Mise Artemis. Na Měsíc míří po 50 letech druhý „první“ muž, první žena a první muž jiné barvy pleti
Do aktuálních vesmírných projektů se lidstvo pouští s velkou pozorností. Sledujeme třeba pokus o návrat člověka na Měsíc, ke kterému by v blízké budoucnosti měl vést program Artemis. Nebo pokus o odklonění asteroidu, ke kterému došlo před několika dny a které by mohlo jednou zachránit i celé lidstvo před takovou případnou hrozbou z vesmíru.
Milan Halousek (* 1961, Pardubice)
je jeden z předních českých popularizátorů kosmonautiky. Od roku 2001 je organizátorem dnes již největšího středoevropského setkání zájemců o pilotovanou kosmonautiku KOSMOS-NEWS PARTY, kterého se ravidelně účastní řada českých i zahraničních odborníků a hostů.
To vše probereme s popularizátorem kosmonautiky a členem České astronomické společnosti Milanem Halouskem. A začneme tím, že dnes je to přesně na den 65 let, co se z vesmíru ozval Sputnik. A tím to vlastně tenkrát všechno začalo.
Ano, 4. října roku 1957 začala Sputnikem 1 kosmická éra lidstva. Lidé poprvé do vesmíru vypustili umělou družici. Od té doby jich tam samozřejmě létalo už ohromné množství, ale Sputnik 1 byl první. Byla to maličká, šedesáticentimetrová hliníková pípající koule, která měla čtyři zhruba 2,5 metrové antény. Sputnik 1 měl poměrně nízkou oběžnou dráhu, na které vydržel tři týdny. Je to zkrátka symbol začátku kosmonautiky.
Někdy na přelomu let 2025 a 2026 by měla přijít na řadu mise Artemis 3, první přistání lidstva na Měsíci po více než 50 letech.
Milan Halousek, popularizátor kosmonautiky a člen České astronomické společnosti
A dnes sestřelujeme asteroidy ve vzdálenosti 11 milionů kilometrů od Země.
Přesně tak. Mise Dart, záležitost zpřed několika dnů, kdy zase lidstvo poprvé vyzkoušelo, jestli budeme umět zachránit Zemi, až to bude jednou nebezpečné. Tento asteroid Didymos, případně jeho měsíček Dimorphos, do kterého se sonda trefila, Zemi nebezpečný nebyl. To je důležité říct, byla to opravdu jen zkouška. Vzdálenost 11 000 000 km, vstřícná rychlost 6,6 km/s. A trefili se velice přesně, asi 11 metrů od vypočítaného bodu a onoho těžiště. Tedy dnes už lidstvo opravdu umí takové věci.
Čtěte také
Většina z nás asi viděla film s Brucem Willisem Armageddon, kde měli snad 18 dní na záchranu, když zjistili, že se blíží k Zemi asteroid. Ten potom rozbili bombou, výbušninou, jadernou explozí. Tedy o něco podobného jsme se teď snažili?
Teď jsme se snažili o něco mnohem menšího, protože tam prostě neletěl Bruce Willis. Bylo to mnohem jednodušší. A vypadá to, že se to opravdu povedlo, měření ještě budou probíhat zhruba půl roku, ale vypadá to, že se podařilo změnit oběžnou rychlost asteroidu. Ovšem 18 dní by nám nestačilo. Vědci uvádějí, že minimální čas je pět let předem, když nějaké nebezpečí objevíme. Pošleme tam relativně malinkou sondu, která změní velice nepatrně oběžnou rychlost onoho tělesa nebo i malinko dráhu. Když to spočítáme, tak maličká změna oběžné rychlosti za těch 5 let udělá už pěknou vzdálenost, o kterou potom asteroid mine Zemi. A lidstvo zůstane zachráněno. Pokud by to bylo nějaké větší těleso, řádově se bavíme o asteroidech velikosti od kilometru, tak tam bohužel v tuto chvíli nemáme účinnou zbraň, nemáme nic, čím bychom ho dokázali vychýlit.
Teď nás čeká také cesta na Měsíc po 50 letech. Kdy jsme byli naposledy na Měsíci?
V prosinci to bude právě 50 let. V prosinci roku 1972 přistála na Měsíci poslední šestá expedice Apollo 17 s velitelem Eugenem Cernanem, americkým astronautem s českými a slovenskými kořeny, jak se vždy velice rádi chlubíme.
Čtěte také
To bylo Apollo a teď je aktuální projekt a program Artemis.
