Jak přizpůsobit zahradu oteplování klimatu? Alfou a omegou je u zahrádkaření organická hmota v půdě

Miroslava Dostálová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Prvním takovým základem, přímo alfou a omegou, je při zahrádkaření organická hmota v půdě. Protože bez ní není půda schopna vodu zadržet. To znamená, že bychom měli kompostovat, a zarývat, pokud se nám poštěstí a budeme mít k dispozici chlévskou mrvu, budeme každých 3 až 5 let. Nebo také trus drobných domácích zvířat, třeba drůbeže, je také dobré zarýt do půdy.

Pokud jsme nuceni použít vodovodní vodu, tak je důležité ji nechat odstát, aby z ní vyprchal chlór. A kromě toho se voda také předehřeje.
Miroslava Dostálová, územní sdružení Svazu zahrádkářů v Hradci Králové

Kdo nemá štěstí ani na jedno, tak pak použije zelené hnojení. Tedy veškerý takzvaný odpad ze zahrady, všechny natě, na podzim zaryje do půdy. To nám tam také organickou hmotu dodá. Tady je ale nutné upozornit, že tam nedáváme kvetoucí plevele, protože i v zemi mohou dojít a vytvořit semena. A pochopitelně rostliny se semeny také nepatří do zeleného hnojení.

Čtěte také

I rostliny mohou v létě trpět úpalem nebo úžehem. Posekanou trávu nevyhazujte, nastelte ji na záhony

Jaké platí zásady péče o zahrádku a pěstování zeleniny v extrémně teplém počasí?
Konkrétně u zeleniny mnoho vody neušetříme. Zelenina je nejnáročnější na zálivku z celé zahrady. Ale budeme se snažit zalévat alespoň tak, aby všechny rostliny veškerou vodu, kterou do půdy dodáme, využily. Aby se zbytečně neodpařovala do vzduchu.

Můžeme tedy buď zalévat večer nebo brzy ráno. Já upřednostňuji zálivku ráno, protože zem se v noci ochladí a rostliny tak neutrpí při zalévání tepelný šok. Je to lepší než večer, kdy je zem rozpálená. A vydatně zaléváme, nekropíme pouze po povrchu.

Když tedy zalijeme celý půdní profil, kam sahají kořeny rostlin, tak tam se přeci jen voda nějakou dobu udrží. Když jen pokropíme povrch, velice rychle se voda odpaří. A především se budeme snažit využívat dešťovou vodu. To znamená, že ji chytáme do barelů. Protože to je úplně nejlepší zálivková voda.

Voda při zálivce nesmí být studená. Některé rostliny, jsou na to velmi citlivé. Zvláště paprika je na chlad a průvan velice choulostivá.
Miroslava Dostálová, územní sdružení Svazu zahrádkářů v Hradci Králové

Pokud jsme nuceni použít vodovodní vodu, tam už je to trochu složitější. Protože je v ní jednak chlór, který většina rostlin netoleruje. Proto je velmi důležité nechat takovou vodu odstát, aby z ní chlór vyprchal. A kromě toho se tak voda také předehřeje, že potom nebude při zálivce tak studená.

Další důležitou záležitostí je okopávka

Okopávku nesmíme podceňovat. Okopávat bychom měli vždy po nějakém větším dešti, jak jen trochu povrch země oschne. Protože tím pádem se přeruší kapiláry v půdě a nedochází k odpařování vlhkosti ze zeminy. Vláha, která spadla za deště, přeci jen nějakou dobu v půdě zůstane.

Čtěte také

Správně zalít se musí umět. Není to jen tak, že něco vezmu a kytce naliju, říká zahradník Hlubocký

Kolik tedy vody na zálivku použít? Například rajčata zalévat jednou za několik dní a více, nebo častěji a méně?
V tom je samozřejmě podstatný rozdíl. Pravidelnou a vydatnou závlahu, to ale neznamená, že půdu přemokříme a rozbahníme, potřebují okurky, cukety, dýně a samozřejmě i kořenová, košťálová i listová zelenina. Protože pokud bychom nezalévali pravidelně, tak pak dochází k praskání kořenů mrkve, petržele i celeru.

Nejlépe, když si vždy uděláme zkoušku a takových 10 nebo 15 centimetrů vyhrábneme zeminu a podíváme se, jak je půdní profil provlhčený.

Čtěte také

Zahradníci se musí vždy domluvit na počasí se svatým Petrem, usmívá se zahradní rádce Hlubocký

Opak ovšem platí u některých rostlin, plodové zeleniny, jako jsou právě papriky a rajčata. Tam naopak potřebujeme střídat období vlhka a sucha. Takže zase zavlažíme celý půdní profil a takto zaléváme po dobu asi jednoho týdne. (7-10 dní) A potom zase stejnou dobu necháme půdu vyschnout.

Tam je zapotřebí, aby se ke kořenům dostal vzduch. Protože jinak začínají odumírat konečky jejich kořenů. A voda při zálivce nesmí být studená. Některé rostliny, zejména fazole, paprika a okurka jsou na to velmi citlivé. Zvláště paprika je na jakýkoliv chlad a průvan velice choulostivá.

Celou zahrádkářskou radioporadnu s Miroslavou Dostálovou z územního sdružení Svazu zahrádkářů v Hradci Králové si můžete poslechnout v našem audioarchivu.