Letní obloha odkrývá spoustu nádherných příběhů. Do souhvězdí staří Řekové promítali život bohů

Tak jak to vidíte s tou letní noční romantikou? Taky asi nejlépe, že jo, v létě někde?
V létě je samozřejmě teplo, takže nás zpod noční oblohy nevyžene mráz. To je samozřejmě daleko lepší. Ale pokud si chcete vychutnávat noční oblohu, tak raději sám. Ale je to tak, že teď nám maličko bude kazit pozorování noční oblohy to, že není úplně tma, protože kolem letního slunovratu nám Slunce v našich zeměpisných šířkách nezapadá tak hluboko.

Na padající hvězdy už nevěřím, nefunguje to. Lepší je věřit ve vlastní lidské síly, než spoléhat na nadpřirozené úkazy.
Martin Cholasta, Hvězdárna a planetárium Hradec Králové

To jsou ta svítící oblaka, nebo jak se tomu říká?
Taky, ano. Svítící oblaka. To jsou oblaka ve výšce asi 80 km, prachokrystalová z ledu, která jsou nasvícena Sluncem a nejsou hluboko pod obzorem, takže se s nimi můžeme kochat tři týdny před a tři týdny po letním slunovratu. Ale zase druhá polovička července a srpen, to bude pro noční pozorování nádhera.

Čtěte také

Otáčení Země se zpomaluje, protože Měsíc se od nás vzdaluje rychlostí, jakou člověku rostou nehty

Čeká nás na obloze něco zvláštního a výjimečného letos během léta?
Samozřejmě. Myslím si, že kochání tím pohledem na oblohu je vždy nádherné, ale někdy kolem 13. srpna bude vrcholit meteorický roj Perseid a prostě vidět padající hvězdy, v uvozovkách samozřejmě, hvězdy to nejsou, tak to zaujme každého. A těch když létá poměrně hodně, tak jsou to krásné pohledy na noční oblohu.

I vy jako vědec, když vidíte padat hvězdu, přejete si v duchu něco?
Už ne. Už vím, že nikdy nic z toho nedopadne. Nefunguje to. Lepší je věřit ve vlastní lidské síly, než spoléhat na nadpřirozené úkazy.

Ale je to hezká romantika. Vím, že nás čeká teď jeden velký, jahodový úplněk?
Ano, v neděli je úplněk, myslím, že někdy po čtvrté hodině ranní, Měsíc bude přímo v úplňku.

Čtěte také

Mise Artemis. Na Měsíc míří po 50 letech druhý „první“ muž, první žena a první muž jiné barvy pleti

Říká se někdy jahodový nebo taky růžový, květinový či medový úplněk. Z čeho pocházejí tyto názvy?
Většinou podle toho, jak třeba dozrávají různé plodiny, s astronomií to nemá příliš nic společného. Podle toho, jak se to uvádí v některých třeba zahradnických či zemědělských kalendářích, tak podle toho se to pak používá název.

A kdyby chtěl někdo sledovat superúplněk, tak ten by měl být 1. srpna 2023.
Ano, ale laik v podstatě nepozná, že Měsíc je k nám poměrně blízko. Ten rozdíl je asi v 13 procentech, což pohledem nepoznáte. Maličko je víc světla, ale v podstatě se to dá poznat jen fotograficky. Když si pak přeměříte samotný úplněk, je o trochu větší, ale lidské oko to nedokáže uchopit.

Z posledních výpočtů se zjistilo, že současný Měsíc se zformoval na dráze kolem Země prakticky za jeden den. Neuvěřitelná věc.
Martin Cholasta, Hvězdárna a planetárium Hradec Králové

Ovšem při tom superúplňku nám připadá Měsíc obrovský, ne?
Jde o to, když Měsíc zrovna v tom úplňku vychází zpoza obzoru, tak jsou tam vidět vzdálené stavby, stromy, a připadá nám Měsíc veliký. Máme takovou představu. Ale on zůstává stejný, když vyjde víc na obloze, tak už vám nepřipadá, že je velký. Ale u obzoru i nad obzorem je v ten daný den úplně stejný. Takže to dělá jen lidská mysl.

Čtěte také

Příštím člověkem na Měsíci bude astronautka. Mise Artemis s lodí Orion má přistát v roce 2024

Víme o Měsíci už vůbec vše?
Ne, samozřejmě že ne. Dá se říct, že otevíráme neustále další a další nádherné zahrady poznání kolem Měsíce.

