Aleš Steklík, kapitán nejlepších rybníkových hokejistů na světě: Pro kluky z vesnice je to úspěch

Nejlepší rybníkový hokejista na světě Aleš Steklík hostem u mikrofonu Jakuba Schmidta
Hokejoví nadšenci z malé obce Trnov na Rychnovsku dobyli svět a stali se šampiony v rybníkovém hokeji. Hrálo se na konci ledna ve Finsku, prý v -27 °C na zamrzlém rybníku a kluci z Rychnovska ve finále Světového poháru porazili dokonce domácí Finy, což je neuvěřitelné.
Naším hostem je kapitán aktuálně nejlepších rybníkových hokejistů na světě a také učitel tělocviku na Základní škole Javornická v Rychnově nad Kněžnou Aleš Steklík. V první řadě blahopřejeme k neskutečnému úspěchu.
Moc děkujeme. Pro nás je to velmi cenný úspěch, protože my jsme všichni kluci z vesnice a je tak pro nás prostě něco neskutečného být korunováni takovým titulem. Takže si toho hrozně moc vážíme.
Je to hokej s upravenými pravidly, není tam gólman, do brankoviště se nesmí vstoupit, nemá to rozhodčího, je to bezkontaktní hra.
Aleš Steklík, kapitán světových šampionů v rybníkovém hokeji
Užívali jste si chvíle, když jste dostali krásný pohár?
Jasně, samozřejmě jsme si to užívali. A nejen to. My jsme si užívali i to samotné prostředí, prostě Finsko, to je úplně něco jiného a skvělý zážitek. Jen polární záře nám utekla. Protože zrovna, když jsme ji chtěli vidět, tak trošku chumelilo. Ale brali jsme to jako dobrý důvod se tam zase vrátit. Nejen za obhajobou titulu, ale i za tou polární září.
Čtěte také
Co je to vůbec rybníkový hokej? Pojďme ho představit. Já si představuji, že je to určitý návrat ke kořenům tohoto sportu.
Je to hokej s upravenými pravidly, není tam gólman, je tam brankoviště, do kterého hráči nesmí vůbec vstoupit nebo tam stát, nemá to rozhodčího, má to jen takzvaného pozorovatele, který zapisuje góly, je to absolutně bezkontaktní. Když je nějaký faul, tak přichází odevzdání kotouče nebo dokonce připsání gólu pro tým soupeře. Pak samozřejmě záleží na podmínkách, hraje se buď s mantinelem, nebo bez. A mantinely tvoří jen sníh. Tedy má to specifická pravidla. Ono je jich víc, střídá se během hry a hraje se třeba tři na tři. Ve Finsku se hrálo tři na tři, ale v Kanadě, kde se koná mistrovství světa, tohle byl totiž světový pohár, se hraje čtyři na čtyři. A také branky jsou různé.
Podmínkou je, aby se hrálo na nějaké přírodní zamrzlé ploše, když je to rybníkový hokej?
Ano. Samozřejmě když jdeme trénovat, tak nám to ty podmínky nedovolí, takže chodíme trénovat někam na zimní stadion. Naposledy jsme bruslili na přírodním ledě před dvěma roky. Chodili jsme to zkoušet, jestli se led nepropadne, a vyšlo nám to na jeden den.
Naposledy jsme u nás bruslili na přírodním ledě před dvěma roky. Je fajn si jít s kluky zahrát, vycestovat do světa a bavit se hokejem.
Aleš Steklík, kapitán světových šampionů v rybníkovém hokeji
Kolik vás bylo teď ve Finsku?
Šest. Kromě mne ještě Kuba Mervart z Dobrušky, Petr Kubíček, Tomáš Krč, Michal Šembera a Radek Vögel. S Kubou Mervartem a Petrem Kubíčkem spolu hrajeme od dětství, hrozně dlouho, ale Míša Šembera, Tomáš Krč a Radek Vögel jsou naši soupeři v krajské hokejové lize. Hrajeme proti sobě krajskou ligu v hokeji, ale zároveň jsme kamarádi.
Čtěte také
Jak jste se vůbec dostal Aleši ke sportu, k hokeji?
Rodiče mě k tomu vedli už asi od pěti nebo šesti let. Vybral jsem si, že budu hrát hokej a od té doby ho hraji. Jak člověk roste, tak přicházejí další příležitosti a já se zajímám o nové možnosti. Tak jsem přišel na rybníkový hokej a napadlo mě, že bude fajn si jít s kluky někam zahrát a vycestovat do světa. U toho se bavit hokejem. Ten rybníkový je takový uvolněnější. Prostě není tam tlak na taktiku, na ten systém. Prostě, jako když si kluci jdou zahrát někam na rybník.
