Pokud někomu pomůžete a vidíte, jak se mu obličej rozzářil, to je odměna, říká mluvčí Horské služby
Horská služba si na přelomu roku moc neodpočinula, hlásí rekordní výjezdy. Vánoční prázdniny od 22. prosince do 5. ledna s 1 200 zásahy dosáhly totiž počtu srovnatelného s rekordními roky 2007 a 2009, přičemž ve srovnání s minulými Vánocemi bylo zásahů na horách až o polovinu víc.
O všem si povídáme s mluvčím Horské služby České republiky Markem Fryšem, který je sám také záchranářem. Čím to, že letošní Vánoce byly pro vás rekordní, co se zásahů týče?
Za prvé, vánoční svátky spojené se školními prázdninami byly docela dlouhé, a za druhé byla zejména kvalitní sněhová pokrývka i povětrnostní podmínky, tedy na svazích spousta turistů. Takže to je pak jednoduchá záležitost.
U Horské služby je opravdu spojeno vše dohromady, sport i láska k přírodě. I to, že je to naplňující, když můžete někomu pomoci.
Marek Fryš, mluvčí Horské služby ČR
Co bylo nejčastější příčinou vašich výjezdů a zásahů?
Zimní sezóna je obecně ve znamení toho, že vyjíždíme k zásahům na sjezdové tratě. Protože lidé z velké části vyrážejí právě na lyžování nebo na snowboarding do lyžařských areálů. Tedy tam je v současnosti v každé zimní sezóně Horská služba nejvíce vidět a provádí tam nejvíce zásahů. To znamená pády na sjezdovkách nebo i mimo sjezdovku. Co se týče lyžování jde zejména o poranění dolních končetin, a horních končetin u snowboardistů. To je každoroční běžná rutina.
Čtěte také
Pak jsou i případy, kdy lidé buď podcení své síly, nebo nerespektují přírodu a hory jako takové. Slyšel jsem o případu dvou žen, které chtěly sjet Lysou horu na plastových talířích. A to nedopadlo dobře.
To úplně nedopadlo, ano. Překvapivě taková aktivita, kterou všechny děti vždy milovaly, jako sáňkování, je častým zdrojem poměrně vážných úrazů. V Krkonoších byl také případ, kdy se maminka rozhodla sjet horu s dítětem na sáňkách a také to nedopadlo dobře. Myslím si, že to lidé často podcení. Neodhadnou, jestli to je dostatečně bezpečné.
V minulém roce jsme spolu mluvili o velmi tragických případech, kdy se lidé zřítili z úbočí Sněžky. Mrtvých bylo na horách v minulém roce poměrně hodně.
Bylo to takové extrémní. I letos jsme tam už měli nějaké problémy, kdy jsme museli zasahovat. Kolegové transportovali ze Sněžky lidi, kteří nebyli opět dobře vybaveni, ale k těmto tragickým případům letos zatím naštěstí nedocházelo. Doufám, že se lidé trošku poučili. Hlavně pěší turisté, kteří vyrážejí do hor a občas zapomínají na dobré vybavení, na sněžnice, na nesmeky. Pak se dostanou do situace, kdy nejsou buď fyzicky schopni už dál pokračovat, protože je vyčerpá pohyb v hlubokém sněhu. Nebo to nejde technicky, protože po tom uklouzaném povrchu nejsou schopni se nikam dostat.
S novými technologiemi se práce horských záchranářů neuvěřitelně proměnila. Většinou vyjíždíme už cíleně na určité místo.
Marek Fryš, mluvčí Horské služby ČR
Můžeme připomenout konkrétní místo na Sněžce, kde to je nebezpečné? Kde je zledovatělá cesta?
V zásadě je celá Sněžka nebezpečná, když je zledovatělý její terén. Ale nemusíme se bavit jen o Sněžce, exponovaná místa například i na cestě mezi Špindlerovkou a Sněžkou. Právě tam je ještě jedno velmi exponované místo, co bývá velice často zledovatělé. Na taková místa by si měli turisté dávat velký pozor. Pokud jsou vybaveni, jsou schopni tam normálně fungovat, pokud ovšem vybaveni nejsou, tak se opravdu dostávají do situací, které mohou ohrožovat jejich životy. Pokud na takovém místě dojde k pádu, tak je to téměř k nezastavení.Čtěte také
Jaká je aktuální situace na Sněžce?
Na Sněžce jsme měli takové houpavé počasí, nejdříve nám hodně nasněžilo, pak to trošičku natálo, takže si sněhová pokrývka sedla a zpevnila se. Pokud tam bude foukat vítr a bude trošku více stupňů pod nulou, tak se zase můžeme dostat do situace, kdy bude povrch opravdu hodně zledovatělý. Všichni, kdo vyrážejí na Sněžku, musí mít určitě kvalitní nesmeky. A zvažte, jestli jste schopni tam vůbec vystoupit a podstoupit takový zimní výlet na Sněžku.
Vy jste, Marku, také záchranář. K Horské službě České republiky jste nastoupil jako dobrovolník v roce 1996, vás hory přitahovaly odmalička.
Je to tak. A pořád je to láska. U Horské služby je opravdu spojeno vše dohromady, sport i láska k přírodě. I to, že je to naplňující, když můžete pomoci někomu, kdo se dostane do nějaké složité situace, kterou není schopen sám vyřešit. Ať už zdravotní, nebo ztráta orientace, nebo cokoliv. A pokud tomu člověku pomůžete a vidíte, jak se jeho obličej rozzáří, tak to je vždy odměna.