Ano, je to provázané. Znalci řecké mytologie vědí, že Bůh Apollón a bohyně Artemis byli sourozenci, dvojčata, děti nejvyššího boha Dia a bohyně Léty. A navíc Artemis je bohyní Měsíce. A bude to návrat po více než 50 letech. Jak říká NASA, na Měsíci přistane druhý "první" muž, ten první tam byl v roce 1969 Neil Armstrong, ale současně tam přistane i první žena a první muž jiné barvy pleti. Ne snad úplně při první misi najednou, ale prostě v rámci první fáze programu Artemis. My už dnes i víme, kdo to bude. Protože NASA už má připraven oddíl 18 svých astronautů, je tam 9 mužů a 9 žen. Tedy jména známe, ale nevíme přesně, kteří to budou. Ale některý z nich to bude stoprocentně.
Ovšem teď jsme zaznamenali odklad prvního startu rakety, která se jmenuje SLS.
SLS, nová silná nosná raketa, v podstatě takový pokračovatel Saturnu 5, který vynášel mise na Měsíc na konci 60. let minulého století. Nová raketa SLS, nová kabina Orion pro posádku, taková trochu zvětšená kabina oproti Apollu. Je to úplně nový projekt, v rámci kterého konkrétně v misi Artemis 3 lidé přistanou po 50 letech na Měsíci. Ale těch odkladů je v současné době hodně. Byli jsme v minulých týdnech svědky tří odkladů, ale ony to nejsou jen tyto tři. Ten poslední, který byl způsoben přírodou, protože NASA start honem odkládala kvůli hurikánu, který se blížil k Floridě, už byl devatenáctým odkladem.
Čtěte také
To je tedy poměrně vysoké číslo.
Odkládalo se kvůli počasí, ale především kvůli technickým problémům. V některých případech se ani nevyjelo z hangáru, v jiných případech už bylo vše na rampě. NASA se snaží, aby start byl absolutně bezpečný, vše aby bylo dokonale odladěné. A je to prostě něco pro všechny úplně nového, byť vycházíme z technologií, které létaly už v programu amerických raketoplánů. A NASA ví, že není kam spěchat. Raději mít stoprocentní jistotu než způsobit nějaký problém, po kterém by následovalo velké zpoždění celého programu.
Kdy bude další pokus?
V tuto chvíli je několik startovacích oken v říjnu a v listopadu. NASA už v podstatě deklarovala, že říjnová okna nevyužije a počká si až na ta listopadová. Tam je ještě potřeba rozlišovat startovací okna na takzvaný krátký a dlouhý let. Krátký let je na 26 dní, to je minimum, které je zapotřebí k odzkoušení všech technologií. Ale současně některé starty umožní let až na 42 dnů, což by byla NASA raději, protože za tu dobu už toho odzkoušíte víc. Nebo lépe řečeno, odzkoušíte to vícekrát. Bohužel v listopadu je pouze jeden termín pro onen dlouhý let, takže uvidíme zhruba v polovině listopadu, jestli ho NASA využije.
Bude to ještě let bez lidské posádky, samozřejmě.
To je důležité zmínit, samozřejmě první let bude bez posádky. Potom bude následovat v květnu roku 2024 let Artemis 2, kde už poprvé budou v kabině sedět i lidé. Měla by tam být čtyřčlenná posádka, tři Američané plus jeden Kanaďan. A bude to pouze oblet Měsíce, desetidenní mise. To se vyzkouší znovu vše, ale tentokrát už s lidmi na palubě. A pak někdy na přelomu let 2025 a 2026 přijde na řadu mise Artemis 3, první přistání na Měsíci po více než 50 letech.
Dnes tu s námi byl Milan Halousek, popularizátor kosmonautiky a člen České astronomické společnosti. Moc děkuji za zajímavý rozhovor.
Související
-
Milan Halousek: Mars si teď prohlížíme, jako bychom tam stáli. Máme dokonalé fotky, video i zvuk
Jak zní Mars, kdybychom tam přistáli a měli možnost jen tak sedět a poslouchat? I to dnes uslyšíte. Informace nám shrne Milan Halousek, popularizátor kosmonautiky.
-
Kloním se k názoru, že v tom ohromném vesmíru je civilizací spousta. Ale nevypadají jako my
Na 2. července připadá Světový den UFO. A tak Český rozhlas Hradec Králové pozval do studia člena České astronomické společnosti Milana Halouska, aby nám to vysvětlil.
-
„Při dobývání vesmíru potřebuje lidstvo nadšení i vize. A technologický pokrok,“ říká Milan Halousek
Čtvrtek 2. července je Světovým dnem UFO. A není to žádná náhoda. I na to se zeptáme popularizátora kosmonautiky a člena České astronomické společnosti Milana Halouska.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.