Příštím člověkem na Měsíci bude astronautka. Mise Artemis s lodí Orion má přistát v roce 2024

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Logo mise Artemis - příští expedice lidstva na Měsíc

Rok 2019 byl na obloze bohatý na mimořádné astronomické úkazy, měsíc se dvakrát zbarvil do oranžova v zemském stínu, na slunovrat se na českém nebi nádherně rozzářila velká noční svítící oblaka a také jsme pozorovali vzácný přechod Merkuru přes Slunce. Jaký bude v tomto směru rok 2020? Na to se právě dnes zeptáme astronoma Jana Veselého. 

Co vás osobně v tom minulém roce nejvíc nadchlo?
Samozřejmě zatmění Měsíce. A musím říct, že mě trochu zklamal přechod Merkuru přes Slunce. Protože jsem se ho pokoušel pozorovat se svými studenty dokonce za přítomnosti redaktora Českého rozhlasu Tomáše Lörincze a ona se nám zatáhla obloha 10 minut před tím úkazem. (smích) Tak jsem dal studentům písemku, počítali jsme příklady.

Mgr. Jan Veselý ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Jaký tedy bude rok 2020 co se týče noční oblohy? Bude to tak zajímavé jako loni?
Rok 2020 bude astronomicky zajímavý, ale zase jinak, než byl ten loňský rok. Úplné zatmění Měsíce nenastane, ale hned teď 10. ledna nás čeká polostínové zatmění Měsíce, což je úkaz poměrně nenápadný. Měsíc se tentokrát nezbarví do oranžova, protože zemský stín je ještě obklopený polostínem, což je způsobeno tím, že Slunce není bodový zdroj. Takže Země vrhá do prostoru nejen stín, ale také tzv. polostín. A když Měsíc vstoupí do onoho polostínu, tak záleží na tom, jak hluboko se zanoří. Navíc má Země atmosféru, hranice mezi stínem a polostínem není ostrá a tentokrát se Měsíc přiblíží k tomu zemskému plnému stínu natolik, že to polostínové zatmění by mohlo být vidět i pouhýma očima.

Jak to bude vypadat?
Ono to většinou vidět není, ale polostín Měsíc trochu ztmaví a proto, že hustota onoho stínu roste směrem ke středu stínu zemského, tak je na jedné straně Měsíc trochu tmavší a astronomové mají zkušenost, když minule bylo tak hluboké polostínové zatmění, že mnoho nechybělo k částečnému zatmění a opravdu to bylo vidět pouhým okem. Řada hvězdáren má připraveno pozorování pro veřejnost. Pokud bude přát počasí, tak si myslím, že by to onoho 10. ledna 2020 večer mohlo v pátek večer stát za to. Stačí se podívat na Měsíc v úplňku a bude na jedné straně podezřele tmavý.

Krátce před Vánocemi, 21. prosince 2020, nás čeká na obloze úkaz století. Vzácné přiblížení planet Jupiter a Saturn.
Mgr. Jan Veselý, astronom

V kolik hodin se můžeme na polostínové zatmění měsíce těšit?
Zatmění začíná dříve, ale kolem 19. až 20. hodiny by už mohlo být znát, že je Měsíc trošku víc tmavý. Toto polostínové zatmění nelze ohraničit konkrétními časovými okamžiky, protože opravdu nemá ostrý začátek, není to přesně vidět. Ale v pátek večer kolem 20. hodiny bych doporučoval podívat se na oblohu.

Schéma zatmění měsíce

Letos také nastane úkaz století, někdy v prosinci. Ale ono sbližování planet Jupiter a Saturn nastane už dříve.
Ono se chystá už nyní. Totiž Jupiter a Saturn jsou dvě nejvzdálenější planety, které ještě můžeme vidět očima. A ony se k sobě blíží. Byly u sebe docela blízko už v roce 2019 a letos se budou neustále sbližovat. V tuto chvíli ani jednu z těch planet neuvidíme, jsou schované u Slunce. Ale na internetu je třeba možné sledovat snímky z kosmické sondy SOHO, která sleduje Slunce a jeho okolí, a tam jsou ony planety krásně vidět. A někdy v březnu se ty dvě planety vynoří ráno nad východním obzorem, postupně budou vidět čím dál lépe, v létě budou vidět celou noc a skutečně se budou přibližovat. Až 21. prosince, to bude zimní slunovrat, se Jupiter a Saturn přiblíží na jednu desetinu stupně na obloze, což je pro představu asi tak pětina průměru kotouče Měsíce v úplňku. Obě planety se vejdou současně do hledáčku dalekohledu. Takže si jedním dalekohledem budeme moci prohlédnout současně Saturnovy prstence a velký měsíc Titán, ten je vidět i malým dalekohledem, a Jupiter s jeho měsíci. To bude opravdu nádherná podívaná. Bude to navíc pár dní před Vánocemi, takže to bude o to kouzelnější a působivější.

