Méně se věnujeme potomkům v přímé komunikaci, v očním kontaktu. Zvyšuje se počet dětí s vadou řeči
Logopedická radioporadna o tom, jak správně učit mluvit a proč čím dál víc dětí nastupuje do školy a neumí všechna písmena správně vyslovovat. Dostanou se časem přes tento handicap nebo je to známka nezralosti, případně zrychlené doby? O tom všem hovoříme s klinickou logopedkou Vlastou Šimkovou, předsedkyní Sekce klinických logopedů Sdružení ambulantních specialistů.
Začal nový školní rok, odhadnete, kolik dětí šlo do první třídy s vadou řeči?
Počet asi nedokáži říci, ale to množství je samozřejmě takové, že se tím musíme zabývat. Každé září máme příliv nových dětí, kde si rodiče teprve uvědomí, že naučení, čtení i ta výslovnost je potřebná.
Věci kolem nás se mění. I způsob získávání znalostí a učení se mateřskému jazyku, včetně formální stránky řeči a výslovnosti se mění.
Vlasta Šimková, klinická logopedka
Jak je možné, že dětí s vadou řeči přibývá?
Hodně se na tom podepisuje současný rychlý život. Jsou to věci, které říkáme pořád dokola a já to znovu zopakuji. Méně se věnujeme dětem v přímé komunikaci, v očním kontaktu. Mnohem více koukáme do různých tabletů, obrazovek a displejů všeho druhu. Děti mají méně podnětů proto, aby komunikovaly napřímo.
Čtěte také
Do 6 či 7 let by měl být ukončen vývoj řeči. Tedy tak to bývalo dříve. V dnešní době, která nás různými podněty zahlcuje, se ten termín posunul dál?
Některé termíny jsme trochu posunuli. Dříve jsme říkali, do jednoho roku by děti měly umět nějaké množství jednotlivých slovíček a do dvou let elementární věty. Dnes už víme, že ty elementární věty mohou nastoupit až kolem třetího roku věku, dokonce aniž by tam byla nějaká zásadní zdravotní záležitost. Je to vlivem všech zmíněných okolností, jak vnějších, tak vnitřních.
Je to zkrátka akceptace věcí, které se kolem nás mění. I způsob získávání znalostí a učení se mateřskému jazyku, včetně formální stránky řeči a výslovnosti se mění. My musíme stíhat tu dobu, proto se i naše metody musí trošku měnit. A tak se někdy mění i onen náhled na to, co by v dané době v obecné rovině dítě mělo umět.
Někdo má řečový projev od začátku bez komplikací, jiný se tím protrápí. Na nás je, abychom to odfiltrovali a přesně určili metodiku.
Vlasta Šimková, klinická logopedka
Stále platí, že s nástupem do školy by dítě mělo umět všechna písmena?
Je to ideální a já v krátkosti vysvětlím proč. Když dítě nastoupí do školy, tak se začne učit číst, psát a počítat. Čtení znamená, že si osvojuje grafickou podobu hlásek a přidává k tomu písmenu zvuky. Některá písmena obsahují více hlásek, znějí jinak v různých slovech.
Čtěte také
Tedy pokud má dítě obsáhnout to dané písmenko, musí ho umět pojmenovat a vyslovovat. Protože jak jinak by ho potom vsadilo do slova. Tedy ideální je skutečně mít výslovnost upravenou při nástupu do školy.
Teď je otázka, co všechno je za vadu řeči považováno. Asi to nebude jen to, že dítě neumí vyslovit L nebo Ř či R. Ale patří tam i různé breptání a koktání.
Ano, těch vad je spousta. Já, když docházím do mateřských škol, tak vysvětluji ředitelkám a učitelkám, že má role tam na depistáži není úplně zjišťovat jednotlivé neznalosti hlásek ale najít děti se závažnější vývojovou rizikovostí. To znamená, že pro mě je zásadní zjištění, že třeba mezi 20 jsou 2 děti, které mají vývojovou dysfázii a ty musíme včas objevit a zahájit terapii. Zkrátka důležité je u dětí odchycení závažnějších řečových vad.
Čtěte také
Čím to je, že někdo mluví hned bez problémů a někdo jiný, byť chytrý a moudrý, ráčkuje celý život?
Určitě máme každý z nás nějaké dispozice. Někdo je šikovný na atletiku a někdo není. Někdo má řečový projev od začátku bez komplikací, někdo jiný se tím tak trochu protrápí. Může tam být určitá genetická predispozice, může tam ale být i zdravotní problém. A na nás je, abychom to odfiltrovali a přesně určili metodiku, co a jak máme upravovat nebo léčit. Snažit se, aby ten vývoj byl co nejlepší.
V jakých případech tedy zpozornět a raději s dítětem zajít k odborníkovi? Celou logopedickou radioporadnu s klinickou logopedkou Vlastou Šimkovou si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
-
Hradecké minuty
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
