Kotlety můžete upravit na mnoho způsobů. Zkuste je na paprice se žampióny, ochutnáte velkou lahůdku

Vepřová kotleta je chuťově výborné, přitom relativně levné maso. Zatímco k večeři, kterou připravujete v týdnu, člověk hledá inspiraci v receptech, které jsou co nejrychlejší, u víkendového oběda si rád pochutná. 

A kotlety připravené na paprice se žampióny jsou skvělým skloubením obojího - nedají moc práce, takže je zvládnete udělat i přes týden, a přitom jimi neurazíte žádného milovníka dobrého jídla.

Suroviny:
4 vepřové kotlety, 2 lžíce řepkového oleje, 2 cibule, 250 ml hovězího vývaru, 200 g slaniny, 300 g žampiónů, mletá sladká paprika, hladká mouka, hladkolistá petržel, sůl

Postup:
Kotlety zlehka nařízneme po krajích, potřeme olejem a zprudka je v hrnci opečeme z obou stran, aby se maso zatáhlo. Pak maso osolíme a vyjmeme.
Cibuli nakrájíme nadrobno, slaninu na kostičky, vsypeme do prázdného hrnce a orestujeme doměkka. Žampiony očistíme a nakrájíme na větší kousky.
Přidáme do hrnce, osolíme a dusíme až houby mírně změknou.
Pak přisypeme mletou papriku, promícháme a vrátíme maso do hrnce.
Podlijeme vývarem, přiklopíme pokličkou a vaříme na středním stupni zhruba 30-40 minut doměkka.
Ve smetaně rozmícháme mouku, vylijeme ji k masu, promícháme a povaříme.
Podáváme s dušenou rýží, posypané nadrobno nasekanou petrželkou.

Kotleta (z francouzského côtelette, tedy „žebírko“, to původem z francouzského côte, resp. latinského costa, tedy „bok“, „žebro“) je plátek masa z boku zvířete poblíž páteře, zpravidla s kostí. Kotleta může být vepřová, telecí, jehněčí, řidčeji hovězí.

Kotleta je chuťově výborné, přitom relativně levné maso (ilustrační foto)
autor: KAB

Související

Nejnovější recepty

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.