Tým astrofyziků objevil hvězdu, která nečekaně rychle obíhá kolem černé díry ve středu Mléčné dráhy

9. červenec 2022

Novinky a aktuality ze světa vědy a techniky. Nenechte si utéct informace ze všech možných odvětví, které obohatí váš pohled na svět. Přinesou vám poznání i poučení. Sledujeme vesmírné projekty, lékařské výzkumy nebo archeologické objevy.

Čtěte také

Tým astrofyziků, ve kterém byli také vědci z Masarykovy univerzity v Brně, objevil hvězdu s nejkratší dobou oběhu kolem supermasivní černé díry. Hvězda pojmenovaná S4716 dokončí úplný oběh za pouhé čtyři roky. Hvězda obíhá kolem černé díry ve středu Mléčné dráhy. Když na své oběžné dráze dosáhne nejmenší vzdálenosti od černé díry, pohybuje se rychlostí až 8000 kilometrů za sekundu, což je 2,7 procenta rychlosti světla.

Čtveřici planet viditelných pouhýma očima současně, noční svítící oblaka i Mléčnou dráhu mohou lidé vyhlížet na červencové obloze. Venuši, Mars, Jupiter a Saturn lze spatřit brzy ráno. Koncem července bude také viditelný přechod dvou měsíců Jupiteru, k tomuto pozorování však lidé potřebují malý dalekohled.

Vědci popsali nový druh obřího leknínu, gigantickou rostlinu přitom měli posledních 177 let přímo na očích. Leknín se nacházel v londýnské botanické zahradě Kew Gardens a rostl v řadě vodních sbírek, odborníci jej ale omylem identifikovali jako jiný druh, napsal server BBC. Své poznatky vědci zveřejnili v odborném časopise Frontiers in Plant Sciences.

Čtěte také

Na České zemědělské univerzitě (ČZU) vědci vyvíjí pracovní dron, který by měl najít využití v zemědělské výrobě i dalších oborech. Létající autonomní dron nazvaný Agronaut dokáže v autonomním režimu ošetřovat plodiny postřiky a lze ho osadit i různými pracovními zařízeními. „Zařízení je navržené jako modulární platforma a nosič, které lze osadit různými měřicími či pracovními zařízeními,“ uvedl Petr Hnízdil z Technické fakulty ČZU, kde projekt vzniká.

Archeologové sestavili rozsáhlý soubor středověkých mečů nalezených na území dnešního Česka. Popsali například významné změny v technice výroby, které nastaly ve druhé polovině osmého a v devátém století a později v 11. století. Objevili i zvláštnosti mečů z území Moravy. Podle expertů se o vývoji středověkých mečů dosud mnoho neví. Na projektu spolupracují Archeologické ústavy AV v Praze a v Brně a Národní muzeum.

Technický pokrok a poznávání se nedá zastavit. Zvláště v 21. století je vývoj tak překotný, že kdo chvíli stál, už stojí opodál!

autoři: Michal Klokočník , baj
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.