Když vás zastihne bouřka v otevřeném terénu, dřepněte si. Snažte se být co nejmenší, radí meteorolog

Patří bouřky k létu stejně jako zmrzlina. Souhlasíte?
Zmrzlina asi víc. Myslím si, že tu si dá asi každý raději. Ale zase není tak tajuplná. O bouřkách nevíme sice úplně všechno, ovšem o zmrzlině asi také ne. Vidíte už vlastně výsledný produkt, ale co tam kdo dovnitř dal, to netušíte.

Jaroslav Tuček ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Bouřka je přírodní jev, každý ji zná. Každý ví, že projevuje hlavně bleskem a hřměním, to je typický charakter bouřky. Ale jsou tam samozřejmě i další projevy, jako přívalové srážky, nárazový vítr, kroupy. Ne každý bouřku pozná podle toho, jak vypadá mrak, ale podle toho, že se blýská a hřmí. To je základ. Jejím základním palivem je teplo a vlhko, to je základní palivo pro bouřku.

Když po blesku napočítám hrom do 3 vteřin, tak mám bouřku na kilometr od sebe. Do 3 km, tedy do napočítání 9 vteřin, je bouřka nebezpečná.
Jaroslav Tuček, meteorolog

Poznáme na radaru bouřkový mrak, nebo až se začne blýskat?
Bouřkový mrak poznáte i na radaru. Je to vidět, je tam blesk označený křížkem, takže v okamžiku, když tam uvidíte nějaký blesk, tak se samozřejmě jedná o bouřku.
Většinou je tam červená nebo bílá barva a křížek jako blesk. To neznamená, že jde přímo o výboj do země, ale už je to bouřka.

Čtěte také

Blesky mohou mít až desítky kilometrů. Čeští vědci je vyráží do bouřek měřit pomocí speciálního auta

Jak se tedy chovat, když se blíží nějaká bouřka?
Já říkám, je potřeba sledovat předpověď počasí a na základě toho si tvořit nějaký plán třeba výletu. Bouřky se většinou odehrávají v odpoledních a večerních hodinách, to znamená, pakliže plánuji výlet do hor a vím, že budou bouřky, tak si to budu plánovat na ranní a dopolední hodiny. Nebo si to neplánuji vůbec a počkám, až bude předpověď příznivá pro tu moji aktivitu.

Pojďme se podívat na to, co správně dělat při bouřce. Dříve se doporučovalo dřepnout si, určitě se nepohybovat ve volném prostoru a na nejvyšším bodě krajiny. Platí to stále?
Podřepnutí ve volném prostoru, když se nemáte kam schovat, je určitě ideální. Podřepnout, nohy a ruce u sebe a snažit se být co nejmenší. Určitě si nelehat. Na zemi zabírat co nejmenší plochu. Tedy být na zemi v podřepu, abych nevyčníval nad terénem. A je docela dobré si spočítat, v jaké vzdálenosti se bouřka nachází.

Pod strom se při bouřce často schováváme, abychom nezmokli. Můžeme, ale musí to být celý velký les, pak to není problém.
Jaroslav Tuček, meteorolog

To znamená při rychlosti světla a zvuku, existuje jednoduchá pomůcka. Když po blesku napočítám hrom do 3 vteřin, tak mám bouřku na kilometr od sebe. To je kousek. Do 3 km, tedy do napočítání 9 vteřin, je bouřka pro nás nebezpečná a měli bychom zůstávat v úkrytu, kde jsme. Když napočítáme do 30, tak je bouřka zhruba ve vzdálenosti 10 km a tím pádem už se můžeme pohybovat. Je to bezpečné.

Čtěte také

Aplikace Českého hydrometeorologického ústavu má výstražný systém. Pípne a víte, že se něco blíží

Některé lidi to přesto táhne pod strom, protože strach je svazující. Možná mají potřebu se ukrýt, schovat.
To je ale opravdu špatný nápad. Hlavně si myslím, že je to i kvůli tomu, aby člověk úplně nezmokl, protože většinou je bouřka doprovázená deštěm. Proto se schováváme pod strom, nicméně ano, pod strom můžeme, ale musí to být celý velký les. V lese se můžeme schovat pod stromem, to není žádný problém.

Samozřejmě průšvih může nastat, pokud se objeví silný nárazový vítr. Může potom docházet ke spadům větví nebo k nějakým polomům. To je druhotné riziko.

Jaroslav Tuček a Pavla Kindernayová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Celou bouřkovou radioporadnu s meteorologem Jaroslavem Tučkem si můžete poslechnout v našem audioarchivu.