Hodný nebo zlý cholesterol a naše strava. Pestrost je nutná pro zachování dobrého zdraví a kondice

21. prosinec 2021

Cholesterol je dobrý nebo zlý? A potřebujeme ho? Ano, určitě ho potřebujeme, zapojuje se do řady procesů v organismu. Je součástí buněčných membrán, některých hormonů, podílí se i na tvorbě vitamínu D, tvoří se z něj žlučové kyseliny, které pomáhají při vstřebání tuků. Prostě není toho málo. A pokud máme všechny frakce tak, jak mají být, tak je užitečný a problém není. 

Ing. Hana Střítecká z Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany a ředitelka spolku Fér potravina v naší radioporadně na téma: cholesterol a strava.

Ing. Hana Střítecká ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Ing. Hana Střítecká, DiS., Ph.D.

Nutriční terapeutka, chemická technoložka, vysokoškolská pedagožka z Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany a ředitelka spolku Fér potravina. Ve své praxi se snaží zvyšovat povědomí běžné populace o problémech spojených s obezitou, technologických postupech výroby potravin a orientováním se v jejich nabídce.

Asi všichni známe laické dělení cholesterolu na hodný a zlý. Opravdu velmi zjednodušeně lze říci, že „zlý" (LDL) má tendenci se ukládat na cévní stěny, když je ho hodně a tím přispívá k rozvoji aterosklerózy a kardiovaskulárních chorob.

Strava určitě nestačí ať už v prevenci nebo léčbě. Je potřeba ideálně nekouřit, příliš neholdovat alkoholu a hlavně se dostatečně hýbat.
Ing. Hana Střítecká, ředitelka spolku Fér potravina

Ten „hodný" (HDL) je pro změnu zodpovědný za vracení cholesterolu z tkání do jater k dalšímu využití a tedy působí jako prevence proti kardiovaskulárním nemocem.

Čtěte také

Hodnoty LDL by neměly přesáhnout hodnotu 5 mmol/l a nad 6,2 mmol/l (některá literatura uvádí až od 6,5) už jsou považovány i hodnoty skutečně rizikové. U HDL naopak chceme, abychom ho měli co nejvíce. Muži alespoň 1 mmol/l a ženy 1,2 mmol/l. No ale jak toho dosáhnout?

Cholesterol získáváme částečně ze stravy, ale částečně si ho i umíme tvořit sami. To, že máme případně vysokou hladinu toho zlého, způsobuje jednak náš životní styl (kouření, stres, nedostatek pohybu), ne úplně optimální strava, ale i genetika. A zejména ti s rodinnými predispozicemi by se měli snažit už od dětství naučit se, co je dobré jíst a co ne.

Čtěte také

Už úplně neplatí, tedy pokud již nemáme vysokou hladinu cholesterolu, že se musíme vyhýbat potravinám, kde cholesterol je. Ale musíme je doplňovat o ovoce, zeleninu a zdroje hrubé vlákniny. Proč? Protože vláknina v nich obsažená odvede z těla část žlučových kyselin, které se z cholesterolu tvoří, a ty se pak nemohou vrátit zpět do jater a musí se vytvořit nové.

Pokud jsem ale již nemocní a máme cholesterol, případně jiné lipidové frakce jako triglyceridy zvýšené, tak omezení zejména živočišných produktů už smysl má. Jedinou výjimkou jsou ryby, kde v jejich tuku sice cholesterol taky je, ale ostatní části tuku - zejména nenasycené mastné kyseliny typu omega 3 jsou pro kardiovaskulární zdraví velmi, ale opravdu velmi prospěšné.

Jaké potraviny cholesterol obsahují

Jsou to úplně všechny živočišné produkty obsahující tuk - tedy od mléčných výrobků, přes maso, uzeniny, ryby až po sádlo a lůj. Neznamená to, ale že tyto potraviny máme zcela vyřadit, jen omezit a vybírat si ty přirozeně méně tučné nebo volit kulinářskou úpravu tak abychom se části tuku zbavili a hlavně abychom ho nepřepalovali - tedy vařit, dusit, péct, ale rozhodně nesmažit.

Čtěte také

Maso ano, ale uzeniny ne apod. A zároveň mít vždy se zdrojem cholesterolu v jídle i něco co obsahuje vlákninu - tedy buď celozrnné obiloviny, luštěniny nebo ovoce a zeleninu.

Potom máme různé rostlinné látky např. polyfenoly, kde známým zástupcem je třeba resveratrol obsažený ve slupkách pecičkách červeného vína, rybízu, v borůvkách, ale třeba i kakau, nebo katechiny (epikatechin, gallokatechin, epigallokatechin) a ty najdeme v meruňkách, jablkách, čaji, kakau nebo opět v červeném víně.

Čtěte také

No a pak to jsou ještě i stanoly a steroly, s resp. fytosteroly - tedy ty opět obsažené v rostlinné stravě - oleje, obiloviny, ořechy. Dobrý je i lecitin, ten najdeme opět v rostlinných potravinách jako ořechy a semena (z potravin známe emulgátor sojový nebo slunečnicový lecitin), ale třeba i vaječný žloutek.

A určitě bychom neměly zapomenout na betaglukany, které pokud jsou v potravinách v dostatečném množství mají přiznané i tzv. zdravotní tvrzení, že snižují hladinu cholesterolu a ty najdeme třeba v hlívě ústřičné, ale třeba i v obyčejném chlebu.

Aplikace FÉR potravina je ke stažení zdarma v Google Play nebo App store.

Prostě opět se dostáváme ke klasickému, že pestrá strava, správě připravená ze základních ne příliš technologicky opracovaných surovin, bez polotovarů je zcela nezbytná pro zachování si dobrého zdraví a kondice.

A nutno ještě dodat, ale že jen strava určitě nestačí, ať už v prevenci nebo léčbě je potřeba ideálně nekouřit nebo omezit na minimum, příliš neholdovat alkoholu a hlavně se dostatečně hýbat!

Ing. Hana Střítecká a Pavla Kindernayová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Celou radioporadnu s Ing. Hanou Stříteckou si můžete poslechnout v našem audio-archivu:

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.