Jestli jsou snídaňové cereálie opravdu zdravé rozhoduje množství tuku a cukru, ale třeba i soli

Ing. Hana Střítecká z Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany a ředitelka spolku Fér potravina hovoří v naší radioporadně na téma: test cereálií.

Ing. Hana Střítecká, DiS., Ph.D.

Nutriční terapeutka, chemická technoložka, vysokoškolská pedagožka z Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany a ředitelka spolku Fér potravina. Ve své praxi se snaží zvyšovat povědomí běžné populace o problémech spojených s obezitou, technologických postupech výroby potravin a orientováním se v jejich nabídce.

Cereálie jsou oblíbené u dospělých i dětí. U dospělých pro rychlou přípravu, dětmi pro tvar, barvu i chuť. Jsou však pro nás skutečně zdravým startem do nového dne?

Velmi záleží na typu obiloviny, formě zpracování, způsobu podávání a v neposledním i v množství. Některé z uvedeného vede k až překvapivému množství tuku a cukru, ale třeba i soli. Jak je to tedy je s jejich výživovou hodnotou a měly by se cereálie považovat za plnohodnotnou potravinu nebo sladkost?

Dnes cereálie koupíte v každém supermarketu

Na trhu je ale mnoho druhů a je třeba si umět správně vybrat. První by asi měl být výběr formy - zda jen obyčejné vločky, nebo více zpracované jako sypané nebo zapečené müsli nebo už přímo nějak tvarované a pufované výrobky.

Čtěte také

Jarní únava a jak na ni? Co do jídelníčku zařadit a co naopak vyřadit? Nezapomínat na pitný režim

Zde by měla být snaha vybrat ty co nejméně opracovávané - tedy vločky, kde se zrna dané obiloviny jen napaří a rozlisují. Bohužel, ty ne všem úplně chutnají.

Další na co bychom se měli zaměřit, je obilovina, ze které jsou snídaňové cereálie vyrobeny. U vloček asi všichni známe ty ovesné, ale dají se koupit i rýžové nebo pohankové, ale třeba i quinnové nebo amarantové. Některé jsou bohatší na tuk, jiné na sacharidy a quinoa a amarant mají i poměrně vysoký podíl bílkovin.

No a pak nastupuje už potřeba číst etikety a sami musíme zvážit, kolik sacharidů a jednoduchých cukrů, potažmo soli chceme přijmout. Snaha by měla být vybírat si takové výrobky, které nebudou doslazovány a „sladkost" bude dána jen přirozeně se vyskytujícími cukry z obilovin nebo třeba přidaného sušeného ovoce.

Čtěte také

Nečekejte, že tablety a nápoje zhubnou za vás. K přípravkům na hubnutí musíte přidat také pohyb

Jakékoli použité sladidlo, ať už je to cukr, med nebo mylně používané označení zdravější varianta slazení, pořád se bavíme o volném cukru.

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) bychom měli příjem volných cukrů snížit na méně než 5 % z celkového denního energetického příjmu - to se rovná přibližně 25 gramům (6 čajovým lžičkám). Děti do 2 let by pak neměli přidaný cukr mít vůbec.

V České republice nejsou podrobné statistiky příjmu přidaných nebo volných cukrů. Nicméně Český statistický úřad (ČSÚ) pravidelně zveřejňuje statistiky spotřeby potravin a po přepočtu na denní příjem se pohybujeme někde kolem 23 čajových lžiček denně.

Tady nám pak pomůže, když je na obale napsáno výživové tvrzení BEZ přidaného cukru. A naštěstí se tyto výrobky na trhu objevují.

I ve sladkých cereáliích se objevuje sůl?

Podobně jako limit cukru, je stanoven i denní limit soli. Tam jsme u dospělých na 6g a u dětí 4-6 let 3g a 6-10 let 4g. No, a když si vezmete, že ve 100g snídaňových cereálií je v průměru 0,5g , ale někdy až 2g, tak pak už je to poměrně velký zdroj soli v našem jídelníčku. To se ale týká cereálií zpracovaných - ne jen obyčejných vloček.

Čtěte také

Jsou pro nás opravdu bio jogurty to pravé? Zkuste se zeptat aplikace FÉR POTRAVINA

Ale abychom nebyli jen v negativech. Samozřejmě dobře zvolené cereálie jsou zdrojem vitamínu skupiny B, betaglukanů, vlákniny, ale třeba i nehemové železo nebo zinek. A tedy mají pozitivní dopad na náš kardiovaskulární aparát, střeva případně i třeba na hladinu krevních lipidů.

Ty více technologicky upravované, zejména ty pro děti jsou fortifikovány některými minerálními látkami a vitamíny. Nicméně tohle by nemělo být kritériem výběru, skutečně je potřeba se vždy podívat zda a čím jsou doslazovány, dobarvovány, ochucovány a až poté by nás měla zajímat případná fortifikace.

Lepší nutriční profil pak snídaňovým cereáliím ještě dodá kombinace s jogurtem, mlékem, případně dalšími oříšky a semínky.

Nesmíme zapomenout na množství

I sebezdravější potravina, je-li konzumována moc často a ve větším než potřebném množství, tak zdravou přestává být.

V roce 2020 v rámci mezinárodního projektu Food PRO bylo zjištěno, že cereálie k snídani jsou skutečně oblíbené. Vyhrálo müsli s ovocem (54 %) nebo čokoládou (43 %). Moc pozadu nebyla ani ovesná kaše. Bohužel ale cca v 1/3 se objevily i ty ne zcela ideální formy.

Podle příchuti vyhrává čokoláda, ale speciálně u této příchuti většina výrobků jsou právě v té ne zcela optimální formě - tedy zejména kuličky a největšími konzumenty této formy i příchutě jsou děti. Při rozhodování drtivé většiny respondentů hrála významnou roli reklama.

Čtěte také

Je zajímavé, že většina lidí hlásících se k veganství či vegetariánství žije ve městech

A jak je to se čtením etiket? Posuďte sami. 13 % uvedlo, že je nečte vůbec, 43 % je čte pokaždé a 44 % alespoň občas. Více než polovina (60 %) sleduje uvedený obsah cukru, což je dobře, ale příliš to ke snížení prodeje slazených cereálií nevede.

Zajímavý je i druhý výzkum ohledně snídaňových cereálií a to - jak velkou porci si dáváme a jakou doporučuje výrobce. Obvykle doporučovaná porce na obalech cereálií je 30 gramů, což činí zhruba 5-6 polévkových lžic. Výsledky nebyly až příliš překvapivé: pouze 14 % respondentů se doporučením řídí, 11 % procent konzumuje ještě menší porce.

Naopak 41 % připadá taková porce příliš malá a snídaňových cereálií běžně spořádají na posezení více. Tato skutečnost je ve světle problému obezity a nadměrného příjmu volných cukrů celkem problematická.

Celou radioporadnu s Ing. Hanou Stříteckou si můžete poslechnout v našem audio-archivu: