Jaký je rozdíl mezi leukémií akutní a chronickou? MUDr. Pavel Žák vše vysvětlil v naší radioporadně

Pojďme si na úvod říci, co to vlastně leukémie je.
Když se podíváme do historie, tak řecké slovo leukos vyjadřuje tzv. zbělání. Dříve se leukémie nazývala bělokrevnost, kdy velký počet bílých krvinek měnil barvu krve, kdy se z červené stává taková bělejší, světlejší. Ale dnes samozřejmě akutní leukémie jako taková zahrnuje mnoho typů, subtypů a druhů leukémií. A každá má jinou prognózu, trochu se liší i léčbou.

Máme v posledních letech poměrně dobré možnosti, jak zkoumat genetické změny, které některé leukémie provázejí a jsou pro ně typické.
Prof. MUDr. Pavel Žák, Ph.D., přednosta hematologické kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové

Takže nelze mluvit o této maligní nemoci jako o jednom onemocnění, ale skutečně je třeba se dívat na konkrétní typ. A k tomu konkrétnímu typu se vztahuje jak léčba, tak i prognóza onoho onemocnění.

Jak jste zmínil, typů leukémie je opravdu mnoho. Ovšem když si člověk vyslechne diagnózu, máte leukémii, tak strhne.

Čtěte také

Desítky policistů vstoupily do registru dárců kostní dřeně. Syn jejich kolegy má leukémii

Máme zhruba dvě skupiny leukémii, jedna je tzv. akutní, protože ten průběh je rychlý. A druhá je chronická, kde je ten průběh pomalejší. Ale zůstává pravdou, že pokud onu akutní leukémii nedokážeme rychle zachytit a diagnostikovat, tak se nám pacient dostává velmi záhy do problematické situace, kdy mohou některé orgány selhávat.

U chronické leukémie tomu tak není, ta se často může zachytit náhodně při nějakém vyšetření, nebo na sebe začne postupně upozorňovat nějakými mírnými projevy.

Jaké jsou ty projevy?
Poznáme to. Například takovým typickým příkladem může být chronická lymfatická leukémie, kdy dochází ke zmnožení zralých lymfatických buněk a u těchto pacientů se mohou objevovat například častěji některé infekce, hlavně virové opary, pásové opary, objevuje se častější sklon k infekčním komplikacím.

Čtěte také

Onemocnění krve a mnohočetný myelom. Choroba kostní dřeně, která vyžaduje dlouhodobou léčbu

A samozřejmě s postupem času se mohou objevovat i projevy selhávání krvetvorby, především to, že ti pacienti můžou mít anémii, mohou být chudokrevní, mohou být unavení, hůře tolerují námahu nebo se objeví například zvětšení některých uzlin.

Zvláště u těch akutních leukémií dochází k selhání krvetvorby velmi záhy, kdy pacienti obvykle krvácí, protože nemají krevní destičky nebo prodělávají nějakou infekci.

U chronických leukémií, je potřeba se například doptat na věci z minulosti. A pak si to člověk pospojuje, že už třeba před čtvrt rokem se objevily tlakové bolesti v levém podžebří, tam může být zvětšená slezina. Většina lidí to dlouho nevnímá.

Nebo jsou to opary, které se objevují v dutině ústní nebo na rtech a opět to člověk nevnímá, přisuzuje to stavu, že je zrovna nějaký oslabený. A teprve, když se objeví nějaký závažnější příznak, jako je třeba zvětšená uzlina, která stále roste, tak se začneme zajímat, co se vlastně děje.

Čtěte také

Když krev volá o pomoc. Nemoci krve vám mohou navždy změnit život, říká MUDr. Petra Bělohlávková

Četla jsem i o modřinách, co je na tom pravdy?
Většinou u pacientů, kteří mají leukémii a nemají produkci krevních destiček, tak se objeví krvácení, spíše takové tečky. Častěji krvácí třeba okolo dásní při čištění zubů nebo se jim může spouštět krev z nosu, to je takový typičtější projev.

Modřiny jsou většinou projevem poruchy hemostatických mechanismů a ty provázejí jen některé typy leukémií. Nebo se objevují, když pacienti současně berou některé léky, které mají protisrážlivý účinek z důvodu jiné choroby.

Ví se, co způsobuje leukémii?
Ano. My máme v posledních letech poměrně dobré možnosti, jak zkoumat genetické změny, které některé leukémie provází a jsou pro ně typické. Takže je umíme zachytit. Druhá věc je, že v podstatě se stárnutím lidí dochází k tomu, že se v našem genomu kumulují drobné změny, odchylky, které potom mohou startovat celý proces leukémie.

Čtěte také

Hematolog Pavel Žák: Krev je nositelkou informací, díky nimž pak léčíme obrovské spektrum chorob

Takže spouštěč je známý?
My víme, že některé chemické látky a vlivy mohou přímo tohle onemocnění spouštět. Víme, že některé viry to dělají, ale v konkrétním případě většinou nejsme schopni říct, ano, tento virus nebo tato situace vedla ke spuštění nemoci. Stoprocentně to říci nejsme schopni.

Většinou nejsme schopni úplně přesně dohledat, co se stalo. Ale v některých situacích, kdybychom dobře vyšetřili genom toho pacienta a jeho rodiny, tak tam můžeme najít nějaké věci, které oslabují kvalitu genomu a tito pacienti inklinují k onkologickým chorobám.

Proto dnes děláme tzv. čipy, kdy v podstatě vyšetřujeme desítky genetických změn a ono nám to z toho vypadává, že tam nějaké změny nahrávají k nestabilitě a rozvoji tohoto procesu.

Celou radioporadnu s prof. MUDr. Pavlem Žákem, Ph.D. ohledně problematiky leukémie si můžete poslechnout v našem audioarchivu.