Pronájem bytu, výpis z katastru nemovitostí, dědické řízení. Výhody i nevýhody družstevního bydlení

28. srpen 2024

Hostem naší radioporadny je právník Daniel Buzu. Bavíme se o dědictví, bavíme se o družstevních bytech. Jejich velkou výhodou může být to, že když si  tam chce majitel družstevního podílu nastěhovat podnájemníka, musí to schválit ostatní členové družstva. Nevýhodou však může být případné dědické řízení. 

Daniel Buzu ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Našel byste ještě nějaké další výhody družstevního bydlení?
Vidím minimálně ještě dvě výhody v družstevním bytovém vlastnictví. Jedna je, že obecně by družstevní bydlení mělo být levnější. Jak už výstavba těch bytů, tak i zároveň potom provoz, protože účelem družstva je zajištění bytových potřeb svých členů. A nikoliv vytváření zisku.

Obecně by družstevní bydlení mělo být levnější. Jak už výstavba bytů, tak i provoz, protože účelem družstva není vytváření zisku.
Daniel Buzu, právník

Například v Rakousku je taková praxe, že když se staví nové byty, tak si družstvo snáze stáhne nějaký vyšší a výhodnější úvěr než kdyby si všichni jednotliví členové družstva nechali stavět dohromady nějaký bytový dům a každý zvlášť by si vzal úvěr na sebe.

Čtěte také

A další výhoda je, a teď nikoho nenavádím, jen konstatuji, jaký je skutečný stav. Družstevní bydlení zajišťuje jistou anonymitu lidského práva, protože v katastru nemovitostí, u těch družstevních bytů, není jako vlastník uveden ten člen družstva, ale bytové družstvo.

To znamená, člověk zvenčí z výpisu z katastru nemovitostí nezjistí, že osoba XY vlastní nějaké družstevní byty. A to opravdu pro někoho může být výhoda, že nelze zvenčí vidět, že někdo ten družstevní byt vlastní.

Nemyslím, že v tom může hrát roli schovávání se před zákonem, ale třeba jen strach ze závisti okolí. Takže to vidím jako velkou výhodu družstevního vlastnictví.

Čtěte také

Teď tady máme otázku, která by se mohla týkat družstevních bytů, ale i bytů v osobním vlastnictví. Hodně časté jsou pronájmy. Když budu u někoho v pronájmu, budu tam mít smlouvu, ovšem majitel bytu zemře a byt bude mít nějakého dědice. Bude má smlouva platit dál?
To je velmi dobrá otázka, kterou řeší mnoho lidí v této republice. Občanský zákoník chrání tu slabší smluvní stranu, což je ten podnájemce nebo nájemce bytu v družstevním vlastnictví. Ten člověk platí někomu nájem a bydlí v takovém bytě, tak je dnes zákonem chráněn a ta smlouva takzvaně přechází na dědice a nijak se nemění.

Vy ani nejste nuceni podepsat cokoliv nového. Můžete možná podepsat jen dodatek smlouvy, kde se ale změní jen hlavička. To znamená, bude vám byt nadále pronajímán a cena i doba trvání nájmu zůstává stejná.

Přesto se samozřejmě děje často to, že dědic, jakožto nový vlastník, přijde za tím podnájemcem a řekne mu, že smlouva skončila. A zvedne nájemné. Ale tady se musíte bránit soudně, protože smlouva zůstává platná.

Daniel Buzu ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Říká právník Daniel Buzu, náš dnešní host radioporadny. Děkujeme za vysvětlení a upřesnění některých pojmů týkajících se družstevního bydlení. Celý rozhovor je k poslechu v našem audioarchivu.

autoři: Jana Kudyvejsová , baj
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.