Přistání člověka na Měsíci odloženo. Projekt NASA s názvem Artemis se uskuteční nejdříve roku 2026

Čtěte také

Mise Artemis. Na Měsíc míří po 50 letech druhý „první“ muž, první žena a první muž jiné barvy pleti

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) o rok odložil mise Artemis II a Artemis III, které měly s posádkou zamířit k Měsíci, respektive na něm poprvé od konce programu Apollo v roce 1972 přistát. Artemis II měla na konci letošního roku s posádkou kopírovat trajektorii první mise, která v prosinci 2022 přirozenou zemskou družici obletěla. V rámci mise Artemis III měli na Měsíci přistát dva astronauti. Oznámení NASA učinila sotva hodinu poté, co soukromá společnost z Pittsburghu Astrobotic Technology (AT) upustila od vlastního pokusu dosáhnout Měsíce. Modul bez posádky zaznamenal problémy s únikem paliva a pohonnými systémy, což vyloučilo možnost měkkého přistání.

Pražské planetárium bude mít nový projekční systém za 180 milionů. Planetárium v pražské Stromovce by se veřejnosti mohlo otevřít v lednu příštího roku. Modernizace se dočkají i hvězdárny na Petříně a v Ďáblicích. „Jedná se o technologii, která doposud ve světě nebyla nikde použita, existuje pouze několik prototypů takových planetárií. Bezpochyby přinese návštěvníkům pražského planetária zcela bezprecedentní zážitek, co se týče kvality obrazu i celkového pocitu, který ta technologie umí vyvolat,“ uvedl ředitel hvězdárny Jakub Rozehnal.

Čtěte také

Otáčení Země se zpomaluje, protože Měsíc se od nás vzdaluje rychlostí, jakou člověku rostou nehty

K rozšíření kapacit instalovaných zdrojů obnovitelné energie či zvýšení účinnosti uchovávání energie, kterou tyto zdroje produkují, má přispět nový výzkum českých vědců. Následující čtyři roky se budou odborníci věnovat celkem šesti výzkumným záměrům. Ty mají přinést řešení, díky kterým budou odborníci schopni upravovat chemické procesy, jež jsou základem přeměny a uchovávání energie z obnovitelných zdrojů. Na výzkum získali vědci 489 milionů korun z Operačního programu Jan Amos Komenský. V tiskové zprávě o tom informovala Vysoká škola chemicko-technologická v Praze.

Nové materiály pro získávání a ukládání energie, nanoroboty, které budou v lidském těle odhalovat či likvidovat zárodky nemocí, nebo látky, jež urychlí a zefektivní řadu chemických reakcí v průmyslové výrobě, vyvinou s využitím revoluční metody atomárního inženýrství vědci zapojení do projektu Technologie za hranicí nanosvěta (TECHSCALE). Univerzita Palackého s ním uspěla v prestižní výzvě Špičkový výzkum operačního programu Jan Amos Komenský, partnery jsou Univerzita Karlova a CEITEC-VUT. Pětiletý výzkum získal podporu téměř půl miliardy korun.

Čtěte také

Archeologický objev roku? Jsou kmeny z Hradce Králové pravěké čluny dlabané z jednoho kusu dřeva?

Česko-slovenský archeologický tým objevil na severu Guatemaly v provincii Petén jedno z nejstarších mayských měst s téměř 3000 let starou historií. Archeologové využili při přípravě expedice mimo jiné i výstupy z leteckého snímkování a při následných vykopávkách odhalili paláce, sochy, pozůstatky rituálů, astronomické observatoře a další objekty. Nálezy pomohou odkrýt neobjasněné a rozhodující fáze mayských dějin, uvedli v  tiskové zprávě zástupci Nadace Neuron, která výpravu finančně podpořila.

Dřevěná studna, kterou v létě 2018 objevili u Ostrova na Chrudimsku archeologové během záchranného výzkumu pod budoucí dálnicí D35, patří mezi unikání historické nálezy. Konstrukce, kterou vědci veřejnosti poprvé představili před pěti lety 9. ledna 2019, je podle analýz nejstarším pravěkým dřevěným objektem na světě. Podle datování pomocí letokruhů byly dubové kmeny použité na její konstrukci pokácené mezi lety 5256 až 5255 před naším letopočtem, rohové sloupy ještě o několik let dřív.

Technický pokrok a poznávání se nedá zastavit. Zvláště v 21. století je vývoj tak překotný, že kdo chvíli stál, už stojí opodál!