Polární záře závisí na aktivitě Slunce. Její maximum čekáme v roce 2025, takže se máme na co těšit
Zastavíme se na hvězdárně v Hradci Králové, která byla na kopci Svatého Jana postavená po pražském Petříně a Českých Budějovicích jako třetí hvězdárna u nás. Postavena byla i díky aktivitě Astronomické obce, z velké části tedy z veřejné sbírky.
O tom, co pro nás hradecká hvězdárna na podzim přichystala, si povídáme s Martinem Cholastou, který do rozhlasového studiu z hradecké hvězdárny a planetária zavítal.
Jaké bylo léto na hvězdárně? Byl na obloze nějaký zajímavý úkaz?
Samozřejmě, zase jsme se zaměřili na Perseidy a postupem času se nám začaly objevovat planety Saturn a Jupiter, takže lidé měli na co koukat. Myslím si, že neodcházeli zklamáni z večerních pozorování.
Polární záře se objevují po maximu sluneční aktivity. Věřím, že za rok a půl, za dva, zažijeme ještě něco mnohem krásnějšího.
Martin Cholasta, Hvězdárna a planetárium Hradec Králové
V neděli večer jsme také měli na co koukat, když byla k vidění polární záře. To je také zajímavý astronomický úkaz a dost obvyklý v našich končinách.
Není obvyklý. Závisí to na aktivitě Slunce. Naše sluníčko má tzv. jedenáctiletou periodu, kdy jde z minima do maxima. A maximum bude někdy v polovičce roku 2025, takže se máme asi na co těšit. Já ale bohužel polární záři neviděl, byl jsem v místě, kde bylo zataženo. Tedy oblačnost mi to nedovolila pozorovat, ale v našich zeměpisný šířkách už jsem viděl několik polárních záři a vím, že to je úžasný zážitek.
Čtěte také
Polární záře prý ale bývá třeba jen mžik a je to pryč.
Nemusí to tak být. Někdy to trvá třeba desítky minut podle toho, jaká je zrovna ona sluneční aktivita. A může to přijít v několika vlnách. Je to vlastně sluneční vítr, který hodně vane, opravdu se to tak říká. Částice, co přiletí od sluníčka, to jsou hlavně elektrony a protony, se nám pospirálují po magnetickém poli Země, který je většinou odkloní. Ale někdy se právě při té větší intenzitě stane, že pak narazí do atomů a molekul naší atmosféry a ty se rozzáří. My pak vidíme polární záři.
Takže na Slunci jsou erupce a sluneční vítr z těch erupcí letí směrem k Zemi.
Ano, je to vlastně výron hmoty a v podstatě podle barviček víme, do jakých atomů narazil. Když je záře zelená, tak víme, že to je kyslík. Když je to temně rudé, tak víme, že to je dusík. A modrá je také dusík. Je to nádherné divadlo.
Čtěte také
Ovšem doménou polárních září jsou zejména polární oblasti a póly Země. Jak to, že teď se záře objevila tady u nás? Protože to bylo silné?
Bylo to silné. Právě silná polární záře je viditelná i z našich zeměpisných šířek. A podle mě se máme teprve na co těšit, protože, jak říkám, aktivita sluníčka se zvětšuje a většinou se u nás polární záře objevují, když je po tom maximu. Věřím, že za rok a půl, za dva, zažijeme ještě něco mnohem krásnějšího.
V sobotu jsem se díval na oblohu a najednou jsem viděl několik teček, jak letí pěkně za sebou. Satelity v takovém vláčku. Co to bylo?
Elon Musk, jehož firma SpaceX dělá celosvětovou síť provozovatelů internetu, vysílá své sondy, starlinky, a při startu vždy udělají takový vláček, který je poměrně populární na obloze. Postupem času si každá družice najde svoji polohu a místo, takže se rozplynou po obloze a udělají něco jako síťku na brambory. Aby každé místo mělo nějaký kontakt s družicí. Budou jich tisíce, on je posílá pravidelně, řekněme, každých 14 dní. Tím nám astronomům ale v uvozovkách trošku zaneřádil oblohu.
Problém Geminid je, že v prosinci bývá málo jasných nocí. Ale pokud bude jasno, určitě neváhejte a vyražte někam do přírody, je to úžasné.
Martin Cholasta, Hvězdárna a planetárium Hradec Králové
Tak pojďme teď na váš program na hvězdárně. Chodí lidé pozorovat hvězdy?