Jedna přednáška o Měsíci u vás byla v minulých dnech a bude ještě další, je to tak?
Bude o sondě Lvice 2, teď ve čtvrtek 8. června. Bude to česká sonda, která by měla letět k Měsíci a zkoumat prostředí jeho okolí, což bude důležité pro další mise. Takže radiace, mikrometeority. A bude to první, řekněme, taková česká sonda, která bude mít vlastní pohon. A bude poměrně veliká, bude vážit 80 kg. Takže si myslím, že budeme mít časem na co být hrdí. A zároveň se připravuje ještě jedna česká sonda, Lugo, která zase bude zkoumat souběžné dráhy a horninu na Měsíci, aby nám odpověděla na stáří povrchu a určitých útvarů na Měsíci.

Posledním člověkem na Měsíci byl Eugene Cernan, astronaut s českými předky.
Československými předky. Tatínek byl původem Slovák a maminka Češka. On tam tenkrát přivezl i československou vlajku. A ta by měla být uložena na hvězdárně v Ondřejově.

Čtěte také

Kloním se k názoru, že v tom ohromném vesmíru je civilizací spousta. Ale nevypadají jako my

A ještě jedna přednáška bude a ta se jmenuje Hvězdný kvíz: zamotané pikantnosti nebes, 15. června.
Ano, budu o tom povídat, protože mě baví řecké báje a je také pěkně vidět, když mluvíme o romantice nad letní oblohou, kolik je tam nádherných příběhů. Protože do starých souhvězdí, co jsme převzali, staří Řekové promítali život bohů. Zeus se strašně rád kamarádil s krásnými pozemšťankami, a bez toho bychom neměli spousty souhvězdí. Takže o tom se pak dá vyprávět velmi dlouho a to bude propleteno právě s takovým kvízem. Doufám, že to bude lidi bavit.

Která souhvězdí je vaše nejoblíbenější?
Těch je víc, ale třeba podzimní obloha vypráví krásný příběh o Perseovi. Pegas tam je, to je bratranec Persea, málokdo o tom ví. A samozřejmě ještě o Tyfonovi a jiných věcech.

Čtěte také

Kde končí vesmír? Nejen to vám digitálně předvedou na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové

A co ten Měsíc, ještě mě zajímá, jsou nějaké novinky?
Úplná novinka je, informace pochází z podzimu loňského roku, kdy byly provedeny výzkumy a další modelování, jak Měsíc vznikl. Protože on vznikl tím, že do Země krátce po jejím vzniku, takže asi před 4,5 miliardami let, narazila vznikající planeta Thea o velikosti Marsu, takže poloviční než naše Země. A z těch posledních výpočtů se zjistilo, že současný Měsíc se zformoval na dráze kolem Země prakticky za jeden den, za 24 hodin. Neuvěřitelná věc. A vypadá to, že to asi nejlépe zatím sedí se vším, co o Měsíci víme. Byl ve vzdálenosti od 30 do 50 000 km, tak si ho můžeme představit, že by byl asi tak šestkrát až desetkrát větší na obloze, ale samozřejmě byl v té době rozžhavený a postupně chladl. Muselo by být úžasné to pozorovat.

O té velikosti to je také zajímavé, protože když se díváme na oblohu, tak Slunce i Měsíc nám připadají vlastně stejně velké?
Je to náhoda. On je totiž Měsíc přibližně 400x menší než Slunce, ale je přibližně 400x blíže Zemi. Proto na obloze vypadají velmi podobně.

Jak je to vlastně s Měsícem, když se na něj díváme? Pořád vidíme jeho stejnou stranu nebo také otáčí kolem své osy a můžeme ho vidět pokaždé jinak?
On se sice otáčí kolem své osy, ale přesně stejnou dobu, jako oběhne kolem Země. Takže pořád pozorujeme jen tu jednu stranu. Ale abychom nebyli zklamáni, můžeme lehce vidět, u koule je to divné říct, za roh. Protože přeci jen někdy se díky Dopplerovým zákonům nedotáčí, takže řekněme, asi tak 9 procent z té odvrácené strany během roku můžeme také pozorovat.

Nicméně je pořád část Měsíce, kterou ze Země nikdy neuvidíme.
Ale musíme si říct, že tu hezčí část vidíme.

O Měsíci a nejen o něm jsme si povídali s Martinem Cholastou z Hvězdárny a planetária v Hradci Králové. Děkuji za rozhovor.