Kloním se k názoru, že v tom ohromném vesmíru je civilizací spousta. Ale nevypadají jako my

3. červenec 2019

Na 2. července připadá Světový den UFO. A tak Český rozhlas Hradec Králové pozval do svého studia předního popularizátora kosmonautiky a člena České astronomické společnosti Milana Halouska, aby nám to trošku vysvětlil. 

Proč si vůbec 2. července připomínáme Světový den UFO? Je to náhoda?
Není to náhoda, my si připomínáme tímto dnem výročí události, která se udála 2. července 1947. Tenkrát v městečku Roswell v Novém Mexiku ve Spojených státech pravděpodobně, ale to v uvozovkách, dopadlo UFO.

Tenkrát to bylo velké pozdvižení. A vlastně do dnešní doby se kolem toho spřádají různé tajemnosti. Byl to ostatně i námět několika slavných hollywoodských trháků. Co se tedy v Roswellu odehrálo, co se tam stalo?
To nikdo neví, co se tam stalo. Legenda říká, že tam přistál nebo havaroval létající talíř mimozemšťanů, který našli místní farmáři. Potom to samozřejmě zabavila americká armáda. Údajně dodnes jsou zbytky toho stroje a pozůstatků mimozemšťanů, ve veliké vojenské oblasti v Nevadě někde v 27. podzemním patře schované. Armáda nejdřív potvrdila, že tam opravdu něco spadlo. Poměrně brzy, už za pár dní, to ale dementovali a začali tvrdit, možná po právu, že to byly zbytky velkého meteorologického balónu. Co je na tom pravdy, to se pravděpodobně dozvíme až jednou američtí prezidenti odtajní tyto programy. Ale to asi ještě bude chvíli trvat.

UFO je v podstatě cokoliv, co uvidíte na obloze. Ovšem z většiny se poměrně rychle stane identifikovaný létající předmět.
Milan Halousek, popularizátor kosmonautiky a člen České astronomické společnosti

Kdy se vůbec začalo rojit pozorování UFO? Tedy neidentifikovatelných létajících objektů. Souvisí to nějak i s rozvojem letectví? Nebo to tak bylo vždy?
Já bych upřesnil, že UFO je v podstatě cokoliv, co uvidíte na obloze. Podíváte se z okna a proletí tam pták a vy ho v prvním okamžiku nepoznáte, tak je to pro vás neidentifikovatelný létající předmět. Je samozřejmě pravda, že 97, 98 procent z toho se poměrně rychle změní na identifikovaný létající předmět, poznáte ptáčka, poznáte letadlo na obloze. Tento fenomén se objevuje především po druhé světové válce. Ta byla takovým akcelerátorem nové techniky, nových technologií. Dodnes se mluví o tom, že tam vznikla spousta technologií, které my dnes ani neznáme. Ať jsou to věci, které vycházely od Nikoly Tesly a podobně. A potom díky rozvoji záznamové techniky měli lidé větší přístup k fotoaparátům či filmovým kamerám a dokázali tyto věci nafilmovat a zdokumentovat. Později z toho vzniká celý obor, který se zabývá touto oblastí. A opakuji, většina se samozřejmě poměrně rychle vysvětlí jako nějaký atmosférický úkaz nebo takového něco. Létající čínské lampióny štěstí nebo cokoliv podobného.

Z přeloučského gymnázia do vesmíru aneb Projektování objektů pro lidi, kteří doletí na jiné planety

Ondřej Doule hostem pořadu Na cestách s Petrem Voldánem

Vesmírný architekt Ondřej Doule byl hostem pořadu Na cestách s Petrem Voldánem v pondělí 24. června od 18:04 v přímém přenosu z kavárny District 5 v Havlíčkově ulici v Hradci Králové. 

Když pomineme lampionky a ptáčky, tak bylo někdy zaznamenáno něco zajímavého? Bylo pozorováno něco, co by se dalo vysvětlit mimozemskou civilizací, že by nás navštívila?
UFO údajně, zase nejde o létající předměty, pozorovali už někteří američtí astronauti během programu Geminy, snad i během programu Apollo. Tady u nás se moc tyto informace neobjevují. Vím, že někdy v roce 1987, 1988 bylo nějaké pozorování stříbřitého létajícího doutníkového předmětu, který pronásledoval vojenský vrtulník. Ale fotografie nejsou k dispozici, alespoň já je neznám. Samozřejmě tyto fenomény jsou, je to pozorování lidí. Může si člověk něco pod tím představit a představí něco trochu jiného, než tam třeba ve skutečnosti je.

Pane Halousku, tak jsou mimozemšťané nebo nejsou? Existují podle vás mimozemské civilizace?
Tak v tomto se vědci a vůbec lidé rozcházejí. Polovina tvrdí, že jsme ve vesmíru sami. Druhá polovina tvrdí, že by to bylo plýtvání místem. Že tam je civilizací hodně. Já se kloním k názoru, že je samozřejmě v tom ohromném vesmíru civilizací spousta. Ony asi nebudou vypadat jako my, nebudou vypadat tak, jak je známe z televize a filmů, nebudou to fialoví, zelení, nebo růžoví mužíčci s tykadélky s dvěma, pěti, deseti nohama. Bude to pravděpodobně něco, co my si neumíme ani představit, přenos inteligentních myšlenek. Nějaké robotické nebo inteligentní propojování sítí. Budou tak vyspělí, že budou umět cestovat nejen naším vesmírem, ale třeba paralelními vesmíry. Představa, že by civilizace, která umí přeletět několik paralelních vesmírů a přesně nad Roswellem jim v tom létajícím talíři došel benzin a oni tam havarují, je hodně naivní. Netvrdím, že tady mezi námi už dávno něco podobného není, ale nebude to nebude vypadat jako lidé, nebude to vypadat jako nic, co si asi umíme představit díky filmu.

Jak bude vypadat první kontakt? Kdo dříve bude vědět o tom druhém, my o nich nebo oni o nás?
To je otázka. Vědci se také nemohou shodnout na tom, jestli se vůbec hlásit: haló, haló, jsme tady. Jestli posílat do vesmíru signály o své existenci. Protože se jako první mohou ozvat nějaké militantní civilizace. Oni si zničili svoji zemi a potřebují se dostat na nové kolonie, říkejme tomu pozemskými výrazy, kolonizovat nové prostory, nové planety. Vždyť nakonec i my mluvíme o tom, že se budeme potřebovat přesunout na Mars nebo někam jinam do vesmíru, až si zničíme Zemi a nebudeme tady moci žít. My nemluvíme o tom, že tam chceme letět za vědeckými výsledky. Na Mars ano, ale někam dál do vesmíru. My ho chceme kolonizovat, protože tady už nemůžeme být. Tak je možné, že to udělá někdo i nám. A potom třeba nedopadneme úplně dobře.

Takže jste zastáncem toho, že bychom měli raději mlčet, nesnažit se nikoho kontaktovat?
Já bych zůstal raději trošku potichu a jen se tak díval, odkud se třeba někdo objeví. A potom se s ním snažil navázat nějaký rozumný kontakt, viz například film Blízká setkání třetího druhu. Ten třetí druh, to je vlastně onen kontakt s mimozemskou civilizací. Uvidíme, samozřejmě je potřeba se na to připravovat alespoň nějakou jednoduchou formou. Ale myslím si, že by nějaká válka světů, pokud by měla nastat, byla fatální. A mám obavu, pokud by se odehrávala tady u nás, že by ona cizí civilizace byla kvalitnější, technicky vyspělejší. Že bychom asi tahali za kratší konec toho válečného konfliktu.

Že by byli technicky vyspělejší, o tom by jistě svědčilo to, že by nás kontaktovali.
Že by se sem vůbec dostali, že by sem byli schopni přiletět.

Zajímala by mne jejich technika. Člověk by se do jejich lodi jednou rád podíval, co tam mají, jakým způsobem se přemisťují.
Milan Halousek, popularizátor kosmonautiky a člen České astronomické společnosti

To mě také zajímá. Pokud tedy jsou, jak mohou být daleko?
To nevíme, my zatím žijeme v našich pozemských stereotypech. Umíme létat pouze raketami s chemickým pohonem. Dobře, některé sondy už mají nějaké lepší pohony, ale jsou to pomalé, slabé věci. Představa, že se pohybujeme napříč vesmíry, je pro nás pouze teoretická. Takže si neumíme představit, čím se cizí civilizace mohou pohybovat. Antihmota, warpové pohony. To si již samozřejmě teoreticky představujeme, ale nevíme, jak to funguje. Víme, jak to funguje teoreticky, ale neumíme to vyrobit.

Co se děje uvnitř černé díry, se nikdy nedozvíme. Protože ani ta informace z ní nikdy neunikne

Kresba černé díry Cygnus X-1 s akrečním diskem, která odčerpává hmotu blízké hvězdě

Zaujal nás článek na internetu o tom, že vědci definitivně potvrdili existenci obří černé díry, která sedí přímo v srdci naší galaxie. Je to údajně supermasivní černá díra o hmotnosti čtyř milionů sluncí. Proto jsme dnes do studia pozvali doktora RNDr. Jana Šlégra, Ph.D. z katedry fyziky Přírodovědecké fakulty Univerzity Hradec Králové. 

Co byste se jich zeptal, kdyby tedy byli mírumilovní? Co byste chtěl vědět?
Mě by samozřejmě zajímala jejich technika. Člověk by se do toho jednou rád podíval, prozkoumal třeba jejich řídící můstek, podíval se, co tam mají, jakým způsobem se přemisťují. Určitě by mne zajímala ona technická část.

Budeme si tedy přát, aby byli přátelští.
V tom dobrém slova smyslu.

Moc děkuji za dnešní návštěvu a těším se na další. Protože určitě příště probereme zase jiné pozemské i třeba těsně nadpozemské technické věci. Čím v současné době svět disponuje v onom dobývání dobývání vesmíru.
Bezva, budu se těšit.

Naším hostem byl Milan Halousek z České astronomické společnosti. Moc děkuji, krásné léto, na shledanou.
Na shledanou, hezký den.

autoři: Jakub Schmidt , baj
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.