Chodí, ale jak nastal podzim, tak těch jasných nocí mnoho není. Ale my máme i program, který není závislý na počasí. Pořádáme různé přednášky, 23. listopadu to je přednáška Ivo Králíčka o Mexiku, kde byla výprava českých přírodovědců. A 30. listopadu bych doporučil přednášku Pavla Gabzdyla, který bude povídat o kamenech z vesmíru. Dokonce bude mít nějaké s sebou, takže si můžete sáhnout na něco, co opravdu z vesmíru přiletělo. A v prosinci připravujeme povídání o betlémské hvězdě, to bude 7. prosince a 14. prosince. Bude vánoční kvíz, takže si rodiny přijdou na své a můžou vyhrát i drobné ceny. A v prosinci připravujeme také premiéru nového filmu, kdy se ponoříme do oceánu ke korálovému útesu.
Čtěte také
14. prosince má být snad také nějaký meteorický roj.
Ano, maximum meteorického roje Geminid. A to doporučuji, zrovna to vychází letos pěkně, protože bude nov a to znamená, že Měsíc na obloze nebude pozorování rušit. Maximum Geminid bude v osm hodin večer, což je také příjemné, nemusíte úplně ponocovat. A budou vylétávat ze souhvězdí Blíženců.
My známe především letní Perseidy.
A Geminidy by měly mít dokonce větší intenzitu, mohlo by být až 150 meteorů za hodinu. Ale my v našich podmínkách vidíme 10 až 20. Ale budou také výrazně pomalejší než Perseidy, takže to bude takový přírodní ohňostroj. A jelikož se dostávají do nižších vrstev atmosféry, budou mít i trošku jiné barvy. Tedy zelená, bílá, trochu namodralá, opravdový ohňostroj. Problém Geminid je ale úplně v něčem jiném. V prosinci bývá málo jasných nocí. Já jsem je viděl třeba za svůj život jen dvakrát. Takže pokud bude jasno, určitě nezaváhejte, je to úžasné. Chce to jít trochu mimo centrum, někam do přírody.
Čtěte také
A teď brzy nás prý na Obloze čeká zase sblížení Měsíce s Venuší.
Je to tak. To bude 9. listopadu, ve čtvrtek. Bude to pěkná konjunkce, přiblížení Měsíce s Venuší. Kdo bude ráno pospíchat do práce, tak když zvedne hlavu, bude mít to ráno něčím zpestřené. Uvidí srpek Měsíce, protože se bude blížit do novu, což bude docela pěkné, a pod ním se bude nacházet Venuše. Velmi zářivý bod. Určitě se nedá přehlédnout.
Jaká další pěkná pozorování nás čekají?
Vesmír musí spolupracovat, bez něj to nejde, ale v současné době jsou z večera krásně vidět dvě planety a to Saturn a Jupiter. Když se k tomu přiblíží ještě pak Měsíc, tak to vyjde pro všechny krásně na celou noc. A když máme štěstí, tak je na obloze zároveň vidět Uran i Neptun. Ale ty už se musí hledat podle souřadnic, protože pouhým okem nejsou pozorovatelné. Ale když se to podaří, tak uvidíte modrozelené kotoučky. Lidé vždy úplně vydechnou, když vidí tyto planety na vlastní oči.
Martin Cholasta z Hvězdárny a planetária Hradec Králové byl dnes naším hostem. Přeji vám krásné a čisté nebe bez mráčku, ať je co sledovat a pozorovat.
Související
-
Kde končí vesmír? Nejen to vám digitálně předvedou na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové
Je to už 75 let od vzniku hvězdárny na kopci Svatého Jana v Hradci Králové. Byla dokonce po pražském Petříně a Českých Budějovicích teprve třetí hvězdárnou v Čechách.
-
První středu v měsíci vstup zdarma! Hradecká hvězdárna hlásí velký zájem návštěvníků
Už dva měsíce můžou zájemci každou první středu v měsíci využít vstup zdarma do krajských kulturních institucí. Navštívit je možné například muzea nebo galerie.
-
Co se děje uvnitř černé díry, se nikdy nedozvíme. Protože ani ta informace z ní nikdy neunikne
Zaujal nás článek na internetu o tom, že vědci definitivně potvrdili existenci obří černé díry, která sedí přímo v srdci naší galaxie. Je to údajně supermasivní černá díra.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.