Polévka je grunt a nikdy neuvaříte dvakrát stejnou. Receptů je nespočet, vraťte se k těm od babiček
V průběhu let se změnily názory odborníků na spoustu potravin. Některé dříve doporučované jsou dnes diskutabilní a naopak. S vědeckým výzkumem se také zpřesnily hodnoty zastoupení vitamínů a minerálů v různých potravinách. Ovšem jedním z mála jídel, které dříve i dnes vévodí zdravému jídelníčku, zůstávají polévky.
Výživová poradkyně Ing. Iva Víravová hovoří v naší radioporadně na téma: husté a zdravé polévky na zimu.
Polévka v historii
Naši předkové to zřejmě věděli lépe než my, a tak si polévku dopřávali každý den.
Čtěte také
Možná to bylo také tím, že byla levným jídlem, zároveň ale vydatným a zdravým. Proto se přinášela často na stůl již ráno, aby dodala na dlouho energii mužům, ženám i dětem, kteří se pak vydávali pracovat celý den na pole.
Složení polévky procházelo obměnami po celý rok. Zatímco na podzim a v zimě to byly spíše hutnější polévky luštěninové a zeleninové, v jarních měsících, kdy už zásoby docházely, se do polévek přidávaly první jarní bylinky a planě rostoucí zelené natě, které zároveň doplňovaly vitamíny a minerály, které člověk po zimě potřebuje.
Jak polévka pomáhá tělu
Makrobiotici, kteří mají polévku ve svém každodenním jídelníčku, ji velmi cení pro to, že organizmus zahřívá, uvolní, dodá mu potřebnou energii a cenné minerální látky i vitamíny na celý den. I oni ji nejednou servírují na svůj stůl již zrána jako zdravou a dobrou snídani.
Dalším pozitivním přínosem je, že organizmus zavodní a snědené množství polévky se započítává do celkového denního pitného režimu.
Lidské tělo ocení na polévce i to, že je teplá. Organizmus lépe tráví potraviny, které nejsou studené.
Jakou polévku
Není polévka jako polévka. Jistě nám dáte za pravdu, že instantní polévky, i když v reklamách hojně propagované, nejsou to pravé ořechové.
Čtěte také
A jaké jsou tedy ty zdravé? Vývary z nejrůznějších druhů zelenin, někdy luštěninové, s bramborami, zahuštěné např. prosem, vločkami či pohankou nebo kroupami. Ozdobené po dokončení čerstvou či sušenou zelenou natí (řeřichou, petrželkou, pažitkou). Někdy ochucené česnekem, jindy na cibulce.
Dodají tělu karotenoidy a vitamíny obsažené v zelenině a natích, vlákninu a vitamíny především skupiny B obsažené v obilovinách a luštěninách.
Pusťte své dítě do kuchyně a připravujte jídlo s nimi! Uvidíte, že odbouráte řadu nelibostí a nechutí, připravované jídlo dětmi jim totiž chutná mnohem lépe.
Každé čtvrté dítě má nadváhu, každé sedmé je obézní a každé čtvrté dítě ze sta je dokonce extrémně obézní. Za tuto nepříznivou statistiku může špatný životní styl. Potřeba je začít u rodičů, jejichž stravovací návyky děti kopírují, shodují se odborníci.
Velmi důležitým faktorem při konzumování polévek je příjem tekutin. Díky ideálně každodenní porci dostanete do sebe dost tekutin, které třeba během dne zapomenete dodat pitím. Zároveň prohřejí vaše tělo, které také lépe tráví teplé potraviny nežli studené.
Čtěte také
Polévky dodávají tělu spoustu vitamínů, vlákniny, minerálů a dalších zdraví prospěšných látek, které se vyskytují v surovinách, z nichž polévku připravujete. Je všeobecně známo, že přes vydatnost a sytost polévek napomáhá jejich konzumace k hubnutí. Obsahuje totiž velmi málo kalorií a také pokud si dopřejete polévku před hlavním jídlem, budete rovnoměrněji trávit další jídlo.
Výživa dětí je pro mě velmi důležité téma, protože sama jsem maminkou dvou holčiček ve školním věku. Nejen u nich vidím, jak zásadní je dostatečná výživa při jejich každodenních školních i mimoškolních aktivitách, sportu, hudbě, tanci a dalších kroužcích.
Čtěte také
Aby se mohly bezstarostně a bez zbytečné únavy věnovat svým zálibám, měli bychom se my, jejich rodiče a další dospělí, kteří mají co do činěnní s jejich stravováním, maximálně vynasnažit o jejich dostatečné nasycení takovou stravou, která jim bude chutnat a bude obsahovat vše potřebné pro jejich aktivní život.
Jsem certifikovanou výživovou poradkyní a s radostí předávám znalosti a zkušennosti těm, kteří chtějí pomoct s výživovým plánem a změnou stravovacích zvyklostí. Pracuji se ženami, muži i dětmi, ať už chtějí redukovat váhu směrem dolů i nahoru, s nemocnými lidmi, se sportovci či jinak aktivními lidmi a také s dětmi.
Moje práce mi dává velký smysl, protože vidím změny a spokojené lidi, kteří získali třeba ztracené sebevědomí, zlepšili si zdravotní stav nebo se prostě jen začali cítit se lépe.
Celou radioporadnu o polévkách si můžete poslechnout v našem audio-archivu:
Související
-
Omyly a mýty ve stravování dětí. Zdravé jídlo musí mít doslova na dosah ruky, radí Margit Slimáková
PharmDr. Margit Slimáková v naší radioporadně na téma: zpátky do školních lavic - výživa školních dětí. Omyly a mýty ve výživě dětí.
-
Podzimní hřejivé dýňové menu od Ing. Miroslavy Teichmanové. Karbanátky, muffiny i sušenky
Pokud si na dýni chcete skutečně pochutnat, vybírejte pečlivě. Lepší jsou dýně těžké, které obsahují více dužiny. Příliš lehká dýně může být vyschlá nebo plná semínek.
-
Margit Slimáková: Sladkosti jsou spíš zlozvyk než jídlo. Dětem bychom měli jít příkladem
Naše děti. Hodně velké téma. Přes prázdniny je s jídlem rozmazlily babičky. O prázdninách se zkrátka hřeší. Co se začátkem nového školního roku udělat s jídelníčkem?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
