Srdce máme jedno. Klíčovou roli snížení rizika úmrtí při infarktu má včasné ošetření a další léčba

1. červen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Masáž srdce, oživování, resuscitace, záchrana života, infarkt, srdeční příhoda, ilustrační foto

Infarkt je nejčastější příčinou chronického srdečního selhání. Nemocných se srdečním selháním přibývá, podle odborníků je jich v České republice už okolo 300 tisíc. Pouze pravidelné návštěvy lékaře a dodržování správného životního režimu můžou snížit riziko infarktů a oddálit rozvoj chronického srdečního selhání.

Prof. MUDr. Radek Pudil, Ph.D. kardiolog, zástupce přednosty I. Interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové hovoří v naší radioporadně na téma: chronické srdeční selhání.

Když nás něco rozruší říkáme, že jsem zralí na infarkt. Co přesně postihne srdce při infarktu? Může se odehrát úplně bez příznaků? Je velká pravděpodobnost, že kdo jednou prodělá infarkt, už bude mít dlouhodobé potíže se srdcem?

Co je to chronické srdeční selhání

Srdeční selhání je nemoc, při které naše srdce nezvládá plnit základní funkci a dostávat do našeho těla dostatečné množství krve, která se tak hromadí na nesprávných místech.

Srdeční selhání má jak akutní, tak chronickou podobu. Ta chronická se rozvíjí postupně a srdce se snaží zvládnout veškeré nároky organismu. Je o to zrádnější, že příznaky se projevují postupně a řadu z nich si s nemocí srdce nemusíme spojit.

Co je největší riziko srdečního selhání?

Právě to, že se nemoc projevuje nenápadně a příznaky se zdánlivě nepojí se srdcem.

Elektrokardiogram znázorňující infarkt

Lidé trpící srdečním selháním často svádí příznaky nemoci na přibývající věk, špatnou kondici nebo na to, že přibrali. Přitom se jedná o závažné onemocnění, které vyžaduje lékařskou péči.

Příznaky srdečního selhání

Mezi příznaky, na které si dát pozor, patří dušnost, otoky nohou a břicha, únava, nadměrné bušení srdce, nechutenství, náhlý nárůst hmotnosti a časté močení v nočních hodinách.

Je zásadní příznaky srdečního selhání nepodceňovat, být v kontaktu se svým lékařem a informovat ho o změnách, které tělo po infarktu zažívá. Jen tak je možné včas odhalit nastupující chronické srdeční selhání a nasadit léčbu pro zachování kvality života.

Častou příčinou srdečního selhání je nedostatečná péče po infarktu, ve které hraje důležitou roli spolupráce pacientů a jejich aktivní přístup k následné léčbě.

Čtěte také

Infarkt je akutní a život ohrožující situace, kdy dojde k odumření části srdečního svalu. Vzniká náhlým uzavřením nebo výrazným zúžením věnčité tepny, která příslušnou oblast srdce zásobuje. To je po prodělaném infarktu oslabené a může se rozvinout tzv. chronické srdeční selhání.

Jeho příznaky jsou zprvu nenápadné, nastupují postupně a se srdcem si je nemusíme hned spojit. Lidé je běžně přisuzují špatné kondici nebo přibývajícímu věku, o to více v době pandemie. Často se na ně přijde až s první nutnou hospitalizací, kdy se srdce při akutním zhoršení může poškodit ještě více.

Včasné ošetření při infarktu a následná léčba hrají klíčovou roli ve snížení rizika úmrtí a dalších komplikací. Pro pacienty je důležité následné dodržování vhodné životosprávy a pravidelné užívání léků. V období pandemie roste množství lidí, kteří se bojí cesty k lékaři a tím ohrožují své zdraví. Problémem nejsou jen preventivní prohlídky, ale i větší počet přechozených infarktů, které srdce zásadně oslabují.

Čtěte také

Jaká je v současnosti v ČR situace? Kolik je přibližně pacientů s touto nemocí a jaký je trend ve vývoji počtu pacientů a jejich přístupu k léčbě?

Za posledních 20 let se počet hospitalizací u srdečního selhání až čtyřnásobně zvýšil. Nemocných se srdečním selháním přibývá, dle odborníků je jich v ČR už okolo 300-350 tisíc. Ještě před pěti lety byl počet pacientů trpících srdečním selháním odhadován na 200 tisíc.

Akutní zhoršení stavu s následnou hospitalizací jsou mnohdy zbytečná a srdce mohou výrazně poškodit. Dodržování doporučeného režimu je pro pacienty vhodnou cestou, jak se jim mohou vyhnout. Obzvláště v době pandemie na ně pacienti zapomínají.

Na co by pacienti se srdečním selháním neměli zapomínat?

Vedle pravidelných kontrol by měli pacienti po infarktu a s již diagnostikovaným srdečním selháním dodržovat režimová opatření. Ta totiž mohou oddálit další zhoršení zdravotního stavu a opakované hospitalizace.

Čtěte také

Mezi doporučená opatření se řadí užívání předepsaných léků, kontrola hladiny cholesterolu, abstinence od kouření a alkoholu a vyvážené stravování, se kterým se pojí i zdravá váha. Pacienti by měli probírat se svým lékařem všechny možnosti léčby a úpravy denního režimu, které mohou pomoci při srdečních obtížích.

Pacienti by měli také sledovat projevy svého onemocnění, prostřednictvím pravidelného měření krevního tlaku, váhy, obvodu pasu i končetin. Všechny tyto informace je pak dobré předat lékaři.

Pro kontrolu projevů onemocnění je vhodný např. dotazník kontroly příznaků volně dostupný na www.rukunasrdce.cz, který lze vzít s sebou při návštěvě lékaře.

prof. MUDr. Radek Pudil, Ph.D. ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Důležité je i najít si po domluvě s lékařem fyzickou aktivitu, která bude pacienta těšit i prospívat jeho zdraví. Zapomínat se nesmí ani na pravidelný odpočinek, sledování pitného režimu i příjmu soli.

Celou radioporadnu s Prof. MUDr. Radkem Pudilem, Ph.D. si můžete poslechnout v našem audio-archivu:

autoři: Jana Kudyvejsová , baj
Spustit audio

Související