Slívy, kadlátka, trnky. Pro staré rodinné „švestkové" recepty a rady jsme se vydali do Krkonoš
Jako přírodní lék jsou švestky k nezaplacení - poradí si s hydratací organismu, prevencí rakoviny, redukční dietou, trávením, psychikou i dnou. Ale nejlepší jsou v láhvi a v kuchyni!
Čtěte také
A protože právě teď je ten nejlepší švestkový čas, zašla si redaktorka Eliška Pilařová pro pár osvědčených starých receptů za ovocnářkou Ludmilou Harčaríkovou do vrchlabské klášterní zahrady.
Letos se dá říct, že je švestkový rok.
„Všichni mají radost a těší se, až naplní švestkami sudy. Na kořaličku."
Ale i čerstvé ovoce se dalo, za našich babiček, dobře uchovat. Většinou zejména jablíčka zůstala do Vánoc čerstvá. Ale jak to bylo se švestkami?
„Tatínek vzpomínal, že natrhali zdravé švestky do třešňáčku, to je takový menší proutěný košíček. Ten pověsili nad studnu a švestky vydržely krásné a čerstvé. Měli je potom na Vánoce na stůl jako mls."
Vím, že máte jeden starý, rodinný recept, jak uchovat švestky skoro čerstvé.
„To dělala moje babička, švestky v peřinách. Do pětilitrové lahve se naskládají hezké, pravé švestky. Potom se uvaří cukrový roztok, nalije se na švestky, nechá se to pět minut odstát. Potom se sleje, pořádně se rozehřeje a ten vařící roztok se znovu nalije na švestky. Lahev ovázaná celofánem se dá do peřin, kde pomalu chladne. Potom se dalo z lahve odebírat ovoce průběžně do buchet nebo do slíváků."
Co to jsou ony slíváky?
„Východočeši budou určitě vědět o co se jedná. To jsou na plechu dané, zabalené buchtičky nebo ranečky se švestkami. Ale jsou pečené jednotlivě. A když se vytáhnou z trouby, tak se buď potřou máslem nebo vajíčkem."
Čtěte také
„A ještě zůstaneme na chvilku v kuchyni. Nesmíme zapomenout na metýnky. Kynuté těsto se dá na plech, na těsto se hezky naskládají švestky vedle sebe a posype se vše drobenkou."
A v Orlických horách se přidával ještě mák. To byla metýnka!
„Na Hořicku jsou metýnky zase koláče pečené na plechu bez ohledu na nádivku. Takže mohou být metýnky švestkové, třešňové, makové, povidlové, s jablečnými povidly. A pozná se, odkud kdo pochází. Protože v Podkrkonoší je běžné ovocné stromoví. Takže tady se pečou buchty a metýnky s ovocem. Ale jen kousíček odtud, v Polabí, se zase dělají řepánky, z cukrové řepy. Na horách už ale byla řepě zima, ovoci nikoliv, to tady máme," usmívá se Ludmila Harčaríková.
Související
-
Koláč z drobenkového těsta s mákem, tvarohem a švestkami (od...
Na 1 dortovou formu potřebujete: 250 g špaldové mouky (můžete použít i polohrubou), 1 prášek do pečiva, 2 lžíce cukru, 1 vanilkový cukr, 100 g změklého másla, 2 žlo...
-
Nářečí se podobá reliéfu krajiny. Kde se začínají zvedat hory po okrajích Čech, tam nářečí zůstává
Dnes je s námi v rozhlasovém studiu naše krkonošská redaktorka, milá kolegyně a spolupracovnice Eliška Pilařová. Budeme se spolu povídat o krkonošském nářečí.
-
Krkonošské poudačky - nářečí jako řemen. Přiďte pobejt!
Toto krásné krkonošské pozvání jsme si dovolili vypůjčit k našemu kvízu. Co je vlastně nářečí? Je to nespisovný jazykový útvar užívaný pouze mluvčími.
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor


Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.