Děti jako pozorovatelé a objevitelé. Správný psychomotorický vývoj od pasení hříbat k dosažení chůze

15. červen 2022

S fyzioterapeutkou Ditou Petrů z dětského denního Rehabilitačního stacionáře na Slezském Předměstí v Hradci Králové se zaměříme na psychomotorický vývoj dítěte. Existují tabulky, co by dítě v určitém věku už zhruba mělo umět, jenže každé dítě je pochopitelně jiné. Někdy to může rodiče nebo prarodiče lehce znervóznit. 

Kdo by měl hlídat a kontrolovat psychomotorický vývoj dítěte?

To je dobrá otázka. Je potřeba si ale nejdříve říct, co to vlastně psychomotorický vývoj je. Je to sled dějů od narození dítěte až po dosažení jeho samostatnosti a nezávislosti. Od narození dítěte hodnotíme nějaké vývojové milníky v prvním roce života.

Čtěte také

První sled těch vývojových událostí sledují určitě pediatři. Je to v rámci preventivních prohlídek, kdy jsou děťátka zvaná do pediatrické poradny a lékař kontroluje jejich správný vývoj.

Rodiče, potažmo prarodiče, si mohou všímat, co děťátko umí v daném věku. Když bychom si to dali v širším kontextu, tak od prvního do třetího měsíce sledujeme hlavně první vzpřímení děťátka. Říká se tomu pasení hříbátek. Dítě by mělo mít stabilní ložnou plochu na bříšku i na zádíčkách.

A mělo by vidět právě dosažení toho pasení hříbat. Hlavička se drží hezky napřímená od podložky a děťátko je schopné rotovat hlavičku doprava i doleva. To je takový první milník.

Čtěte také

Následuje další období od třetího do šestého měsíce, kdy sledujeme v tom širším kontextu zvládnutou otočku. Dítě by se mělo otočit ze zad na bříško, udržet si svoji pozici a už začínají nějaké úchopy, jak do boku, tak přes střední čáru.

Třetí období je dosažení nějakých šikmých pozic. Vidíte, že se děťátko dostává na natažené ručičky, je schopno se jednou rukou opřít a druhou ručičkou si sáhnout pro hračku nebo nějaký nabízený předmět. A může už začít nějaká poloha vyšší, to znamená klek na všech čtyřech, nějaké pohupy. Ale tady je velká diferenciace ve vývoji.

A čtvrtým obdobím nastává dosažení kvadrupedálního lezení, vertikalizace, tam hlídáme hlavně postavení se přes nákrok a dosažení chůze. Ale jak už jsem zmínila, jsou velké rozdíly ve vývoji. Je to dáno i určitým naturelem dítěte, může být dítě i předčasně narozené, tedy samozřejmě bereme ohled i na tyto okolnosti.

Čtěte také

Když je děťátko narozeno o dva měsíce dříve, tak samozřejmě odečítáme ten věk. V prvním roce života se věnujeme takové stimulaci, která odpovídá gestačnímu věku dítěte. Ta děťátka potom vše doženou v následujících vývojových stadiích.

Ovšem důležitý je také naturel dítěte. Některé dítě je tzv. pozorovatel a jiné objevitel. Vidíte, že jisté děti jsou spokojené v přítomnosti rodičů, koukají, vše sledují a v podstatě jsou spokojené, nevyvíjí žádný pohyb. Jiné dítě se točí na všechny strany a má radost z dosaženého pohybu.

I toto je nutno brát na zřetel, aby rodiče nebyli nervózní, pokud vše přesně neodpovídá vývojovým tabulkám, protože opravdu je u dětí velká variabilita ve vývoji.

Když se nám zdá, že je dítě příliš pasivní, neotáčí se za hračkou, měli bychom pohyb nějak trénovat?

Určitě máme vrozené pohybové vzory, které jsou dané každému dítěti. A každé to má jinak naloženo, kdy se onen pohybový vzor objeví, dříve nebo později.

Čtěte také

Ovšem neméně důležitá je stimulace od rodičů. Určitě je důležitá v prvních týdnech a měsících života mimika rodičů.

Dítě zpočátku nefixuje předmět, ale hltá mimiku tváře a úsměvy, zvuky rodičů. Postupně nabízíme hračky, nejdříve černobílé, které jsou velmi kontrastní. To dítě upoutává. Určitě zpíváme písničky, děláme pohupy, stimulace pohybu za hračkou. S postupem věku dosažení nějakých vyšších pozic.

Tedy určitě je stimulace vhodná, ale jak jsem řekla, máme určité pohybové vzory, které jsou nám dány a každé dítě má svůj čas, kdy dosáhne dovednosti, kterou bychom si představovali. Tedy jistá tolerance je na místě.

Dita Petrů ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Celou radioporadnu s fyzioterapeutkou Ditou Petrů si můžete poslechnout v našem audioarchivu.

autoři: Jana Kudyvejsová , baj
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.