Nárůst vad řeči u dětí souvisí s moderním technologiemi, chybí blízkost mámy, říká zkušená logopedka

1. červen 2023

Radioporadna věnována řeči dětí. Proč přibývá dětí s vadou řeči? Jakou roli hraje nedostatečný kontakt s rodiči a zrychlená doba? Jak vadám předejít, zabránit jim a odstranit je? Jak správně učit mluvit a vyslovovat? Jaký vliv mají na artikulaci nové technologie?

O tom všem si povídáme s klinickou logopedkou a předsedkyní Sekce klinických logopedů Sdružení ambulantních specialistů Vlastou Šimkovou.

Je nárůst dětí s vadou řeči radikální?
Myslím si, že nějaký nárůst vad řeči rozhodně je. Souvisí to s životním stylem, s dobou, se způsobem, jak děti vychováváme, jak je učíme jazyk a taky s prostředím. Protože dnes je mnoho pořadů třeba v televizi nebo na internetu v angličtině, takže tam je vliv setkávání se i s jinými jazyky, než s tím mateřským.

Čas, který trávilo malé dítě s maminkou, je nahrazen do značné míry chytrým zařízením. Dítě se tak učí mateřskému jazyku složitěji.
Vlasta Šimková, klinická logopedka

A potom jsou to samozřejmě tablety, chytré mobilní telefony, to na děti působí. A zcela jistě jejich vyzrávání probíhá trochu jinak než například v minulém století.

V čem je to jiné? V čem je špatně, že se děti brzy dostávají k tabletům a mobilním telefonům?
Virtuální realita je něco, co pohlcuje jak dospělé, tak děti. Je to něčím fascinující a už velmi malé děti, které ještě ani nechodí, pokud se dostanou k mobilu, tak se ho velmi rychle naučí ovládat.

Čtěte také

Je to něco, co neumíme možná úplně pojmenovat, ale fascinuje to prostě všechny. Tedy musím říct, že strávíme s těmito chytrými zařízeními mnohem více času než kdykoliv dříve.

A jaký vliv to má na řeš a artikulaci?
Učení se jazyku velmi souvisí s tím, jaký kontakt máte s tím druhým člověkem, který vás ten jazyk učí. Tedy první osobou bývá maminka nebo tatínek, prostě to nejbližší prostředí. A pokud ten čas, který zcela přirozeně po tisíciletí trávilo malé dítě se svou maminkou, je nahrazen do značné míry chytrým zařízením, tak se to dítě učí mateřskému jazyku podstatně složitěji a delší dobu.

Nechci říct, že je všechno špatně, protože děti dnes mají mnoho informací, které dříve neměly, ale to učení se mateřskému jazyku, vnímání zvuku a rytmu, to jsou všechno velmi důležité prvky řeči a je potřeba je vnímat od nejbližší osoby, a to bývá maminka.

Co dnes působí na dítě ve zrakově sluchové rovině, je hodně obtížné. Klade to nárok na vysokou znalost mateřského jazyka v raném věku.
Vlasta Šimková, klinická logopedka

Možná má vliv i vizualizace, když se mamince díváme na rty, jak se pohybují.
Protože úplně přirozeně malé dítě maminka drží ve vzdálenost asi 20 cm od svého obličeje. S věkem se pak ta vzdálenost maličko zvětšuje. Ale je to ten obličej. Kdežto v televizích a mobilech mluví mnohdy skříně či stromy, mluvidla tam nevidíte.

Pokud se učíte mateřský jazyk od blízké osoby, tak to má na vás vliv. Vidíte, slyšíte, cítíte, vnímáte, jsou tam třeba i hmatové vjemy. Tedy je tam mnohem více působnosti na dítě.

Dočetla jsem se, že za posledních 15 let se zvýšil podíl dětí s vadami řeči šestinásobně, každé páté dítě má s mluvou nějaký problém. Otázkou je, co všechno se dá považovat za vadu řeči.

Čtěte také

Určitě a otázkou také je, co považujeme za vadu řeči a co vlastně považujeme za nedostatečné. Myslím si, že to měřítko, nároky na děti, se plynule zvyšují. Dnes je zcela běžné, že dítě jde do první třídy a prsty ovládají klávesnici. Už vědí, která písmenka tam jsou. Jsou běžné případy dětí, které už při vstupu do první třídy ovládají počítání do sta.

Neumím si to představit v mé době, před nějakými 50 lety. My jsme se učili opravdu první písmenko a poprvé jsme ho viděli až ve škole. Takže tohle je teď zcela jiné, a protože se mění naše životní prostředí, mění se naše podmínky, obtížnost ubírá, dnes děti fyzicky nepracují, dříve pětileté děti už pracovaly, tohle dnes není.

Ale na druhou stranu, co působí na dítě v té zrakově sluchové rovině, je obtížné. Takže to vlastně klade i nárok na vysokou znalost mateřského jazyka v raném věku, aby dítě rozumělo, co se kolem něho děje. A na to někdy potřebuje prostě trochu více času.

Celou logopedickou radioporadnu s Vlastou Šimkovou si můžete poslechnout v našem audioarchivu.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.