Pocit tupých a oteklých prstů = příznaky syndromu karpálního tunelu. Jaké jsou rady fyzioterapeuta?

Jak se syndrom karpálního tunelu projevuje? A jsou ohroženi i lidé, kteří vykonávají nějakou manuální práci?
Určitě. Většinou to jsou lidé, kteří hodně pracují v kanceláři, hodně pracují s počítačovou myší, s klávesnicí nebo jsou to třeba naopak dělnické profese pracující s nějakým vibračním přístrojem. Vibrace se přenáší na ruce a potom už dochází k postižení nervu.

Filip Mráz ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Radka Šubrtová, Český rozhlas

Takže dlouhodobé jednorázové manuální přetěžování horní končetiny v oblasti zápěstí a svalu ruky může vést k tomu, že se karpální tunel stáhne a tlačí na nerv.

Dlouhodobé jednorázové přetěžování horní končetiny v oblasti zápěstí může vést ke stažení karpálního tunelu a tlaku na nerv.
Filip Mráz, fyzioterapeut

Je to tedy onemocnění rukou, které potom dělá potíže i při drobné motorice. Jsou to bolesti či brnění. Čím tam tedy vznikne one útlak?
Když dochází k dlouhodobému přetěžování svalů předloktí, zápěstí a ruky, tak dochází k tomu, že ten nerv, který je v onom karpálním tunelu, tak v důsledku nabývání objemu těch šlach, které pak mohou nerv přitlačit, to utlačí cévy, které nerv zásobují a dochází k otoku nervu.

Čtěte také

Neřešený tenisový loket může vést k tomu, že začne bolet celý člověk. Jaké jsou rady fyzioterapeuta?

Tím pádem ještě více dochází k útlaku nervu a potom už nastává ono mravenčení a bolesti prstů.

Existují nějaké příznaky, které nás mohou varovat, že se v ruce něco děje?
První takové známky jsou, že lidé, kteří začínají mít problém s karpálním tunelem, se ráno probudí a mají pocit tupých a oteklých rukou a prstů. I když tam není žádný zjevný otok, tak jsou to první příznaky. Někdy to může spontánně vymizet, jindy se to naopak může zhoršovat.

Už jsou tam noční parestezie, neboli mravenčení, které k ránu člověka probudí. Protřepe si ruku a ono to většinou pomůže. Pak v dalším stadiu už to jsou i denní klidové bolesti a v nejtěžším stadiu syndromu karpálního tunelu vás to může omezovat při drobných a jemných motorických úkonech.

V první fázi většinou stačí, když člověk sníží onu pohybovou aktivitu, která mu to zhoršuje. A dá se pořídit mnoho vychytávek.
Filip Mráz, fyzioterapeut

Může vzniknout tzv. žlábek díky atrofii svalů palce a potom už to je určitě indikace pro operaci.

Čtěte také

Počítačová nemoc. Před syndromem karpálního tunelu se braňte protahováním šlach v zápěstí

Jde s tím dělat něco už v té rané fázi? Myslím nějaké cvičení, rehabilitace, protahování, mačkání antistresových míčků a podobně?
Určitě. V té první fázi většinou stačí, když člověk sníží onu pohybovou aktivitu, která mu to zhoršuje. Ať už je to třeba šroubování nebo práce s vibračními přístroji, ale i v kancelářském prostředí, když se upraví pozici židle, klávesnice a myši, aby zápěstí bylo v neutrálním postavení a neláme se do jednoho či druhého směru.

Existují také měkké ortézy, které mohou pacienti nosit na noc, aby ruku drželi právě ve středním postavení zápěstí, dají se pořídit ergonomické myši, takže takových vychytávek ze začátku několik být může.

Ale samozřejmě pokud ten člověk takovou aktivitu opravdu musí při svém zaměstnání dělat každý den, tak může dělat cokoliv a stejně se to většinou zhoršuje. Někdy tak stačí navštívit rehabilitaci, naučit se pár cviků, jak s tím pracovat, zjistit, co při práci dělá třeba špatně, jak sedí, jak má nastavenou židli, myš a počítač.

Vše se dá upravit a i tohle může pomoci. Potom v těch horších fázích už se musí přistoupit i k různým manuálním technikám, mobilizaci drobných kostí zápěstí, aby se zmínil tlak šlach na nerv v karpálním tunelu.

Celou radioporadnu s fyzioterapeutem Filipem Mrázem týkající se tzv. syndromu karpálního tunelu si můžete poslechnout v našem audioarchivu.