Jupiter se Saturnem v prosinci roku 2020

Proč se tomuto přibližování planet Jupiter a Saturn říká úkaz století?
Ony ty planety obíhají daleko kolem Slunce, Jupiteru to trvá 12 roků a Saturnu skoro 30 roků. A když se nám sejdou na obloze, tak to je jednou za 20 let. Tedy takový úkaz není sice tak nápadný jako například zatmění, ale je poměrně vzácný. A tentokrát se sejdou opravdu hodně blízko. Musím upozornit, že onoho 21. prosince, kdy budou ty dvě planety nejblíž, tak to přiblížení u nás nastane jen asi hodinu po západu Slunce, uvidíme ho těsně nad obzorem.

A to je tedy úkaz století?
Sleduji dění na obloze až do roku 2400. Ale tentokrát jsem počítal jen toto století. A do roku 2140 jsem si spočítal setkání Jupiterů se Saturnem a vyšlo mi, že se to opakuje dost přesně po těch 20 letech. A 15. března 2080 bude to setkání stejně těsné jako letos, ovšem bude u nás vidět mnohem výš na obloze. Kdybyste si to chtěli zapsat do diářů. Tedy za století tento úkaz nastane několikrát, není jen jednou za sto let, ale je to docela vzácný úkaz a letošní přiblížení je opravdu mimořádné.

Ale v roce 2080 to bude ještě hezčí, ne?
V dalekohledu to bude vypadat stejně, ale budeme to mít výš nad obzorem. Je ovšem možné, že se toho někteří nedožijeme. Můžeme o tom ale vyprávět třeba dětem a vnoučatům, aby na to nezapomněli.

Planeta Mars

Slyšel jsem, že i Mars pro nás letos chystá nějaké velké divadlo.
Mars je planeta, která je teď už vidět ráno na obloze. A zase nejslavnější to bude v létě a hlavně na podzim, protože v říjnu se Mars k Zemi opět přiblíží na velmi malou vzdálenost. Tentokrát to nebude rekordně málo, ale těch 62 milionů kilometrů je opravdu blízko. S tím souvisí to, že Mars bude na obloze velmi jasný, bude vidět celou noc. A hlavně k němu poletí kosmické sondy. Jedna z nich je evropská, celá mise se jmenuje ExoMars a na Mars by měla dopravit přistávací modul Rosalind Franklin. Ten se jmenuje podle vědkyně, která se podílela na objevu struktury DNA. Bude na planetě hledat stopy alespoň zkamenělého života v minulosti. Americká sonda Mars 2020 ještě nemá jméno, ale v následujících týdnech se ho určitě dozvíme, protože američtí školáci měli loni na podzim za domácí úkol vymyslet jméno pro budoucí sondu k Marsu. V lednu nebo v únoru bude zveřejněno jméno, které vědci vybrali. Tato sonda bude startovat letos, ale na Marsu přistane až v roce 2021. V každém případě bude na podzim Mars na obloze hodně dominantní a bude pěkně rudě svítit.

Na rozdíl od 60. let, kdy bylo dobývání Měsíce závodem mezi Sovětským svazem a Spojenými státy, se teď jedná o spolupráci.
Mgr. Jan Veselý, astronom

Nepřehlédneme ho. Údajně se také chystají mise na Měsíc a lidé by se tam mohli po dlouhé době vrátit. Naposledy se tam podívali v roce 1972.
Na Měsíci byl naposledy Eugen Cernan 14. prosince 1972. A už bylo rozhodnuto, protože si to v těch 60. a 70. letech minulého století užili samí chlapi, že příští astronaut, který přistane na Měsíci a vystoupí první z lodi, bude astronautka, bude to žena. Není zatím vybráno která, ale astronautky se už připravují. Připravuje se i kosmická loď, ta se jmenuje Orion. Je na tom zajímavé, že na rozdíl od těch 60. let, kdy to byl závod mezi Sovětským svazem a Spojenými státy, tak teď je to spolupráce. Část lodi Orion pro posádku se vyrábí ve Spojených státech a ona servisní část se vyrábí v Evropě. Celá mise se tentokrát jmenuje Artemis a bude probíhat trochu jinak než tehdejší mise Apollo. Mimochodem Artemis byla sestra Apollona, proto je projekt takto pojmenován, aby to spolu souviselo.

A navíc s onou astronautkou.
Přesně tak. Tentokrát budou na Měsíci astronauti přistávat ze stálé základny, která bude obíhat okolo Měsíce. Čili nejdříve bude vybudována základna na oběžné dráze kolem Měsíce a z ní budou sestupovat lidé v přistávacích modulech na povrch. Letošní rok je podstatný tím, že by poprvé měla letět loď Orion k Měsíci a zpátky. První astronauti by v ní měli cestovat potom v roce 2022. Budeme tak mít zase astronauty, kteří poputují směrem k Měsíci.

A kdy by měli na Měsíci přistát?
První přistání je naplánováno na rok 2024. Tak doufejme, že to vyjde, už to bude jen za pár let.

Jakub Schmidt a Mgr. Jan Veselý ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

O tom všem si určitě ještě tady několikrát popovídáme. Naším hostem byl dnes astronom Jan Veselý. Děkuji moc za rozhovor, na shledanou.
Děkuji za pozvání, hezký den a na shledanou.

Spustit audio
autoři: Jakub Schmidt , baj

Odebírat podcast

Související