Málokdo tuší, jak se vyrábí kvalitní led pro hokej. Jeden z nejlepších mají ve Vrchlabí

Novou halou se bude zabývat konkrétněji až nové vedení města vzešlé z podzimních voleb.
Novou halou se bude zabývat konkrétněji až nové vedení města vzešlé z podzimních voleb.

Když klesne teplota pod bod mrazu, vznikne z vody led, to ví nebo by vědět měl téměř každý. Jenže není led jako led a připravit ten ideální a dokonalý na hokejové zápasy, to už je málem alchymie. Nebo spíš směs různých dalších oborů, kterým by možná svého času Rudolf II. tleskal stejně jako zmíněné alchymii. A mistři svého oboru jsou v Podkrkonoší - ve Vrchlabí, tamní led je podle mnohých nejlepší v republice.

Hokej sice není díky moderním technologiím už typicky zimním sportem, ale k lednovým dnům neodmyslitelně patří. Většina fanoušků zná pravidla, zpaměti vyjmenuje sestavu poloviny týmů extraligy nebo si vybaví výsledky svého oblíbeného mužstva za několik posledních týdnů, ale jak se třeba vyrábí kvalitní led, to už tuší málokdo.

Čtěte také

Zbraně do rukou ledařům a strojníkům dává spojení moderních technologií v podobě počítačů nebo tepelného čerpadla s fyzikou. Horká voda se totiž mění na led lépe a rychleji než studená.

A ve Vrchlabí dokáží využít odpadní teplo, říká hlavní strojník Josef Vraštil: „Chytáme všechno odpadní teplo. Z odpadního tepla vytápíme kabiny, předehříváme vodu do stadionu. Z odpadního tepla uděláme klidně do rolby až 72 stupňů teplou vodu. Do rolby se vejde 88 litrů vody, to je na jedno žehlení."

My máme obrovské plus s vodou. To nám závidí celá republika. Nikdo nedokáže udělat takový led jako my tady. Ale je to díky zdejší vodě.Josef Vraštil, strojník na zimním stadionu ve Vrchlabí

Na ostatních stadiónech je běžné mít vodu o zhruba poloviční teplotě, ohřát jí víc by bylo drahé. To ale není jediné tajemství úspěchu vrchlabských ledařů. Trumfy do rukou jim dala i příroda s kvalitní vodou.

Když je navíc zimní stadión ve Vrchlabí zimní i v přeneseném smyslu slova - a většině lidí je tam zima, je tu další předpoklad kvality ledu - konstantní teplota uvnitř kolem pěti až šesti stupňů Celsia.

Znát na kvalitě ledu je dokonce i to, že Vrchlabí hraje až třetí nejvyšší domácí soutěž. Čáry jsou namalované na betonové ploše a pod zhruba čtyřcentimetrovou vrstvou ledu prosvítají, a na ploše nejsou žádné reklamy.

Bruslení je ohromná zábava

Výhodu vysvětluje další z party ledařů Luboš Jerie: „Prostupnost mražení přes ty reklamy je menší. A už to dělá problém pro led. Protože pak už to správně nepromrzá. Že nemáme reklamy je tedy pro nás ledaře jen plus."

Vyrábět kvalitní led je jedna součást práce ledařů a strojníků, dávat pozor na bezpečnost je součást další, stejně důležitá.

Už proto, že ve Vrchlabí měli ve strojovně ještě nedávno šest a půl tuny čpavku, po výměně zařízení už v uvozovkách "jen" 650 kilogramů.

Jen vloni se hned na několika stadiónech bruslící přiotrávili, ve slovenské Čani museli dokonce hospitalizovat 36 lidí.

Ledová plocha

A poslední taková věc je stará jen tři dny, v Uherském Ostrohu je hospitalizováno šest lidí.

A taková nehoda kolegů může poučit ostatní.

Proto všechno sleduje i hlavní strojník stadiónu ve Vrchlabí Josef Vraštil - a to přesto, že svou práci dělá už šestadvacet let: „Snad od čpavku to není. Dnes jsem to zjišťoval. Tak jedině problém na rolbě."

A i tu mají ve Vrchlabí parádní, Josef Vraštil se s ní málem mazlí: „Tahleta italská rolba, to je super mašina. Nevyměnil bych ji."

Až si půdjete zabruslit na veřejné bruslení do Vrchlabí, tak si vzpomeňte, že jezdíte po možná nejkvalitnější ledové ploše v republice.