Populace vlků v zemích EU za 10 let stoupla o 58 procent – z 12 000 na přibližně 19 000 jedinců

Čtěte také

Evropská vesmírná mise EnVision zjistí, jestli planeta Venuše vypadala kdysi v minulosti jako Země

Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX vynesla poprvé na polární oběžnou dráhu čtyři astronauty v rámci několikadenní soukromé mise Fram2. Velitelem posádky je maltský podnikatel v kryptoměnách Chun Wang. Wang a tři jeho spolupracovníci odstartovali z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě. Jejich mise kolem zemských pólů by měla trvat tři až pět dní, během nichž provedou 22 výzkumných experimentů zaměřených převážně na vliv kosmického letu a nízké gravitace na lidské tělo.

Populace vlků v zemích Evropské unie za 10 let stoupla o 58 procent – z 12 000 na přibližně 19 000 jedinců. V jednotlivých zemích jako Itálii, Německu, Bulharsku, Řecku, Polsku, Španělsku a Rumunsku žije nyní přes 1000 vlků. Tvrdí to studie mezinárodního týmu vědců pod vedením italské vědkyně Cecilie Di Bernardiové. Ve všech 34 zemích, které experti sledovali, žilo v roce 2022 podle studie 21 500 vlků. V 19 zemích, včetně Česka, jejich počet vzrostl, zatímco ve třech klesl – byly to Bosna a Hercegovina, Černá Hora a Severní Makedonie.

Čtěte také

Čeští vědci vyvinuli nové oční kapky, které mohou zásadně pomoci pacientům se syndromem suchého oka

Sošku Věstonické venuše starou až 29.000 let vystaví od června do září Moravské zemské muzeum v Brně. K letošnímu výročí 100 let od jejího nalezení připravilo muzeum ve spolupráci s dalšími institucemi sérii akcí. Hlavní částí projektu nazvaného Venuše100, bude stejnojmenná výstava v Dietrichsteinském paláci na Zelném trhu v Brně. Hlavní roli na ní bude mít originál sošky. V další vitríně budou vystavené fragmenty "sester" Věstonické venuše, tedy sošek, z nichž se dochovala jen část. Předměty doplní panely s informacemi o období lovců mamutů, historii objevu sošky i výsledky jejího zkoumání.

V Česku odstartoval pilotní program zaměřený na záchyt výdutě břišní aorty. Podle zástupců zdravotnických organizací a ministerstva vnitra v současné době funguje 183 pracovišť, které screening nabízí. Preventivní program může podle odborníků předejít až stovce úmrtí ročně. Screening se zaměřuje na muže od 65 do 67 let. Právě ti mají největší riziko výdutě. V Česku se jedná o tisíce potenciálně ohrožených pacientů.

Čtěte také

Unikátní nanovlákenné pachové snímače by do budoucna mohly pomoci také s odhalováním zločinů

Chytrý náramek a mobilní aplikace – nový program cílí na děti s nadváhou.  Odborníci představili inovativní projekt BUĎ FIT 24, který kombinuje moderní technologie, edukaci a hravou formu, aby podpořil děti a jejich rodiny ve zdravějším životním stylu. Program je zaměřen na boj proti dětské obezitě v České republice. Jeho cílem je pomoci dětem ve věku 6–11 let, které mají nadváhu, dosáhnout zdravějšího životního stylu a snížit jejich BMI o 5 % během jednoho roku. V rámci projektu obdrží děti zdarma fitness náramek a přístup do mobilní aplikace, což umožní jim a lékařům sledovat energetický výdej a příjem. 

K efektivní práci s nástroji generativní umělé inteligence, jako je například ChatGPT, potřebují mít lidé kritické myšlení. Uvedl to Marek Urban z Psychologického ústavu AV ČR. Hlavní riziko práce s generativní umělou inteligencí podle něj spočívá v tom, že vytváří informace, které mohou být zavádějící. Pokud třeba studenti pracují se systémem ChatGPT, umělá inteligence (AI) vytváří velké množství nápadů, člověk je ale musí umět vyhodnotit, zda jsou dostatečně správné.

Technický pokrok a poznávání se nedá zastavit. Zvláště v 21. století je vývoj tak překotný, že kdo chvíli stál, už stojí opodál!