Od 90. let minulého století, kdy jste vy začínal, se určitě s novými technologiemi práce horských záchranářů neuvěřitelně proměnila.
Je to naprosto neskutečné. Ta změna je obrovská. V těch 90. letech byly pouze pevné telefonní linky a žádné informace o tom, kde se kdo nalézá, takže ty záchranné akce byly vždy velice náročné. Pokud se jednalo o nějaké pátrání, tak se třeba 100 lidí pohybovalo po Krkonoších a prohledávalo celý hory. Mnohokrát to trvalo i více dní.
Sváteční turisty jsme pracovně nazvali ócéčka. Lidé, který patřili původně do obchodních center a pak vyrazí na hory ve stejném oblečení.
Marek Fryš, mluvčí Horské služby ČR
Pak přišly tlačítkové mobilní telefony a občas i signál na horách, takže se akce trošičku zpřesnily. Už jsme hledali v menším prostoru a v menších skupinách. Dnes, především s aplikací Záchranka a se všemi dalšími polohovými aplikacemi, když se někomu něco stane, tak většinou vyjíždíme už cíleně na určité místo. Neříkám tím, že fyzická náročnost činnosti u Horské služby je nižší, protože mnohokrát se dostanete do situace, že nedá dojet a musíte to zase odpracovat na lyžích a pomocí rukou. Ale pro spoustu lidí je prostě záchrana daleko rychlejší. Tím pádem se dostanou i dříve do zdravotnického zařízení a může to pro ně mít daleko lepší konec.
Čtěte také
Takže mobilní aplikaci Záchranka určitě doporučujete všem, kteří vyrazí na hory.
Stoprocentně. Říkáme to pořád dokola, plně nabitý mobilní telefon, aplikace, mapové podklady, nějaké vhodné počasí a určitě aplikaci Záchranka pro případ nouze.
Je v něčem jiné i chování lidí na horách? Nebo to jsou věci, které se neustále opakují?
Dříve byla možná větší povědomost lidí o tom, jak to na horách vypadá, co se týče pohybu ve sněhu, víc lidí chodilo na běžkách. Dnes bere mnoho lidí hory tak, že na ně vyráží pěšky. To se změnilo zejména za covidu, najednou nám vyvstalo velké množství pěších turistů. Ale bohužel nebyli dostatečně vybaveni. Lidé zapomínají na to, že pěší turistika v zimních podmínkách znamená také brodit se někdy hlubokým sněhem, dostat se na ledovatý povrch a musíte na to být vybaveni. Pokud nemáte sněžnice, tak se můžete zabořit po pás do sněhu a to moc daleko nedojdete. A když to klouže, tak se dostanete do situace, že nejste schopen dál postupovat.
Čtěte také
A co turisté, kteří chodí na hory v teplákách a v teniskách?
My jsme si takové turisty pracovně nazvali ócéčka. Což jsou lidé, který patřili původně do obchodních center a pak si vyrazili na hory. V podstatě ve stejném oblečení. To se stávalo hodně za covidu, ale ještě i dnes se s tím setkáváme. Doufejme, že si lidé všechna rizika uvědomí po jednom takovém zimním výletu, který je třeba vytrestá lehkým nachlazením. A řeknou si, že se mají příště dobře obléct a pořídit si vybavení na hory. Obrovský rozdíl už je jen v pohybu v horském středisku a na hřebenech hor. Tam je opravdu potřeba být na to vybavený. Přírodní podmínky jsou tam někdy velmi drsné, mohou se změnit ze vteřiny na vteřinu, může přijít tma nebo vánice.
Na závěr můžeme připomenout i telefonní linku na horské záchranáře.
Určitě. Pokud nás potřebujete kontaktovat, telefonní číslo je +4201210. Pokud ho zapomenete, můžete využít klasickou zdravotnickou záchrannou službu 155, se kterou jsme ve velice úzkém kontaktu. Dispečeři mezi sebou komunikují v podstatě denně. Tedy tohle číslo se dá také využít.
Naším hostem byl tiskový mluvčí Horské služby České republiky a horský záchranář Marek Fryš. Moc děkuji za rozhovor. A přeji, ať máte letos v zimě co nejméně práce.
Související
-
Tři desítky psovodů trénují v Krkonoších u Richterových bud záchranu lidí zasypaných lavinou
16. leden si horští záchranáři připomínají Den krkonošské Horské služby jako vzpomínku na své dva kolegy, kteří ten den před 50 lety zemřeli při náročné záchranné akci.
-
Přestože je sníh jen jeden, lavinový expert Pavel Cingr musí rozlišovat sedm druhů sněhu
Představíme vám jednu velmi zajímavou profesi a také jednoho neméně zajímavého člověka, který k nám přijel z Krkonoš. Lavinový preventista Pavel Cingr.
-
Horská služba v Krkonoších má před sebou nejnáročnější měsíce v roce. Chystá se na zimní sezónu
Krkonošská horská služba dokončuje přípravy na nadcházející zimní sezónu. Ta pro ně začíná 1. prosince. Záchranáři absolvují závěrečné výcviky a zkoušky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.