Hematolog Pavel Žák: Krev je nositelkou informací, díky nimž pak léčíme obrovské spektrum chorob

V medicíně sledujeme překotný vývoj, každý rok přibývají nové možnosti. Za posledních 15 let jsme se obrovsky posunuli vpřed.
Prof. MUDr. Pavel Žák, Ph.D., přednosta IV. interní hematologické kliniky FN HK

Proč jste si vybral krev jako svůj celoživotní obor v medicíně?
Původně jsem se chtěl věnovat kardiologii, ovšem to je takový lukrativní obor a zájemců bylo mnoho. Ale hlavně mě přesvědčila osoba, která nás učila na zdejší lékařské fakultě, pan profesor Chrobák, který mne při zkoušce a později při praxi výrazně ovlivnil a nasměroval.

Prof. MUDr. Pavel Žák ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Jakub Schmidt, Český rozhlas

Kdy se vůbec začala krev zkoumat? Kdy lidé přišli na to, že je krev prospěšná našemu zdraví?
O tom, že krev je významná, není potřeba nějak blíž mluvit. Kdysi jsem četl jednu irskou legendu, kde byla obrovská síla krve využita. To bylo ještě v časech, kdy se Irové snažili o sebeuvědomění národa a svého bojovníka, kterého chtěli ochránit, vykoupali v býčí krvi, která mu dodala sílu. Je to samozřejmě nadsázka, nicméně samotný výzkum krve přichází postupně s technologií. To znamená, ve chvíli, kdy se objevují sérologické metody a světelný mikroskop, tak se postupně zjišťuje, jaké elementy v sobě krev má, čím je důležitá. Je vidět vývoj od osmnáctého století, jak se upřesňuje a stanovuje, co krev a všechny orgány v lidském těle vlastně dělají.

Čtěte také

Co na vás prozradí vaše krev? Jako dárce krve, daruješ někomu život a to nejcennější co máš

Co vy přečtete z krevního obrazu o člověku?
Krev jako taková se skládá ze dvou elementů, to znamená z krvinek a krevních destiček. A tekutiny, ve které to vše plave. Tam se pohybují všechny materiály od lipidů, cukrů, biochemických věcí, ale také třeba kousků nukleové kyseliny. Tedy když se využije správná technologie, tak krev slouží nejen jako základní informace o stavu krvetvorného systému a funkce všech orgánů, ale můžeme se speciálními metodami podívat na infekce, na různé části nádorů, na metabolické choroby. Z krve se dá prakticky zjistit obrovské množství informací.

Čtěte také

Perinatální tkáně - poklad nebo biologický odpad? Proč je dobré mít uloženu pupečníkovou krev!

Vedete jedno ze sedmi specializovaných center v České republice, kde se zabýváte nemocemi krve, můžeme tedy říct trošičku o té historii tady hradecké kliniky?
V šedesátých letech minulého století se objevily osobnosti, které rozvinuly hematologii a především problematiku hemostázy a krvácivých chorob, jednalo se o profesora Mazáka, profesora Chrobáka a další, kteří na jejich práci navázali. Takový obrovský start nastal v roce 1997, kdy se postavilo velké centrum, které spojilo jednotlivá pracoviště do jednoho celku, který dnes reprezentuje naši hematologii. A pro posluchače jen bych rád, aby si uvědomili, že se jedná o komplexní pracoviště, které dělá laboratoř i kliniku, velké spektrum chorob zde léčíme.

Jakub Schmidt a Prof. MUDr. Pavel Žák ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Jakub Schmidt, Český rozhlas

Neodpustím si dotaz na červené víno. Protože se taky říká, že je dobré na červené krvinky?
Já si myslím, že červené víno je dobré, já ho mám rád. Je dobré ze dvou důvodů, má značné množství antioxidantů a tedy v rozumné míře je vhodné. Ovšem představa, že z něj dostaneme dostatek železa, je chybná, protože bohužel v tom víně je železo v takové formě, že se velmi obtížně vstřebává. Takže pokud někomu chybí železo, radji jej doporučujeme vstřebávat z masa.

Celý rozhovor s Prof. MUDr. Pavlem Žákem, přednostou IV. interní hematologické kliniky FN HK, mimo jiné také o problematice srážení krve a hematologické onkologii i autotransplantacích, si můžete poslechnout v našem audio-archivu: