Sladká první republika. Fascinující cesta za objevem nevšedních, netradičních a zapomenutých receptů
Teď váš čeká povídání o období první republiky. Pozvání do studia přijala odbornice na životní styl, Kristina Šemberová, novinářka a znalkyně období vzniku samostatného Československa. Také žena, která edituje například kuchařky Zdeňku Pohlreichovi a podílí se na mnoha projektech souvisejících nejen s jídlem.
Založila dokonce tradici pečení prvorepublikových retro dortů. Připomínáme si vznik samostatného Československa, jak tento den prožíváte? A co pro vás znamená?
Vždy si uvědomuji velkou vděčnost a neskonalou pokoru k minulosti. Když si představíme, že první republika trvala pouhých 20 let, a přesto se za tu dobu objevilo neuvěřitelné množství nových staveb, nové architektonické směry, zajímavá umělecká díla, světová literatura. A ke sklonku První světové války si velice málo lidí vysnilo, že by mohlo vzniknout samostatné Československo, v mžiku se to stalo a všichni na to museli reagovat. Je potřeba si uvědomit, že jsme byli dlouho součástí Rakouska Uherska a Praha nebyla hlavní město. Najednou se musela během chvíle vybudovat infrastrukturu pro celou politickou reprezentaci, pro zahraniční firmy, pro hosty, pro diplomaty. A zvládlo se to obdivuhodně. Během krátké chvíle v Praze vyrostla spousta skvělých hotelů a restaurací a proměnil se životní styl mnoha lidem.
Čerpala jsem z prvorepublikových kuchařek a v tehdejších časopisech vycházely recepty. Řekla jsem si, že to nesmí být zapomenuto.
Kristina Šemberová, novinářka a znalkyně období vzniku samostatného Československa
Chtěla byste v té době žít?
Kdybych byla třeba manželka továrníka, tak asi ano.
Čtěte také
Kuchařka Sladká první republika, kterou máte před sebou, je vyústěním mnohaletého výzkumu, který jste provedla při vašem studiu na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Proč jste si vybrala právě toto období?
Studovala jsem žurnalistiku a mediální studia a přitom jsem už psala o jídle, teď už to bude tak 15 let. A šéfkuchaři zničehonic začali objevovat českou kuchyni a odkazovali se na to, jak vaří českou kuchyni podle babičky. Dost mi vrtalo hlavou, jak to můžou vědět, když nikde česká kuchyně není sepsaná a vlastně neexistuje historie české kuchyně. Tak jsem si řekla, že to je skvělý námět na výzkum. Tak jsme s tím přišla nadšeně do školy. A domluvili jsme se, že by bylo zajímavé zjistit, jak tehdejší noviny a časopisy pro ženy, kterých vycházelo překvapivě hodně, byly to stovky titulů za první republiky, psaly o jídle. A ukázalo se to jako fascinující cesta, při které jsem objevila spoustu zajímavých, nevšedních, netradičních a zapomenutých receptů. Přišlo mi to jako strašná škoda. A největší rozdíl byl v právě ve sladkostech, tak proto vznikla kuchařka Sladká první republika.
Vy jste ale prý našla i recepty po své babičce a čerpala jste i z jejích vědomostí?
Přesně tak. Měla jsem štěstí, že jsem objevila pár ručně psaných sešitků. Pak jsem hodně čerpala z prvorepublikových kuchařek a hlavně v tehdejších novinách a časopisech vycházely recepty a jídelníčky na týden. Tak jsem to všechno zkoušela a tak jsem zjistila, jak to dobře chutnalo. Řekla jsem si, že tohle nesmí být zase zapomenuto.
Čtěte také
Kdybyste si měla vybrat jednu osobnost z období první republiky, která vás nejvíce inspiruje, kdo by to byl a proč?
To je obzvlášť obtížné, protože těch osobností bylo mnoho. Ale kdybych měla zabruslit do svého oboru, tak bych vybrala Anuši Kejřovou, což byla výjimečná žena. V roce 1905 vydala úspornou kuchařku, která se ihned stala bestsellerem, protože srozumitelně, prakticky a velice podrobně popisovala nejen recepty, ale i úpravu pokrmů. A jak si zorganizovat čas v kuchyni a v domácnosti. Už v roce 1928 se tato kniha dočkala osmého vydání. Takže to byl opravdový bestseller. A pak ona také zanechala stopu i v Hradci Králové, kde učila na dívčím lyceu vaření a péči o domácnost. V tehdejší době bylo velice obvyklé, že na dívčích školách byly kurzy vaření a péče o děti, protože ženy nejenže vařily, ale často držely i kasu a vedly hospodářství rodiny. Anuše také napsala Úspornou kuchařku: Zlatou knihu malé domácnosti a co je ještě nejzajímavější, napsala i polovegetariánskou kuchařku, kdy bylo mnoho vegetariánských receptů, což bylo na tehdejší dobu poměrně unikátní. Pokračování. Česká vegetariánská kuchařka Anuše Kejřové pak vydal a dopsal její manžel, protože ona mezitím zemřela.
Celý rozhovor Pavly Kindernayové s Kristinou Šemberovou nejen o krásách a tajemstvích první republiky si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
Související
-
Trošku kronikařím i doma a vznikla kniha receptů Rodinné poklady, směje se kronikářka Jitka Kolářová
Představíme vám novou knížku s názvem Rodinné poklady. Autorkou je českoskalická rodačka a tamní kronikářka Jitka Kolářová. Knih je plná báječných rodinných receptů.
-
Obešla sousedy, dala dohromady recepty a narodil se Mokerský receptář. Kuchařkou si splnila sen
Dnes si budeme v Českém rozhlase Hradec Králové povídat nejen o zajímavých kuchařských receptech, ale určitě také o jídle. Představíme vám novou knížku Mokerský receptář.
-
Slívy, kadlátka, trnky. Pro staré rodinné „švestkové" recepty a rady jsme se vydali do Krkonoš
Jako přírodní lék jsou švestky k nezaplacení - poradí si s hydratací organismu, redukční dietou, trávením, psychikou i dnou. Ale nejlepší jsou v láhvi a v kuchyni!
Nejnovější zprávy
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka