Vysoký tlak je zákeřný v tom, že i když je hodně nebezpečný, nedává o sobě příliš vědět a nebolí

17. květen 2020

Neděle bude patřit vysokému krevnímu tlaku. Ne snad v tom smyslu, že by měla být plná stresu, ale připomínat si budeme Světový den hypertenze. Tedy onemocnění, které na první pohled člověka nijak neomezuje, ale přesto je životu nebezpečné. 

Čtěte také

O hodnotu svého krevního tlaku bychom se měli pravidelně zajímat, upozorňuje Radek Pudil, zástupce přednosty 1. interní kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové.
„Tak jako zná většina lidí svoji váhu, tak znát i hodnotu krevního tlaku je užitečné. Měli bychom vycházet vždy z klidové hodnoty. To znamená v klidu si sednout, deset až patnáct minut, a v klidu si změřit krevní tlak. Horní hranice normy za těchto podmínek je 140 systolického a 90 diastolického."

Řeč je o normě, říká Radek Pudil. S tím, že je vhodné, když je tlak zejména u mladších osob a diabetiků nižší, než zmíněná hranice.

Vyplatí se sledovat svůj krevní tlak

Pokud máme tlak vyšší, má naše tělo obvykle nějaký problém.
„V našem organismu se toho děje dost a děje se toho pravděpodobně už po dost dlouhou dobu. Tedy je to situace, kdy by si člověk měl říci, hele, teď bych se měl zastavit a zabránit změnám, které by tam vedly."

Čtěte také

Vysoký tlak je zákeřný v tom, že i když je hodně nebezpečný, nedává o sobě moc vědět, připomíná Radek Pudil.

„Člověk ony změny necítí. Ke změnám dochází v cévách, v mozkové tkáni a na srdíčku. To srdíčko může v budoucnu selhat, může mít člověk dříve infarkt myokardu. A samozřejmě ony cévy jsou tužší, mění se jejich vlastnosti."

A Radek Pudil hned doplňuje.
„Čili člověk by se v žádném případě neměl vystrašit, to by bylo naopak kontraproduktivní, ale měl by zpozornět. Měl by si říci, dobrá, musím něco udělat se svým životním režimem, eventuálně musím už začít brát léky."

prof. MUDr. Radek Pudil, Ph.D. ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Co pomůže tomu, abychom se nedostali mezi více než 60 procent lidí, kteří ve věku mezi 50 a 60 lety vysokým tlakem začnou trpět?

Především zdravý životní styl, pohyb, pestřejší jídelníček s menším množstvím soli a tuku a také správná léčba ostatních doprovodných onemocnění, jako je například cukrovka, vysvětluje Radek Pudil, zástupce přednosty 1. interní kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové.

autoři: Tomáš Lörincz , baj
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová