou, ale rozzáří se do ruda. Světlo se lomí a dopadá na Měsíc, takže Měsíc v případě zatmění úplně nezmizí, ale hodně ztmavne do sytě ruda. Pokud v té době třeba bude na Zemi nějaká aktivní sopka, tak to bude až hnědorudá barva, protože čím je více prachu v zemské atmosféře, tak se více zbarvuje ono záření, která dopadá pak na Měsíc. To bude 7. září. Zrovna, když bude Měsíc vycházet, něco před sedmou hodinou večerní. A samozřejmě musí být v úplňku, to jinak nejde. Už bude těsně před maximální fází, takže my ho neuvidíme v celém průběhu, ale zachytíme to nejhezčí na úplném zatmění.

Čtěte také

Pojďme pozvat k vám na hvězdárnu. Máte prý připraven nový úžasný film pro návštěvníky?
Ano, máme nový film, premiéra byla minulou sobotu. Jmenuje se Zrození a myslím si, že to bude pro některé návštěvníky poměrně velké překvapení. Jak chemické prvky vznikají ve hvězdách nebo během procesů s hvězdami spojenými. Když my hledíme do vesmíru, tak si myslíme, že vesmír je někde daleko, ale to není pravda. Je i v našich tělech, my jsme také součástí vesmíru. Bez toho by to nešlo, uhlík a kyslík někde musely vzniknout. Nebo, když dámy nosí zlaté náušnice, tak se kdysi dávno musely srazit neutronové hvězdy. S tím vědomím pak už do zlatnictví chodíte s jiným nádechem. Ne, že jen kupujete nějaký drahý kov. Nosíme vesmír na uších i na krku. Ta velká vzácnost se předtím někde musela stát, abychom mohli zlato na uších nosit.

Martin Cholasta ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Za dnešní návštěvu Českého rozhlasu Hradec Králové děkuji Martinu Cholastovi z Hvězdárny a planetária v Hradci Králové. A přejme nám všem letos co nejlepší pozorovací podmínky, ať spatříme všechny zajímavé úkazy, které nás letos na obloze čekají.

autoři: Jakub Schmidt , baj
Spustit audio

Související