Na Světovém poháru ve Finsku jste porazili ve finále domácí tým, a vyfoukli jim tak nádherný pohár. Jak to Finové brali?
Ve Finsku ke rybníkový hokej posvátná záležitost, takže nebyli rádi, když prohráli. Byli trošku skleslí. Ale my jsme si tam pak s nimi povídali, a oni nám to vítězství nakonec přáli. A uznali, že jsme byli lepší. Hrálo se v Levi, to je známé lyžařské středisko, přirovnal bych to ke Špindlerovu Mlýnu. Je to v Laponsku, takže za polárním kruhem. Byl tam ohromný rybník pod sjezdovkou a na něm parkovala i auta. A bylo -27 stupňů. Hráli jsme v čepici a pod hokejové rukavice jsme si dali ještě klasické, aby nám neumrzly prsty.
Hrálo se v Laponsku za polárním kruhem. A bylo -27 stupňů. Hráli jsme v čepici a pod hokejové rukavice jsme si dali ještě klasické.
Aleš Steklík, kapitán světových šampionů v rybníkovém hokeji
Jaká byla konkurence?
160 týmů. Byly dvě kategorie a v té naší hrálo 82 týmů. Nejvíc zabrat nám dalo v semifinále Norsko. Tromsö se jmenovali. Vyhráli jsme 5:3. A oni to byli obhájci titulu. My jsme je jim ho tentokrát vyfoukli.
Čtěte také
Musíme vysvětlit, že tohle byl Světový pohár, nikoliv mistrovství světa v rybníkovém hokeji, které se hraje v Kanadě. Jaký je tam rozdíl?
Trošku v pravidlech. V Kanadě se hraje čtyři na čtyři a ve Finsku se hrálo tři na tři. Jinak v tom není žádný rozdíl, jenom prostě soukromí pořadatelé, co to pořádají, mají domluveno, že v Kanadě se to jmenuje mistrovství světa a ve Finsku světový pohár. A v Itálii se hraje ještě evropský šampionát.
Mistrovství světa v Kanadě se ovšem nehraje každý rok. Jeli byste rádi do Kanady?
Stoprocentně. Chtěli bychom. Ale na to potřebujeme uspět v kvalifikaci, která se hraje na Slovensku. A pak, kdyby nějaký partner nebo sponzor byl nám ochotný něco přidat. Rádi bychom se tam podívali.
Čtěte také
Jak jste si užili Finsko? Měli jste na to vůbec čas?
Hrálo se v pátek a v sobotu. My jsme tam přiletěli už ve středu, chtěli jsme se trošku aklimatizovat, takže jsme si stihli projít městečko Levi, chtěli jsme se podívat na polární záři, ale bohužel na víc čas nebyl. Ovšem i tak to byl ohromný zážitek, jiný svět, jiný život.
Co na váš úspěch říkali vaši žáci ve škole? Protože jste učitel tělocviku na Základní škole Javornická v Rychnově nad Kněžnou.
Žáci byli rádi. Bylo na nich vidět, že si mě váží. Že mají radost, že je učí mistr světa, aktuálně nejlepší rybníkový hokejista na světě. A mě to taky těší. Více se teď zajímají a mají větší pozornost v hodinách.
Co vás čeká teď v nejbližší době? Na co se těšíte?
Teď asi nějaký odpočinek, protože přijde léto, takže hokej bude mít pauzu. A potom uvidíme, jaké budou možnosti a kam se vydáme zase do světa.
Říká náš dnešní host, kapitán aktuálně nejlepších rybníkových hokejistů na světě, kteří jsou z Trnova na Rychnovsku, Aleš Steklík. Moc děkuji za rozhovor.
Související
-
Týden plný hokeje. České hokejové kluby se snaží do svých řad získat už ty nejmenší bruslaře
Stovky malých bruslařů si chodí na zimní stadióny po celém Česku vyzkoušet, jestli by právě oni mohli vyrůst v profesionální hokejisty. Vezmeme vás na jednu takovou akci.
-
Vladimír Burjánek: Hokej
Mnozí prarodiče mi možná potvrdí, že úspěchy, radosti i strasti vnuků berou dědečkové i babičky nějak víc a emotivněji, než prožívali to samé u svých dětí, jejich rodičů.
-
Jak skloubit vrcholový hokej se studiem vysoké školy? Martin Štohanzl věří, že bude jednou inženýr
Představíme vám hradeckého hokejistu Martina Štohanzla, který je důkazem toho, že i s vrcholovým sportem se dá skloubit studium na vysoké škole.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.