Tři desítky psovodů trénují v Krkonoších u Richterových bud záchranu lidí zasypaných lavinou

16. leden 2025 08:04

16. leden si horští záchranáři připomínají jako Den krkonošské Horské služby. A jako vzpomínku na své dva kolegy, kteří ten den před 50 lety zemřeli při náročné záchranné akci na zledovatělé Sněžce, pořádají vždy v polovině ledna společné zimní cvičení. U Richterových bud v Krkonoších tentokrát připravili výcvik lavinových psů.

Čtěte také

Na speciálním výcviku psů se byl podívat i reportér Jiří Hofman, aby zjistil, jak psy k pátrání a také hrabání ve vysokém sněhu motivovat. Akci organizuje Horská služba jako vzpomínku na své dva kolegy, kteří přesně před 50 lety zahynuli při záchraně turisty na zledovatělém svahu Sněžky.

„Pes se cvičí v podstatě už od štěněte. Nejdříve je to výchova, následně se pak přidávají záchranářské cviky,“ popisuje Pavel Smejkal, vedoucí kynologické brigády Horské služby, jak začíná výcvik lavinového psa. „Trvá to minimálně jeden rok, než je pes vycvičený tak, aby mohl být nasazen. Do ostrých pátracích akcí to potom trvá rok a půl až dva roky.“

U českých horských záchranářů slouží celkem 21 psů. „Z čehož 15 psů má splněné zkoušky, že mohou být nasazeni do pátrání po pohřešovaných osobách.“

Bernardýna jsme tady ale dnes nenašli. „My máme doporučeného německého ovčáka, protože to je pes relativně lehce vycvičitelný a pro naše účely velmi vhodný.“

Aby turisté a lyžaři nepotřebovali lavinového psa, měli by se vyhnout nebezpečným místům, pokračuje lavinový preventista Richard Dlouhý. „Nejvíce lavin padá v oblastech Obřího dolu, Studničních jam a Na kotli.“

Čtěte také

Informace o nebezpečí je možné najít na trasách v lavinovém území. Varovné cedule na horských trasách mají výrazné barevné provedení. „Tabule je žlutá, lemovaná černými kostičkami.“

Podle psovodů je ale nejdůležitější, aby pes bral hledání lidí jako hru, říká Aleš Bittner, dobrovolný člen Horské Služby z Jizerských hor. „Nehledají ty lidi proto, aby byli v Českém rozhlase nebo aby byli slavní. Oni je hledají protože my jim nabulíkujeme, že každý ten člověk v lavině má u sebe tu jeho nejoblíbenější hračku. A on ho najdou proto, že se s tím člověkem chtějí potahat o tu svoji hračku.“

Horští záchranáři se účastní podobných kurzů pravidelně. Především proto, aby si se zahraničními kolegy předali zkušenosti.

autoři: Jiří Hofman , baj
Spustit audio

Související