Hradecké minuty! Pozdravy z Hradce Králové
Prvním tématem Hradeckých minut v novém roce budou pohlednice. Pohlednice se staly se velmi populární a cenově dostupnou vzpomínkou a byly zároveň oblíbeným prostředkem komunikace a formou zábavy. Zatímco na přelomu 19. a 20. století sloužila obrazová strana pohlednice i k psaní vzkazů a pozdravů. Zadní strana byla adresní.
V období první republiky měly pohlednice již podobu, kterou známe i dnes - tzv. dělená záda, tj. možnost napsání adresy a textu na stejnou stranu. Přední strana byla obrazová.
A co si lidé psali?
Čtěte také
Nejčastěji to byly běžné vzkazy, rodinné zprávy, přání k svátku nebo narozeninám, informace z pracovního nebo studijního pobyt v Hradci Králové, ale také srdečné pozdravy, vzpomínky nebo pozdravy z výletů: „Drazí rodiče! Dnes o 6 hodině jsme přijeli do Hradce. Hradec jest pěkné město a má velkoměstský ráz.“
Často posílali pohlednice vojáci. Na kolorované pohlednici datované kolem roku 1900 s předtištěným textem Výlet do Hradce Králové psal Josef K. ctěné slečně T.: „Přiměte ode mě srdečný pozdrav a díky za lístek, který mně potěšil. Já budu co nejdřív narukovat do Hradce Králové k 18. regimentu.“ Ve 20. letech psal voják z kasáren dokonce malé vyznání: „Ani nevíš, jak tebe popadnu do náručí a nepustím!“, které připsal na obrazovou stranu pohlednice se zimním motivem hradeckého důstojnického parku.
Čtěte také
Oblíbené byly velikonoční pozdravy nebo přání k Vánocům a novému roku. Takže na pohlednici z roku 1934 čteme Příjemné vánoční svátky a šťastný nový rok Vám oběma přeje Vašek a Jarka!
Co možná nevíte, že pohlednice psali často i pacienti z nové hradecké nemocnice. Svému učiteli Bedřichu Hamelovi na Chlum psala v roce 1935 z nemocnice jeho žákyně. „Pane učiteli! Přijměte ode mne srdečný pozdrav a stálou vzpomínku. Děkuji všem za dopisy, které mě potěšily. Stýská se mi moc, zvlášť, když mi nedávali celý týden jíst. Pozdravujte paní učitelku. Marta“
Pohlednice se v minulosti staly oknem do každodenního života obyvatel, a to Hradečáků i návštěvníků města.
Hradecké minuty můžete sledovat a poslouchat ZDE.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
