Vznikne jednotný systém měření času na Měsíci. Koordinovaný lunární čas má pomoci s budoucími misemi

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) dostal za úkol do konce roku 2026 ve spolupráci s dalšími americkými a mezinárodními agenturami vytvořit jednotný systém měření času na Měsíci. Takzvaný koordinovaný lunární čas (LTC) má pomoci s budoucími misemi v rámci závodů o dobývání přirozené zemské družice. Rozdílná gravitační síla a případně i další faktory na Měsíci a na jiných vesmírných tělesech mění průběh času oproti tomu, jak je vnímán na Zemi. Sjednocený lunární čas by mimo jiné poskytl ukazatel pro kosmické lodě a družice, které pro své mise vyžadují extrémní přesnost.

Čtěte také

Tým astrofyziků objevil hvězdu, která nečekaně rychle obíhá kolem černé díry ve středu Mléčné dráhy

K lidské škytavce připodobnili vědci nezvyklé chování supermasivní černé díry v srdci vzdálené galaxie. Zjistili, že "škytání" způsobuje menší černá díra, která opakovaně proráží plynný disk větší černé díry. Na mezinárodní studii publikované v časopise Science Advances se podíleli odborníci z Akademie věd ČR, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy. Výsledky spolupráce obohacují tradiční představu o akrečních discích černých děr.

Výzkumné týmy z Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC) se podílejí na vývoji nástroje umělé inteligence, který bude v budoucnu pomáhat nejenom kardiologům individuálně vyhodnocovat rizika jednotlivých pacientů s chronickým srdečním selháním. Projekt AI4HF financovaný Evropskou komisí bude zpracovávat pacientská data ve velkém množství, zvládnout by měl i analýzu pokročilých zobrazovacích technik jako jsou CT-skeny nebo EKG. Největším přínosem softwaru bude zrychlení práce lékařů prvního kontaktu a ambulantních kardiologů.

Čtěte také

Šalvěj, máta či fenykl. Aromatické léčivé rostliny nezaléváme vařící vodou a louhujeme pod pokličkou

Vědci a vědkyně Zahradnické fakulty z Mendelovy univerzity v Brně se zaměřili na historii sběru, pěstování i zpracování léčivých a kořeninových rostlin na území českých zemí. Téma má v Česku bohatou historii, do hloubky se jím ale zatím nikdo nezabýval. Cílem bylo ukázat, že téma je součástí národního a kulturního dědictví, které se vyvíjí v čase. Vědci analyzují historické prameny týkající se sběru, pěstování i zpracování, budou je porovnávat s novými poznatky.

Kolem 80 pastí na invazivní asijské sršně rozmístí v nejbližších dnech odborníci z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) převážně v Plzeňském kraji. Speciální pasti z biologicky odbouratelného materiálu vyvinuli ve spolupráci s vědci ze Západočeské univerzity (ZČU) a Západočeského muzea v Plzni. Pravidelně kontrolované pasti naplněné sladkou návnadou mají lákat asijské sršně a pomoci tak k jejich co nejrychlejšímu odhalení a zamezení jejich šíření po republice. Pasti zatím budou odborníci na jaře testovat, než prověří jejich funkčnost, jich zatím více vyrábět nechtějí.

Technický pokrok a poznávání se nedá zastavit. Zvláště v 21. století je vývoj tak překotný, že kdo chvíli stál, už stojí opodál!