Prof. MUDr. Radek Pudil: Chronické srdeční selhání u nás ohrožuje každého pátého člověka nad 40 let

Kardiolog Prof. MUDr. Radek Pudil, Ph.D. hovoří v naší radioporadně o chronickém srdečním selhání.

Prof. MUDr. Radek Pudil, Ph.D.

Zástupce přednosty I. Interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové. Klinika poskytuje komplexní péči o nemocné s kardiovaskulárními chorobami. Vedle klinické práce je hlavní a nedílnou náplní pregraduální výuka v rámci Lékařské fakulty University Karlovy v Hradci Králové a je řešena i celá řada vědeckovýzkumných projektů.

Srdeční selhání má jak akutní, tak chronickou podobu. To znamená, že nemoc se rozvíjí postupně a srdce se snaží zvládnout veškeré nároky organismu. Chronický průběh nemoci je o to zrádnější, že příznaky se projevují postupně a řadu z nich si s nemocí srdce nespojíme.

Co je největším rizikem srdečního selhání?

Právě to, že se nemoc projevuje nenápadně a příznaky se zdánlivě nepojí se srdcem. Lidé trpící srdečním selháním často svádí příznaky nemoci na stáří nebo špatnou kondici nebo na to, že přibrali. Přitom se jedná o závažné onemocnění, které vyžaduje lékařskou péči.

Příznaky nemoci - řada z nich se srdcem zdánlivě nesouvisí

Nemocný může pociťovat dušnost a bude takzvaně lapat po dechu. Špatně se mu bude dýchat nejdříve během sportu a při větší námaze, kdy tělo potřebuje zvýšený příjem živin a kyslíku. Jak srdce postupně slábne, dochází k pocitům dušnosti i během dne.

Čtěte také

Když se za oteklými kotníky, skrývá srdce. Jde o typický příznak chronického srdečního selhání

Velmi často se nemocnému špatně dýchá vleže. Srdce totiž nezvládá pumpovat krev a ta se hromadí v různých částech těla, například na plicích, takže aby mohl klidně spát, musí si záda a hlavu podložit polštáři, čímž dojde k uvolnění dýchacích cest.

Krev se může hromadit v břišní dutině, proto pozorujeme zvětšení v pase. Klasickým projevem jsou také otoky kotníků a nohou Jelikož naše tělo v sobě zadržuje jak krev, tak vodu, dojde k náhlému nárůstu váhy, přestože často pociťujeme ztrátu chuti k jídlu, právě proto, že nahromaděná tekutina tlačí na orgány v břiše. To jsou příznaky, které můžeme přisuzovat stáří, typickým pacientům je kolem 65 let.

Čtěte také

Když srdce selže. Včasné odhalení potíží a léčba. Zásadní roli hraje váš životní styl

V případě srdečního selhání se snaží tělo s nemocí vyrovnat a zajistit všechny životně důležité funkce. Spuštěny jsou takzvané „kompenzační mechanismy", které tělu pomáhají zvládnout nároky organismu i navzdory tomu, že srdce trpí srdečním selháním. Jedním z kompenzačních mechanismů je rozvádění krve pouze životně důležitým orgánům na úkor svalů a dalších částí těla. To se projeví narůstající únavou.

Pokud bych to tedy celé shrnul, nejčastějšími příznaky jsou: pocit dušnosti, otoky nohou a kotníků, zvětšení pasu tedy břišní dutiny, nevysvětlitelná únava až malátnost, nárůst váhy, nechutenství, dalšími příznaky mohou být také nadměrné bušení srdce a častější frekvence močení v průběhu noci.

Kolik lidí trpí srdečním selháním a jaká je šance na vyléčení?

V České republice máme více jak 230 000 pacientů. To je velké číslo, avšak lidé o srdečním selhání příliš nevědí a často jej zaměňují za infarkt. Podle statistik se nemoc rozvine u 1 z 5 lidí nad 40 let.

Srdce a cévy (ilustrační foto)|foto: pixabay.com

Úplné vyléčení bohužel není možné, ale velmi důležitá je včasná diagnostika. Srdce pacienta musí být neustále kontrolováno, při nastavení vhodné léčby a režimových opatření však mohou žít pacienti plnohodnotným životem.

Co hraje důležitou roli při léčbě srdečního selhání?

Nedílnou součástí léčby srdečního selhání jsou režimová opatření. Jejich aktivní dodržování snižuje riziko další hospitalizace. Tato část léčby je plně v rukou pacientů, ale i jejich blízkých.

Čtěte také

Roste výskyt poruch srdečního rytmu, jakási „arytmická epidemie“. A sraženiny krve mohou být osudové

Nevhodný režim může zhoršit prognózu onemocnění i do budoucna. Včasná diagnostika, vhodná léčba a dodržování režimových opatření jsou tedy zásadní pro zajištění kvality života pacienta.

Po stanovení diagnózy v řadě případů pacient zůstává v domácí péči a je nutné, aby rozuměl všem režimovým opatřením včetně těch dietních. Přestože je srdeční selhání závažné onemocnění, není třeba rezignovat na aktivní životní styl. Po poradě s lékařem je možné stále provozovat některé fyzické aktivity.

Je však třeba myslet i na odpočinek a další opatření, která mají významný vliv na kvalitu pacientova života. Aktivní přístup pacienta je u zvládání tohoto onemocnění klíčový.

Blanka Malá a Prof. MUDr. Radek Pudil, Ph.D. ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják,Český rozhlas

Celou radioporadnu s Prof. MUDr. Radkem Pudilem, Ph.D. si můžete poslechnout v našem audio-archivu: