„Při dobývání vesmíru potřebuje lidstvo nadšení i vize. A technologický pokrok,“ říká Milan Halousek

3. červenec 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Při dobývání vesmíru potřebuje lidstvo nadšení i vize - Mléčná dráha (ilustrační foto)

Čtvrtek 2. července je Světovým dnem UFO. A není to žádná náhoda, protože právě 2. července roku 1947 se odehrálo u města Roswell v Novém Mexiku v USA něco záhadného. Jeden farmář se svým synem našli na svém ranči úlomky neznámého kovu a plechu potom, co den předtím slyšeli velký nárazu neznámého tělesa do země. I na to se zeptáme popularizátora kosmonautiky a člena České astronomické společnosti Milana Halouska. 

Tak co se to tenkrát podle vás odehrálo v Roswellu?
Je to známý a jediný zatím údajně zdokumentovaný okamžik, kdy na Zem dopadl létající talíř. Američané údajně mají k dispozici i zbytky posádky, těla mimozemšťanů.

Američané mají po 9 letech svoji kosmickou dopravní loď, aby se mohli dostávat do vesmíru. Nemusí využívat služeb ruské kosmické agentury.
Milan Halousek, člen České astronomické společnosti

Vy jste velký odborník na kosmonautiku a na tomto poli se teď právě dějí velké věci. Je to velké dobrodružství. Popište nám, o co jde.
V tuto chvíli je to samozřejmě let Crew Dragonu, let první soukromé pilotované lodě k Mezinárodní vesmírné stanici. Dvoučlenná posádka tam doletěla na konci května a nyní je součástí dlouhodobé 63. expedice Mezinárodní kosmické stanice. Tato událost je významná především tím, že od roku 2011, kdy v létě v červenci přestaly po 30 letech létat raketoplány, neměli Američané jak se dostávat do vesmíru, museli využívat služeb ruské kosmické agentury Roskosmos a využívat jejich sedadla v Sojuzech. Teď konečně zase mají svoji dopravní loď.

Milan Halousek ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Raketoplány ukončily svoji éru před 9 lety?
Letos je to už 9 let, předtím létali 30 roků, absolvovaly 135 misí. Byly to samozřejmě impozantní stroje. Teď se ovšem vracíme ke klasické kosmonautice, k raketám. Byť je to o něčem jiném, raketa se vrací, zpátky je použitý první stupeň.

Čtěte také

Technologie jde stále mílovými kroky kupředu. Představme onu nosnou raketu Falcon 9, vesmírnou kosmickou loď Crew Dragon.
Je to úplně nová technologie. A je to především opakovatelně použitelná technologie, jak nosná raketa, tak první stupeň nosné rakety. Elon Musk zatím nevrací malý druhý stupeň, který už v poslední fázi startu vynáší kabinu na oběžnou dráhu. Tam už by se to nevyplatilo, je ekonomicky nevýhodné vracet tuto malou, poslední část zpátky. Ale důležité je, že se základní, veliká trubka prvního stupně s 9 motory vrací a je možnost ji použít znovu. Jsou už případy, že byl první stupeň použit už pětkrát. Pětkrát vystartoval, pětkrát se úspěšně vrátil. To je úžasné zlevnění kosmonautiky.

NASA astronauté Robert Behnken (vlevo) a Douglas Hurley v nových skafandrech SpaceX před jejich startem v kabině CrewDragon společnosti SpaceX

Ona návratová technologie je také úžasná, už se nevrací na padáku, ale krásně hladce přistane, jako kosmická raketa.
To není tak jednoduché. Elon Musk v původní verzi předpokládal, že se kabiny budou vracet motoricky, že budou přistávat přímo na kosmodromu. Přistanou, vystoupí posádka, kabina se zkontroluje a znovu se připraví ke startu. NASA na toto ovšem nepřistoupila a požaduje přistávání na padácích. Přeci jen trvá na standardní osvědčené technologii. Tedy v tuto chvíli dragony, ať nákladní, nebo Crew Dragon s posádkou přistávají a budou přistávat na padácích.

Čtěte také

Ale ten první stupeň?
Ano, samozřejmě první stupeň nepřistává motoricky, ten se vrací. Má nějakou rezervu paliva, která se nepoužije na vynesení rakety, ale právě na jeho návrat.

Bylo úžasné sledovat v televizi návrat tohoto obrovského tělesa, které přistálo na takové malinkaté plošině uprostřed moře.
To je pro laika v podstatě nepochopitelné. Za prvé, že se trefí. Dobře, to je navigace, to asi zvládneme, ale ta plošina má rozměry 10 x 30 metrů. Na to se dokáže na rozhoupané moři uzounká tužka vysoká 40 metrů dokonale přesně posadit. Ona je potom zachycena pomocí robotického zámku, bychom mohli říct, takového úchytu. Ale přesto je synchronizace houpavého moře a přistávající rakety úžasná. Je to možné až v současné době, dříve to možné nebylo. Technologie jsou už tak daleko, že prostě zvládneme i toto.

Šéf společnosti SpaceX Elon Musk se raduje po úspěšném startu mise CrewDragon DM2 k Mezinárodní vesmírné stanici ISS

Několikrát jste zmínil jméno Elona Muska. Možná bychom měli připomenout kdo to je.
Elon Musk je šéf společnosti SpaceX, mimo jiných také šéf společnosti Tesla, která vyrábí elektromobily a dalších organizací. Ale z našeho hlediska je to především šéf společnosti SpaceX, která kosmonautiku v poslední době zakcelerovala.

Je to velký vizionář.
Je to úžasný visionář, nadšený člověk, který nezná slova jako to nejde nebo neumíme nebo nemůžeme. Tlačí kosmonautiku před sebou docela drastickým způsobem, bych řekl. My známe tzv. Muskovu konstantu, kterou musíme násobit všechny termíny, které on řekne. Problém je, že hodnota oné konstanty není známa, protože on je hrozně nadšený a tak by všechno chtěl okamžitě, co nejrychleji ukázat v kosmonautice. A ono to tak rychle nejde.

Astronauti NASA Chris Cassidy (nahoře) a Bob Behnken si připravují své skafandry na výstup do volného kosmu, při kterém měnily akumulátory na povrchu Mezinárodní vesmírné stanice ISS

Přesto se mu věci daří.
Daří, protože to je zkrátka člověk, který neumí říkat ne. Nehledá způsoby, proč něco nejde, ale hledá, jak věci udělat. To je i případ posledního aktuálního počinu kabiny Crew Dragon. Ta je v tuto chvíli pouze dvoučlenná, letěli v ní jen dva astronauti na Mezinárodní vesmírnou stanici. Od léta, když poletí další, tak tam už budou 4 astronauti a bude tam dokonce i žena a bude tam japonský astronaut. Jinak je kabina sedmimístná. Projekt Crew Dragonu je plánován na novou vizi kosmonautiky, na létání zájemců do vesmíru, vědecké expedice a laboratoře. Bude možné v těchto kabinách dopravovat do kosmu až sedm lidí najednou.

Christina Hammock Kochová, vynikající americká astronautka, by mohla být první ženou, která se dotkne Měsíce.
Milan Halousek, člen České astronomické společnosti

Co nyní na Mezinárodní vesmírné stanici ISS oni dva astronauté přesně dělají? Protože teď byli i dvakrát v otevřeném kosmu.
V tuto chvíli je tam pětičlenná posádka. Od roku 2000 je ve vesmíru na Mezinárodní kosmické stanici stále člověk. Nikdy jsme tam neukončili lidský pobyt. V tuto chvíli je tam tedy pět astronautů, běžná sestava je šest lidí. Dva z nich, jeden z posádky Crew Dragonu a jeden ze stálé posádky ISS, dva Američané, vystupovali včera a minulý týden do volného kosmu. Ještě je čeká třetí vycházka příští týden. Při této práci mění energetický systém stanice, v podstatě vyměňují veliké baterie, které akumulují elektrickou energii získávanou velikánskými panely slunečních baterií. Ony baterie dosloužily a mění se za úplně nové, modernější, kvalitnější.

Čtěte také

A kdy čekáte návrat lodi Crew Dragon s lidskou posádkou poprvé zpátky na Zemi?
Ten první návrat se ještě v tuto chvíli neví. Posádka tam letěla na měsíc až tři měsíce. Měsíc byla taková minimální doba, kdy se předpokládalo, že tam ona dvojice bude. Ale budou se tam snažit udržet co nejdéle do okamžiku, než bude připravena další posádka. Aby byla doba, kdy je na stanici nahradí čtyři noví členové, co nejkratší. V tuto chvíli se předpokládá návrat někdy možná v první polovině srpna. Začátkem srpna by se tato dvojice, která v Crew Dragonu doletěla, měla vrátit zpátky na zem. A potom na konci srpna, maximálně začátkem září, poletí už tedy čtveřice dalších.

Chtěl bych se zeptat ještě na spoustu otázek, třeba na návrat člověka zpátky na Měsíc. Protože by tam měla přistát i první žena.
Mluví se o tom, že by to mělo být někdy do roku 2024. Osobně si myslím, že se to malinko sklouzne. Spíš to bude rok 2025 nebo 2026. A opravdu se při návratu lidí na Měsíc předpokládá, že první, kdo na Měsíc vstoupí, pokud v posádce bude žena, tak to bude ona. Dokonce hrajeme o jedno konkrétní jméno. Christina Hammock Kochová, vynikající americká astronautka, by mohla být první ženou, která se dotkne Měsíce.

Jakub Schmidt a Milan Halousek ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Naším hostem byl dnes Milan Halousek, popularizátor kosmonautiky a člen České astronomické společnosti. Děkuji za rozhovor a na shledanou.
Já děkuji za pozvání, na shledanou.

autoři: Jakub Schmidt , baj
Spustit audio

Související